Hlavní obsah

Víc než 100 tisíc obětí. Takové následky by mohl mít koronavirus v Idlibu

Foto: Profimedia.cz

Uprchlický tábor v Idlibu.

Reklama

Své domovy opustili kvůli válce. Nyní žijí v uprchlických táborech na severozápadě Sýrie, kde se stále bojuje, a hrozí jim další nebezpečí. Pokud se do Idlibu rozšíří koronavirová nákaza, důsledky by mohly být podle odborníků katastrofální. Zemřít by mohlo víc než 100 tisíc lidí.

Článek

Provincie Idlib je domovem třech milionů lidí a ovládají ji dílem syrští povstalci podporovaní Tureckem, dílem islámští radikálové. Jen od prosince uprchlo kvůli pokračujícím bojům do uprchlických táborů na severu u hranic s Tureckem na milion lidí.

Na hrozící humanitární katastrofu upozornili lékaři, humanitární pracovníci i zástupci Organizace spojených národů. Obětí by mohlo být víc než 100 tisíc.

Světová zdravotnická organizace WHO označila směřování onemocnění COVID-19 vstříc uprchlickým táborům na severu Sýrie jako „pomalu se valící vlnu tsunami“. Idlib už nyní podle americké CNN bojuje s extrémním nedostatkem léků, což z něj dělá jednu z nejbezbrannějších oblastí vůči viru na světě.

Opatření je v táborech těžké uvést do praxe

A nejde jen o léky. Zdravotnická zařízení tu byla z většiny zničena při náletech, lékaři jsou přetíženi a nemocničních lůžek je nedostatek kvůli ofenzivě syrského režimu. Ten podporuje Rusko a Írán. Právě měsíce útoků vysídlily nespočet rodin, které se přesunuly do příhraničních uprchlických táborů.

Pokud se nový koronavirus do přeplněných zařízení dostane, humanitární krize by se mohla podle odborníků přetransformovat v bezprecedentní zdravotní krizi. „Nevíme, jestli tu už koronavirus nemáme, ale očekáváme vlnu tsunami s vysokým počtem obětí kvůli nedostatku zdravotnické infrastruktury,“ řekl CNN syrský lékař Munther Khalil k povstaleckému území. Damašek, tedy území ovládané syrským režimem, už ohlásil prvního nakaženého.

Lékaři se v provincii snaží zvýšit povědomí o hygienických požadavcích, které s sebou ochrana proti COVID-19 přináší, podle Khalila je to ale těžké pořízení. „Ti lidé si prošli bombami, umrzáním k smrti, chemickými útoky, takže už na život rezignovali,“ řekl lékař. Opatření jako dodržování dostatečné vzdálenosti při styku s jinými lidmi nebo sociální distance jsou v realitě uprchlických zařízení nemožná.

„Z toho, co jsme slyšeli, jak rychle se to šíří, to musí zasáhnout i náš tábor,“ řekla BBC Syřanka Um Bilal Al Omarová. V uprchlickém táboře žije se svými dvěma dětmi. „Bojíme se, že se to tady rozšíří, protože je to tu přeplněné a je hodně mezilidského kontaktu, takže je těžké praktikovat preventivní opatření,“ uvedla Omarová. V táboře je také nedostatek vody – jen 20 litrů na jednu rodinu denně.

Podle Syřanky je rovněž složité udržovat okolí stanu v čistotě. O to se pokouší třeba dobrovolníci Bílých přileb, kteří obvykle operují při krvavých útocích. Nyní dezinfikují uprchlické stany zvenčí.

Foto: Profimedia.cz

Některé humanitární organizace už začaly v táborech měřit tamním obyvatelům teplotu.

„Infikuje se nejméně 1,2 milionu lidí“

Podle Idlibského zdravotnického úřadu v provincii na 10 tisíc lidí vychází 1,4 lékaře a nemocnice jsou zaplněné ze 150 procent. V rebely ovládané oblasti je také jen 100 ventilátorů pro dospělé pacienty a necelých 200 lůžek intenzivní péče.

Kdyby se nový koronavirus dostal do severozápadní části Sýrie, mohlo by se podle jediné organizace pro monitorování nemocí EWARN v oblasti nakazit mezi 40 až 70 procenty tamní populace. To by znamenalo, že se virem SARS-CoV-2 infikuje nejméně 1,2 milionu lidí.

V povstalecké oblasti je pouze jeden doktor s jedním zařízením, který může lidi na nový koronavirus testovat. Do idlibské centrální nemocnice ve středu dorazilo 300 testů koupených od tureckého výrobce. Syřané zatím otestovali čtyři lidi – všichni byli negativní.

Zavážku několika stovek testů dokončila i Světová zdravotnická organizace, která se ocitla pod palbou kritiky kvůli tomu, že do oblasti ovládané prezidentem Bašárem Assadem testy nedoručila už dříve.

Reklama

Doporučované