Hlavní obsah

Veganství a vrcholový sport. Na benefity rostlinné stravy přichází stále více sportovců

Proč sportovci přechází na veganskou stravu, jaké na sobě pozorují změny i co se označuje za Achillovu patu tohoto jídelníčku, jenž často přechází v životní styl.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Veganství a sport se může zdát jako neslučitelná kombinace. Přesto je sportovců, kteří ze svého jídelníčku vyřazují živočišné produkty, stále víc. Kromě sester Williamsových nebo Lewise Hamiltona se k veganství začal hlásit například španělský fotbalista Hector Bellerín.

Článek

Někteří sportovci volí rostlinnou stravu čistě kvůli zvýšení a zlepšení výkonu. Na začátku roku vyvolal diskusi o benefitech veganství obránce Arsenalu Hector Bellerín. Španěl po šesti měsících popsal hlavní změny – zbavil se problémů s kotníky, které ho trápily po celou kariéru, cítil příval energie a rychleji se regeneroval. Mezi další známé sportovce vegany patří boxer David Haye, v sezoně se vegansky stravují například i tenistky Serena a Venus Williamsovy.

Někteří sportovci se stávají vegany z etických a ekologických důvodů. K nim se řadí například jezdec Formule 1 Lewis Hamilton nebo bojovníci sdružující se v projektu Vegan fighter. Jeden ze zakladatelů, mistr světa v thaiboxu v super těžké váze Jan Müller, přestal jíst maso před třiceti lety. K veganství se hlásí už deset let. Zkušenosti má podobné jako španělský fotbalista. „Pro mě to byl strašný nával energie,” popisuje Müller přesun od vegetariánství k veganství. Začal běhat dvojnásobné vzdálenosti, zbavil se přebytečného tuku a nabral svaly. „Naštěstí mýtus, že z masa je síla, je překonaný,” říká. „Člověk opravdu nepotřebuje maso k tomu, aby budoval svalovou hmotu.”

Kromě zvýšení výkonu či etiky může být důvodem k veganství i ekologie. Přetrvávající obliba v jedení masa má totiž zásadní dopad na životní prostředí. Podle studie vydané ve sborníku americké národní akademie věd je na jednu kalorii hovězího masa třeba 160krát více půdy než na stejnou energetickou hodnotu brambor, rýže či obilí. Živočišná výroba podle vědeckých studií ničí planetu dokonce více než automobilová doprava.

Tomu se snaží předejít třeba polský šampion v thaiboxu Kamil Siemazsko. „Být veganem je jeden z kroků, kterými můžeme dojít k větší udržitelnosti. Myslím, že bychom na to měli jít jednoduše a jíst to, co najdeme v obyčejných obchodech,” věří Siemazsko. Také vyvrací mýtus, že veganské jídlo se dá sehnat pouze v předražených bio obchodech, který podle něj ve společnosti převládá: „V každém lokálním obchodě je dost ingrediencí, je to jen o změnách návyků, které mohou být velkým krokem dopředu.”

Za Achillovu patu veganství je označován vitamin B12 – jediný potřebný vitamin, který nelze získat z rostlin nebo slunečního světla. Je nezbytný pro normální fungování mozku, nervové soustavy a pro tvorbu krvinek. Hraje také klíčovou roli při syntéze DNA a v metabolismu lidských buněk.

Nedostatek tohoto vitaminu, který se nachází převážně v mase, mléce, sýrech, nebo vejcích, vede k vysoké hladině homocysteinu. To může způsobovat závažné zdravotní problémy včetně rozvoje srdečních onemocnění, mrtvice nebo demence, a proto je nutné jej doplňovat, ať už ve formě tablet nebo injekcí. „Preferuji injekce, protože pak mám jistotu, že moje tělo absorbuje vše, co do něj dám,” vysvětluje Siemaszko. Ač se obecně doporučuje vitamin B12 suplementovat, v menším množství se dá najít i v rostlinné stravě, například v rostlinném mléku.

Lidí, kteří maso omezují, přechází k vegetariánství nebo dokonce k veganství, přibývá. Těm, kteří s takovou myšlenkou koketují, ale stále v nich převládá skepticismus, Müller radí začít tak, že si takovou myšlenku zkusí připustit, vyhledají informace, například v řadě literatury, která se tímto tématem zabývá. „Já jsem začal ze dne na den,” přiznává světový šampion. „Ale jde to i postupnou cestou, zkoušet s tím experimentovat, být otevřený a ty výsledky pak většinu lidí přesvědčí.”

Reklama

Související témata:

Doporučované