Hlavní obsah

Velitele československých pilotů v RAF Janouška připomíná nová pamětní deska

Foto: Seznam Zprávy

.

Reklama

Velitele československých pilotů v řadách britského Královského letectva (RAF) Karla Janouška připomíná nová pamětní deska. Odhalena byla na domě v Malé Štěpánské ulici, kde žil několik let po propuštění z komunistického vězení.

Článek

Pietní akce se uskutečnila v den, kdy legendární představitel československých letců před 50 lety zemřel.

Janoušek se narodil v říjnu 1893 v Přerově. Starostka Prahy 2 Jana Černochová ho při odhalování desky, kterou druhá městská část nechala vytvořit a jejímž autorem je sochař Petr Císařovský, označila za jednoho z největších českých válečných hrdinů. Připomněla, že za Československo bojoval v obou světových válkách. V první vstoupil do československých legií, v jejich řadách se zúčastnil bojů u Zborova nebo Kazaně. V Československu se poté podílel na budování nové armády a od poloviny dvacátých let nastoupil službu u vojenského letectva. Po vypuknutí druhé světové války se ve Velké Británii stal nejvyšším představitelem československých pilotů. „Zorganizoval na 1500 československých letců, kteří zasáhli do bojů o Anglii,“ poznamenala Černochová.

Za architekta československých perutí v Anglii ho označil i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer, který zároveň připomněl, že jako jediný Čechoslovák dosáhl hodnosti leteckého maršála RAF. Do přímých bojů s Němci Janoušek především kvůli svému věku nezasáhl.

„Je to hrdina, je to osobnost, kterou je třeba si připomínat,“ řekl velitel Vzdušných sil Armády ČR Petr Mikulenka. Připomněl, že jeho jméno jako čestný název nese 26. pluk velení, průzkumu a řízení ve Staré Boleslavi. Pojmenován po něm byl i jeden z vládních airbusů.

Zbudování pamětní desky inicioval redaktor serveru Eurozpravy.cz Petr Třešňák, který se dlouhodobě zabývá osudy československých letců RAF. Vydavatelství Incorp, které server vydává, projekt mediálně a finančně podpořilo.

Janouška po návratu z Anglie do poválečného Československa čekal těžký osud. Stejně jako další letci působící v RAF čelil perzekuci komunistického režimu a na dlouhá léta skončil ve vězení. Komunisté mu zabavili majetek a vyměřili mu velmi nízký důchod, ještě po sedmdesátce proto musel pracovat.

Vzpomenout na něj dnes přišla i praneteř Mahulena Křenková, která ho potkávala v Malé Štěpánské u své babičky, sestry Janouškovy manželky, která ho po komunistickém věznění ubytovala. „Moje vzpomínky jsou dětské, ale nesmírně si ho pamatuju, musel ze sebe zářit nějakou sílu, protože si pamatuju jeho osobnost, jak se pořád smál,“ řekla ČTK. Poznamenala, že si nepamatuje, že by byl i přes komunistickou represi zlomený. „Nevím, jestli si to někdo dovede představit, být absolutně na vrcholu a pak úplně, ale úplně na dně. Vůbec nechápu, jak to mohl komunistický režim dopustit, když za naši zemi ve válce bojovali a oni je pak zavřeli a mučili,“ podotkla.

Janoušek v komunistickém vězení strávil 12 let, částečné rehabilitace se dočkal v roce 1968, ale generálská hodnost mu byla vrácena in memoriam až v roce 1990. V roce 2016 obdržel nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva.

Reklama

Související témata:

Doporučované