Článek
Včera okolo 21:30 našeho času odstartovala z ostrova Chaj-nan na samém jihu Číny její zatím nejsilnější raketa Čchang-e 5, tedy Dlouhý pochod 5. Nese jméno po čínské bohyni Měsíce, ke kterému také míří.
Náročnost programu
Čtyři čínské moduly mají k přirozené družici Země dorazit do osmi dní. Dva z nich pak zůstanou na oběžné dráze a dva přistanou na přivrácené straně Měsíce. Jeden aparát bude vrtat dva metry pod povrchem, aby odebral asi dva kilogramy půdy a hornin. Druhý aparát pak vzorky vynese na měsíční orbitu k servisnímu modulu, ze kterého se materiál přesune do návratového modulu a až ten zamíří k Zemi. Vrátit by se měl 15. prosince, píše server NASASpaceFlight.com.
Pokud bude projekt úspěšný, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé od roku 1976, dodává časopis National Geographic. Tehdy to jako druhý po Američanech dokázal bývalý Sovětský svaz. Čína tak může být teprve třetí zemí, jejíž odebrané vzorky přispějí k lepšímu chápání Měsíce i Sluneční soustavy.
Bronz v dobývání kosmu
Jako třetí také dostala Čínská lidová republika v roce 2003 člověka do vesmíru a rovněž jako třetí letos v červenci poslala na Mars své robotické vozítko. O přistání na Rudé planetě se mají Číňané pokusit příští rok v květnu. Úspěšný návrat vzorků z Měsíce by podle expertů mohl vést k dalším misím na Mars a třeba i k přítomnosti čínských astronautů na měsíčním povrchu.
