Hlavní obsah

Eurovolby: Stracheho, který videem z Ibizy položil Kurzovu vládu, poslali voliči do unijního parlamentu

27. 5. 2019

Povolební speciál Seznamu: Překreslená Evropa a debakl ČSSD. (Video: Seznam.cz)

Hranici pro vstup do Evropského parlamentu překonalo stejně jako v minulých volbách sedm politických subjektů: ANO, ODS, Piráti, STAN-TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast byla vyšší než před pěti lety – k urnám přišlo téměř 29 procent voličů.

Článek

České eurovolby potvrdily dominanci hnutí ANO premiéra Andreje Babiše na české politické scéně. Zároveň ale ukázaly růst popularity nejsilnějších opozičních stran – ODS a Pirátů – a další propad obliby tradičních levicových stran ČSSD a KSČM. Stabilní voličskou přízeň si udržely protiimigrační hnutí SPD Tomio Okamury i KDU-ČSL. Volby ukázaly, že se STAN vyplatila obnovená spolupráce s TOP 09.

Ve volbách napříč Evropou ztratily centristické strany a naopak posílili populisté a euroskeptici. „Euroskeptici teď budou menšinou, i když velmi hlasitou. Volby také ukázaly, že v europarlamentu už nebude stačit velká koalice lidovců a sociálních demokratů. K debatě budou muset přizvat další strany, například zelené a liberály,“ okomentoval výsledky eurovoleb pro Seznam bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Záznam přímého přenosu volebního studia Televize Seznam. (Video: Filip Horký, Silvie Friedmanová, Seznam.cz)

  • Recesistické hnutí ANO, vytrollíme europarlament oceňuje, že lidé stojí o dotace na okurkový salát

    Hnutí ANO, vytrollíme europarlament si odnese přes milion korun ze státní kasy. (Video: Seznam.cz)

  • Zvítězily proevropské síly, říká mluvčí Evropské komise

    „Volby vyhráli ti, kdo chtějí pracovat v Evropě a pro Evropu, ne ti, kdo chtějí Evropu zničit,” prohlásil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas během setkání s novniáři. Volební účast přesahující 50 procent, nejvyšší za poslední dvě desetiletí, je podle něj důkazem aktivního zapojení voličů, kteří mají zájem ovlivňovat do budoucna podobu a směřování Evropské unie.

    V celoevropském měřítku hlasování vyhrály strany patřící do rodiny lidovců (EPP). Ti nyní přišli o většinu, kterou po řadu let měli společně se socialisty (S&D). Nová proevropská většina tak musí být doplněna o účast liberální frakce ALDE a případně také Zelené.

    Populistické a nacionalistické strany sice nenaplnily svá očekávání, v nově složeném 751místném europarlamentu budou ale mít nejrůznější uskupení zaměřená proti EU přes sto zástupců.

  • Účast českých voličů byla třetí nejnižší v celé Evropě. Horší jsou jen Slováci a Slovinci

    Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,82 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta, což je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé Unii.

    Mluvčí europarlamentu Jaume Duch uvedl, že skoro 51 procent voličské účasti napříč EU je nejvyšší údaj za poslední dvě desetiletí. V roce 2014 hlasovalo skoro 43 procent voličů, nynější volby tedy mohou znamenat konec klesajícího zájmu voličů. Také v Česku zájem voličů o hlasování výrazně vzrostl – před pěti lety byla účast jen 18,2 procenta. Přesto je tedy Česko společně se Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem mezi zeměmi, v nichž volební účast nepřesáhla 30 procent.

  • Populistická strana Geerta Wilderse se vůbec nedostala do europarlamentu

    Evropské volby v Nizozemsku nečekaně vyhráli socialisté pod vedením místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, favorizovaní liberálové premiéra Marka Rutteho skončili až druzí. Informovala o tom s odvoláním na předběžné výsledky nizozemská média. Zklamáním jsou výsledky hlasování pro protiunijně zaměřenou Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala pouze 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se díky plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy Evropskou unii opustí Velká Británie.

  • Nacionalisté ve Skandinávii propadli

    Těžkou porážkou protiimigrační Dánské lidové strany (DF) skončily volby do Evropského parlamentu v Dánsku. Strana, která v roce 2014 překvapivě v eurovolbách v zemi zvítězila, získala tentokrát jen 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě. Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku, průzkumy jim předpovídaly výraznější úspěch. Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, v Dánsku Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena (23,5 procenta). Ve Finsku vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (20,8 procenta), překvapili druzí Zelení.

  • Kurzova vláda i přes historický úspěch ÖVP nejspíš padne

    Rakouský parlament na dnešní mimořádné schůzi zřejmě vysloví nedůvěru přechodné poloúřednické vládě kancléře Sebastiana Kurze. Stane se tak navzdory historickému úspěchu jeho lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů. Kabinet se tento měsíc ocitl v krizi po korupčním skandálu Svobodné strany Rakouska (FPÖ), které Kurz následně vypověděl koaliční smlouvu.

    Pokud poslanci vysloví Kurzově vládě na návrh opozice nedůvěru, povede zemi k předčasným zářijovým volbám pravděpodobně dočasný kabinet odborníků. Jednalo by se o vůbec první vyjádření nedůvěry parlamentem v rakouských poválečných dějinách. Po roce 1945 hlasoval parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra již ve 185 případech, žádný však nikdy nezískal potřebnou většinu.

  • Řecký premiér Tsipras kvůli neúspěchu své strany vyhlásí předčasné volby

    V Řecku vládní levicové hnutí SYRIZA jasně prohrálo s opoziční Novou demokracií. Po sečtení více než tří čtvrtin odevzdaných hlasů získalo 23,7 procenta hlasů, zatímco konzervativce volilo 33,2 procenta voličů. Premiér Alexis Tsipras proto už oznámil, že příští týden prezidenta Prokopise Pavlopulose požádá o vypsání termínu předčasných parlamentních voleb, které by se mohly konat koncem června.

    SYRIZA sice nadále bude mít v Evropském parlamentu šest zástupců, ND si ale polepší a namísto dosavadních pěti europoslanců jich bude mít sedm. Kromě těchto dvou stran se do parlamentu dostane i středolevá koalice KINAL, jejíž součástí je socialistická strana PASOK. Ta získala 7,5 procenta hlasů a dva europoslance. Dva zástupce budou mít v EP komunisté (KKE) s 5,5 procenta hlasů a neonacistické hnutí Zlatý úsvit, které volilo 4,9 procenta hlasujících. Jednoho zástupce pak budou mít ještě dvě menší strany včetně formace MeRA25 založené bývalým ministrem financí Janisem Varufakisem.

  • Evropští lidovci a socialisté ztratili většinu v europarlamentu

    Ztráty vítězných evropských lidovců, kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů, kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto frakce po řadě desetiletí ztrácí v parlamentu společnou většinu. Ke spolupráci zřejmě přizvou liberály z frakce ALDE, v níž působí i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Ta posílila a dosáhne zřejmě na 107 křesel v 751místném parlamentu.

  • Salviniho Liga získala hlasy třetiny italských voličů

    V Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

    Podle předběžných výsledků po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů získala formace ministra vnitra Salviniho přes 9 milionů hlasů a v Evropském parlamentu by měla obsadit 28 křesel. To je jen o jeden mandát méně, než kolik získá konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové.

  • Pirátka Gregorová skončí v brněnském zastupitelstvu

    Markéta Gregorová (Piráti) se vzdá mandátu zastupitelky Brna, protože ji voliči ve víkendových volbách zvolili do Evropského parlamentu. Náhradníkem za ni je Marcel Kolaja, který byl ale lídrem kandidátky Pirátů do EP a společně s dvojkou Gregorovou a trojkou Mikulášem Peksou získali mandáty europoslanců. Gregorovou by tak v brněnském zastupitelstvu měla nahradit další náhradnice Monika Spilková. Gregorová se původně měla stát brněnskou radní pro kulturu, ale odmítla to s odůvodněním, že nesouhlasí s koalicí Pirátů s ODS, KDU-ČSL a ČSSD.

  • Mirošovice a Oznice zveřejnily výsledky dřív. Postih jim nehrozí

    Středočeské Mirošovice a Oznice ve Zlínském kraji zveřejnily výsledky hlasování ještě před vypršením zákonné lhůty. Ministerstvo vnitra oba případy vyhodnotilo jako marginální a nebude podnikat žádné kroky k jejich potrestání, řekl Seznamu ředitel odboru voleb Petr Vokáč. Obě obce výsledky zveřejnily na internetu a po chvíli je stáhly.

  • Názory politologů: „ANO nedokázalo zmobilizovat voliče,” „ČSSD: Co volby, to porážka”

    Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku nejsou překvapivé, pro vládní ČSSD jsou ale debaklem, tvrdí politologové. Hnutí ANO, které vyšlo z eurovoleb jako vítěz, podle nich nedokázalo zúročit svou masivní kampaň a zmobilizovat všechny své voliče.

    „Pro (předsedu ANO) Andreje Babiše bude výsledek zklamáním. Hnutí nedokázalo vzhledem k masivní kampani zmobilizovat své voliče,” řekl politolog Daniel Kunštát z Vysoké školy Cevro Institut. Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně řadu voličů ANO kampaň strany ani nezajímala, zisk šesti europoslanců ale nevnímá pro stranu jako fiasko.

    Naopak výsledek ČSSD, kterou volilo pouze 3,95 procenta lidí, podle Kopečka ukazuje na to, že strana má obrovský problém. „Co volby, to porážka,” řekl. Nemyslí si však, že by to mělo nějaký vliv na současnou vládní koalici ANO a ČSSD. „Rozbít kvůli výsledku eurovoleb současnou vládní koalici je nemožné, to by fakticky přiznali, že udělali špatné rozhodnutí, když k ní přistoupili,” konstatoval Kopeček.

    Podle Kunštáta současné volby u ČSSD potvrdily, že se strana potýká s malou disciplinovaností voličů a její politická pozice oslabuje. „Sociální demokracie bude mít o čem přemýšlet i ve vztahu k tomu, jakou zvolit strategii v nejbližších letech, aby se udržela v celostátní politice,” doplnil Kunštát.

  • Hošek: Eurovolby jsou jeden velký trest pro konzervativce i labouristy

    Britští labouristé v evropských volbách skončili na třetím a konzervativci na pátém místě – podle šéfkomentátora Seznamu Jiřího Hoška taková situace v historii ještě nenastala, strany vždy byly na prvních dvou místech. Protiunijní či vyloženě probrexitové strany získaly v součtu zhruba 35 procent hlasů, prounijní strany získaly přes 40 procent hlasů. Velká část voličů zběhla od labouristů a konzervativců k liberálům.

  • Francie už zná výsledky voleb: Le Penová zvítězila nad Macronem o necelé 1 % hlasů

    Ve Francii zvítězilo ve volbách do Evropského parlamentu krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové o 0,9 procentního bodu nad koalicí Obroda prezidenta Emmanuela Macrona. Konečný výsledek voleb dnes oznámilo francouzské ministerstvo vnitra.

    Podle přesných údajů získalo RN 23,31 procenta hlasů a prounijní formace Obroda, jejímž základem je Macronova republika v pohybu (REM), 22,41 procenta. Obě formace tak budou mít v EP po odchodu Británie z Evropské unie po 23 mandátech, napsala agentura AFP.

    Na třetím místě, se 13,47 procenta hlasů, skončili Zelení a jejich strana Evropa Ekologie-Zelení (EELV) bude mít v EP 13 křesel. Republikáni mají 8,48 procenta hlasů, což odpovídá osmi poslancům. Levicová Nepodrobená Francie (LFI) a socialisté budou mít po šesti poslancích s výsledky 6,31 respektive 6,19 procenta hlasů. Ve Francii přišlo v neděli k urnám 50,12 procenta voličů, což je o osm procentních bodů více než v minulých evropských volbách v roce 2014.

  • „Neusínejte na vavřínech. Radikálové rostou, ale zůstávají v opozici,” píše Itálie

    Italské noviny píší: „Europee, i risultati: i sovranisti crescono, ma restano opposizione”, což lze přeložit jako „Euroskeptici rostou, ale zůstávají v opozici”. Článek tohoto deníku varuje umírněné strany před usnutím na vavřínech. To, že „antielitářské” partaje eurovolby kompletně nevyhrály, neznamená, že Unie nepotřebuje reformu.

    Nejprodávanější nizozemské noviny De Telegraaf upozorňují na volební výsledky středolevé strany PDVA na úkor pravicových populistů PVV a socialistů SP. Také upozorňuje na volební úspěch Marine le Penové a Brexit Party.

  • ČSSD řeší, zda za debakl mohou témata, nebo účast ve vládě

    Sociální demokraté budou nyní volební debakl analyzovat. Podle Pavla Poce, lídra jejich evropské kandidátky, analýza ukáže, zda je za volebním neúspěchem výběr témat či účast ve vládě. Vládu ANO a ČSSD nicméně výsledky evropských voleb bezprostředně zřejmě příliš neovlivní. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček už zdůraznil, že výsledek nebude mít na podobu vedení strany žádný vliv. V současnosti se tedy zřejmě nebude opakovat situace z roku 2004, kdy stál výsledek eurovoleb křeslo tehdejšího předsedu a premiéra Vladimíra Špidlu.

  • Reakce francouzského tisku: „Extremisti se dostali na vrchol ve Francii, Itálii a Británii”

    Francouzský deník Le Monde reaguje na volební úspěch Marine Le Penové alarmujícím titulkem: „Pravicoví extremisté se dostali do popředí ve Francii, Itálii a Velké Británii”. Další francouzský tisk Le Figaro píše, že francouzský prezident Macron chystá duel s Marine Le Penovou.

    Německé Süddeutsche Zeitung pro změnu upozorňují na úspěch Zelených, kteří v zemi skončili druzí, titulkem „Zelení jsou poprvé v historii druhá největší strana”.

  • Le Penová, Farage, Orbán společně s dalšími politiky reagují na výsledky do eurovoleb

    Zahraniční politici se vyjadřují k volebním výsledkům. (Video: Valérie Dvořáková , Reuters)

  • Prouza: Zklamání pro většinu

    Podle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy jsou české výsledky eurovoleb spíše zklamáním pro většinu. „ODS i Piráti si mysleli na víc. Andrej Babiš si oddechl, že výsledek není horší,“ uvedl pro Seznam Prouza. Pozitivní je podle něj malý zisk SPD (2 mandáty), jelikož se u nás výrazněji neprojevil sílící euroskepticismus. „Euroskeptici teď budou menšinou, i když velmi hlasitou. Volby také ukázaly, že v europarlamentu už nebude stačit velká koalice lidovců a sociálních demokratů. K debatě budou muset přizvat další strany, například zelené a liberály,“ okomentoval výsledky Prouza.

Doporučujeme

Další zprávy