Hlavní obsah

Víc lidí přijde v pokročilém stadiu rakoviny, bojí se lékaři dopadu covidu

Foto: Profimedia.cz

Mamografických vyšetření loni ubylo, ukazují data. (ilustrační foto)

Reklama

Strach z covidu-19 nesmí převážit nad strachem z rakoviny, varovali řadu měsíců odborníci. Nyní začínají vedlejší dopady pandemie sčítat a neskrývají obavy z dlouhodobých následků zanedbané péče.

Článek

Při léčbě onkologických onemocnění se bojuje o čas a prevence je klíčová. Pandemie ale v mnoha ohledech situaci zkomplikovala. A to zejména kvůli strachu pacientů a odsouvání potřebných vyšetření.

Jak během konference Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze upozornila onkoložka Petra Tesařová, například počet mamografií – vyšetření odhalujících rakovinu prsu – loni v celé republice klesl o sedm procent.

V samotné VFN potom o necelou pětinu poklesl počet operací rakoviny prsu a lékaři zaznamenali zhruba o pět procent méně nových pacientek. Péče o ně přitom podle onkoložky Tesařové byla po celou dobu pandemie zachována. Pokles proto podle ní způsobily spíše obavy pacientek z nákazy koronavirem. Některé se pak dostavily pozdě.

„Po celý loňský rok jsme se snažili v co nejširší míře zachovat nejen samotnou léčbu nemocných, ale udržet i preventivní péči. Jsme si dobře vědomi toho, že i krátkodobý výpadek screeningu u onkologických a dalších závažných onemocnění může mít dlouhodobé, často fatální následky, a tomu jsme se snažili předejít,“ popsal ředitel VFN David Feltl.

Pokles prevencí i jeho možné vysvětlení potvrzuje i David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN. „Vidíme snížené počty pacientek, které přicházejí, a domníváme se, že dojde k nežádoucímu efektu covidové infekce v tom, že uvidíme v letošním roce více pacientek s pokročilejším stadiem nemoci,“ uvedl odborník.

Z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb podle něj vyplývá, že loni asi o osm procent klesl počet pacientek hospitalizovaných s rakovinou vaječníku. Zároveň se za celý loňský rok o sedm procent snížil počet cytologických vyšetření, která jsou prevencí karcinomu děložního hrdla.

Karcinom vaječníků

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v roce 2018 v Česku diagnostikováno 956 případů karcinomu vaječníků. S touto diagnózou zemřelo 622 žen.

Rakovina vaječníku je mezi onkologickými nemocemi pátou nejčastější příčinou úmrtí u žen. Nádory vaječníků a vejcovodů představují též asi 15 % všech zhoubných novotvarů u žen.

Česká republika se s incidencí 23 (počet nových případů na 100 tisíc žen za rok) nachází na 4. místě v Evropě, úmrtnost na tyto nádory je relativně vysoká a činí 15 (zemřelých na tuto diagnózu na 100 tisíc žen za rok).

Foto: Repro: SZ

Data pocházejí z portálu svod.cz, který vytvořil kolektiv autorů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Masarykova onkologického ústavu v Brně z podporou Ministerstva zdravotnictví.

Připomněl, že rakovina vaječníků patří mezi velmi agresivní karcinomy. Příznaky jako jsou pobolívání v podbřišku, zvětšení objemu břicha nebo nechutenství se proto nesmí podcenit. Zpoždění několika měsíců může rozhodnout, zda je rakovina vaječníků ve vyléčitelném stadiu.

„U 75 procent žen je onemocnění diagnostikováno v pokročilém, tedy ve 3. a 4., stadiu. Pokud je nádor operabilní, vždy je naší snahou ho úplně odstranit. Klinický genetik a patolog mezitím pátrají po mutaci v genech BRCA1 nebo BRCA2, která může být vrozená nebo získaná, vyskytující se pouze v nádoru. Zjištění přítomnosti mutace je důležité nejen pro správnou volbu léčby, ale i pro testování rodinných příslušníků,“ dodává profesor Cibula.

8000 mužů ročně s rakovinou prostaty

Pandemie ale zkomplikovala situaci i v dalších oblastech onkologické péče, a to včetně těch, které se týkají mužů.

Urologové už dlouho upozorňují, že je třeba zavést plošný screening v rámci prevence rakoviny prostaty. Slibná jednání s Ministerstvem zdravotnictví ale pozastavila koronavirová epidemie. Odborníci upozorňují, že je třeba se k jednání rychle vrátit.

Počty lidí s rakovinou prostaty v Česku nyní mírně rostou. Každoročně si diagnózu vyslechne asi 8 000 mužů a 20 procent z nich přichází s pokročilou formou onemocnění. Lékaři proto chtějí zavést plošný screening, který by rakovinu zachytil v časném stadiu, kdy je možné nádor odoperovat.

„Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Ke zjištění toho, zda jedinec nádor má, přitom stačí PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetření konečníku. Takto s nejvyšší pravděpodobností odhalíme, zda v těle nebují nádor,“ říká profesor Roman Zachoval, předseda České urologické společnosti ČLS JEP.

„Plošný screening karcinomu prostaty zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening zrušili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ dodal.

Podle expertů žije v Česku odhadem 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Úmrtnost na tento druh nádoru by podle českých urologů mohla být ještě výrazně nižší, kdyby muži chodili na kontroly k odborníkům včas.

„Jakmile se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučujeme chodit na pravidelné prohlídky od 40. roku věku – pravděpodobnost onemocnění je v těchto případech totiž dvakrát vyšší. Ale i když ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat. Přibližně 70 % nádorů tohoto typu sice roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů,“ připomíná Zachoval.

Reklama

Doporučované