Článek
„V oblasti Modravska jsme sledovali stopní dráhu šelem, která se na několika místech rozdělila do sedmi samostatných tras,“ uvedl v pondělí zoolog Správy NP Šumava Jan Mokrý. „Počet nám následně potvrdil záznam z fotopasti umístěné v blízkosti výběhu vlků v Srní. Ještě předtím nám jedna fotopast zachytila na videu přeběhnutí čtyř vlků v jednom záběru a další fotopast natočila pohyb tří zvířat.“
Právě Srní je na Šumavě oblíbeným vlčím místem. „V době páření se divocí vlci často pohybují kolem našeho výběhu s vlky u Srní,“ potvrdil ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený. „Je to logické: naše návštěvnické centrum je takovým malým nepřátelským teritoriem uvnitř velkého divokého teritoria jiné smečky.“
Divocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Ale skutečně trvale jsou na Šumavě podle expertů od roku 2015. „V roce 2017 byla poprvé v novodobých dějinách potvrzena reprodukce. Přestože docházelo a dochází ke sporadickým přímým pozorováním vlka člověkem, všechna zásadní zjištění pocházejí z monitoringu pomocí fotopastí a dalších pobytových stop. Vlci jsou ostražití a nedůvěřiví k nový věcem v terénu. Zejména pokud vydávají zvuk a svítí. Proto je natočení či vyfotografování vícečetné smečky stále unikátní,“ upozornil Jan Dvořák, mluvčí správy národního parku.
„Každopádně stopování, genetika i fotomonitoring potvrzuje, že se vlci na Šumavě udrželi a opět se reprodukovali,“ dodal náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.
Další video zachycující pohyb vlků.Video: Správa NP Šumava, Seznam Zprávy
Přesný počet vlků, který na Šumavě žije, nelze podle odborníků určit. Dá se pouze přibližně odhadovat. Nejméně jeden další vlk je pravidelně focen v oblasti západní Šumavy a další vlk nebo vlci jsou pozorováni v oblasti šumavského jihu. Zda se jedná o stejné jedince ze stávající centrální smečky, není zatím zřejmé. Lze to zjistit pouze porovnáním DNA ze sebraných vzorků trusu či jiného genetického materiálu.
„Určit přesný počet vlků žijící na Šumavě není možné. Jednak přes Šumavu některá zvířata mohou pouze procházet při hledání partnera a nového teritoria a zadruhé i mláďata, která se tu narodí, mohou ve smečce zůstat třeba jen rok. V současné době můžeme s jistotou tvrdit, že na území Národního parku Šumava žije minimálně 7 jedinců,“ vypočítal Jan Mokrý.
Pobyt vlků na Šumavě však nepřináší pouze radost. Minulý rok byli zaměstnanci Správy Národního parku Šumava přivoláni k desítkám případů napadení hospodářských zvířat. Ve všech případech, kdy se prokáže, že škoda byla způsobena vlkem či rysem, mohou chovatelé žádat o náhradu škody krajský úřad.
„Přirozenou potravu vlků tvoří většinou spárkatá zvěř tedy jeleni, srnci, divoká prasata, ale například i bobři. Jen v roce 2019 nalezli zaměstnanci NP Šumava více než dvacet kusů jelenů, laní a kolouchů ve věku zhruba půl roku až šest let, které jednoznačně ulovili vlci,“ uzavřel mluvčí Dvořák.
