Hlavní obsah

Video: Poručíme dešti. Rusové nad Krymem experimentují s počasím

Svět bez obalu: Na Krymu se ruští experti snaží experimentovat s mraky. Pokusy o umělý déšť ale vyvolávají obavy o životní prostředí.Video: Milan Šíma, RFE/RL

 

Reklama

Anektovaný Krym a jeho správní město Simferopol se potýkají s enormním nedostatkem vody. Tamní vegetace se dlouhodobě mění na vyprahlou zem. Úřady nasadily chemii a vzdušnou laboratoř.

Článek

Během anexe poloostrova uzavřela Ukrajina Severokrymský kanál, který přiváděl vodu z Dněpru na Krym. Nízké srážky a také málo řek způsobují, že na území je už mnoho let nedostatek vody. Úroveň vody v hlavních krymských přehradách tak v posledních měsících dramaticky klesla.

Místní úředníci se proto rozhodli využít experimentální letadlo, které střílí do mraků jodid stříbrný, což vyvolává krystalizaci. „Krystaly se stávají těžšími a padají pak dolů; to vyvolává déšť,“ říká meteorolog Vitalij Špig.

Premiér Autonomní republiky Krym Sergej Aksjonov si myslí, že jsou tyto chemikálie bezpečné. „Není zde žádné nebezpečí jakéhokoliv znečištění přírody. Mraky nad Krymem a obzvláště nad Simferopolem budou upraveny speciálním způsobem,“ říká Aksjonov.

Někteří experti ale s jeho názorem nesouhlasí.

„Jodid stříbrný byl intenzivně používán třeba před moskevskou olympiádou v roce 1980, aby během her nepršelo. Předtím jsme nic nevěděli o kyselém dešti. A právě tento rok kyselý déšť zničil celou úrodu okurek,“ připomíná Georgij Veremijčik z Ukrajinského národního centra pro klimatické změny.

Aksjonov tvrdí, že v Rusku existuje jen jeden letoun, který dokáže vyvolat déšť střelbou do mraků nad určeným územím. Ovšem odborníci mají za to, že jediný letoun může jen těžko vyřešit nedostatek vody na celém území Krymu.

„Část této vody se okamžitě dostane do Černého moře. Zbytek by mohl být nějak využit, ale budou tu ztráty vzhledem k vypařování a také vsakování vody do půdy,“ soudí meteorolog Špig.

Krymské úřady uvedly, že za tuto technologii zaplatily 330 tisíc dolarů. Tvrdí, že by metoda měla zvýšit množství srážek na poloostrově o 30 procent.

„Reálným číslem jsou dvě, maximálně tři procenta. To nevyřeší problém se zásobováním vodou,“ říká Špig.

Více v úvodní reportáži. Video je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Reklama

Doporučované