Hlavní obsah

Velké akce bez roušek nejsou rizikovější než nakupování, ukazují pokusy

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

Hromadné akce nemusí být i bez povinnosti nosit roušky rizikovější než nakupování nebo stolování v restauracích. Naznačují to předběžné výsledky z experimentů, které získal deník The Times a bude je hodnotit britská vláda.

Článek

Dobrá zpráva pro celý sektor hromadných akcí i milovníky společenského života ještě není oficiální. Britské Timesy ji přinesly formou předběžných výsledků získaných od interních zdrojů seznámených s průběhem vládního výzkumného programu. Ten se snaží zjistit, jaké riziko šíření covidu-19 by znamenalo povolení větších společenských akcí, kde by byl povolen pohyb bez ochrany dýchacích cest.

„Stále čekáme na poslední zbytky dat, ale dosavadní výsledky jsou velmi povzbudivé,“ řekl Timesům jeden z nejmenovaných zdrojů. Z toho, co je zatím k dispozici, vědečtí poradci podle deníku usuzují, že budou moci doporučit rozvolnění restrikcí proti konání větších akcí všeho druhu 21. června.

Poznatky orgán nasbíral z konání různých událostí včetně Brit Awards v Londýně, světového šampionátu v kulečníku v Sheffieldu či obchodní konference a akce v klubu v Liverpoolu. Šlo tedy o mix vnitřních a venkovních událostí někde se zcela volným a jinde s omezeným pohybem. Roušky účastníci nemuseli mít na žádné z akcí.

Nějaká opatření zůstat musí

Na rozdíl od nošení roušek bude ale velmi pravděpodobně nutné zachovat nutnost „korona certifikátů“, kterým budou muset účastníci prokázat, že „je u nich menší riziko infekce“. Ačkoliv není přesně specifikováno, jak by měly tyto certifikáty vypadat, je zřejmé, že půjde buď o doklad o očkování, nedávném prodělání covidu-19 nebo negativní test.

Další ze zdrojů prozradil, že akce budou muset být celkově více organizované než před pandemií a bude se muset snížit i kapacita. „Pomůže to k tomu, že tyto velké události nebudou ze své podstaty riskantnější než ostatní sektory pohostinství. Ukazuje se, že existují způsoby, jak to provést se stejným rizikem jako ostatní každodenní aktivity,“ řekl vládní zdroj s tím, že skupina si je vědoma, že riziko nebude nulové, ale mělo by být „snesitelné“.

Výsledky experimentů už by měly být na cestě k ministrům, kteří by je měli vyhodnotit v „nadcházejících dnech“ a rozhodnout na základě nich o tom, jestli se akce skutečně povolí podle původního plánu představeného už před zhruba třemi měsíci.

Stín indické varianty

Na druhou stranu ale ani sebelepší výsledky ve finále nemusí vládu k povolení akcí přesvědčit. Ve Spojeném království totiž v posledních dnech panuje ve vztahu k plánům na rozvolňování spíš pochmurná atmosféra způsobená šířením tzv. indické varianty koronaviru a zpráva o dobrých výsledcích experimentů, je jedna z velmi mála těch dobrých.

Mnoho vědců například protestovalo už proti vlně opatření zahrnující například otevření vnitřních prostor restaurací, ke kterému došlo toto pondělí. Vláda ho nakonec nepozdržela a došlo jen k menším výjimkám na lokální úrovni či změnám v testovacím a očkovacím systému.

Premiér Boris Johnson ale otevřeně mluví o tom, že nevylučuje například zavedení lokálních lockdownů v postižených oblastech a o možnosti, že další vlna rozvolňování 21. června, bude osekána. Ministr zdravotnictví Matt Hancock také prohlásil, že mezi neočkovanými se varianta B.1.617.2 šíří „jako lesní požár“.

Situaci zkraje tohoto týdne věcně shrnul datový novinář z Financial Times John Burn-Murdoch, podle kterého jsou zprávy o rychlejším šíření mutace zatím „jen teorií“. Kvůli tomu, že z celkového počtu denních případů, který je navíc sám o sobě malý, stále tvoří malou část a nelze z toho s jistotou nic usoudit. Zároveň se ale varianta už v několika regionech stala dominantní a předběhla tzv. britskou B.1.1.7, a to podle novináře „nevypadá dobře“.

V Nizozemsku vrcholí podobný projekt Eurovizí

Ještě o krok dál je v podobných koronavirových experimentech s událostmi Nizozemsko, které je testuje už měsíce. V zemi nyní celý projekt vrcholí právě probíhajícím ročníkem Eurovize. Například úterního semifinálového kola soutěže se mohlo zúčastnit 3500 lidí s negativním testem, přičemž šlo o zlomek kapacity rotterdamské arény Ahoy.

Nizozemský projekt měl původně čítat celkem 20 experimentálních akcí různého druhu a s různými opatřeními, včetně velkého hudebního festivalu s kapacitou 10 000. Organizátoři z řad nizozemského eventového odvětví, vědců i vlády už delší dobu mluví o tom, že pokusy měly skvělé výsledky.

Ani v Nizozemsku ale projekt neskončil idylkou. Zmiňovaný festival nakonec zakázalo město Breda, které ho mělo hostit. Proti organizátorům experimentů se navíc zdvihla ostrá kritika z řad vědců, kteří jim v otevřeném dopise například vytkli, že účastníci nebyli varováni před tím, že i přes hromadné testování jim hrozí riziko nákazy.

Reklama

Doporučované