Hlavní obsah

Video: Tudy povede rychlodráha na letiště. Lidé se bouří, bojí se další Blanky

Záhady Josefa Klímy: V části Prahy hoří lítý boj. „Ohrozí nás obří tunel!“ protestují občané.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Léta diskutované spojení centra Prahy s letištěm Václava Havla dostalo koncem roku konečně pevné obrysy. Vzbudily nečekaně silný odpor občanů částí Střešovic a Břevnova, kteří proti stavbě založili petiční hnutí.

Článek

Lidem z dotčených městských částí vadí, že podle poslední a zřejmě definitivní verze povede tunel pro rychlodráhu z centra na letiště pod střešovickým kopcem.

Místní argumentují tím, že stavba naruší statiku tří set zdejších nemovitostí, může ohrozit školu, kostel, sportoviště.

„Tady má být větrací šachta,“ ukazuje na pozemek vedle zdejší školy Roman Mejstřík, jeden z členů petičního výboru. „Jenže pod námi jsou geologické vrstvy plné vody. Když začne voda mizet, nejenže vyschnou studny, ale podloží se může propadat, což ohrozí statiku okolních staveb. Už teď si Dagmar Havlová v Dělostřelecké ulici stěžuje, že jí praskají zdi a vodovodní trubky od provozu v Blance. A teď se v těsném sousedství Blanky začne hloubit další tunel.“

Nejen to. Podle aktivistů může ražba tunelu a provoz v něm ohrozit i citlivé přístroje v Ústřední vojenské nemocnici, pod kterou povede.

Rychlodráha měla být hotová už v roce 2013 – alespoň podle memoranda, které podepsali primátor Prahy Pavel Bém a tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček.

Původně měla být rekonstruovaná povrchová trať z nádraží Dejvice přes Veleslavín do Kladna, doplněná odbočkou na letiště. Jenže tehdy se zvedl odpor majitelů pozemků a obyvatel, kolem kterých stávající dráha vede.

Proto se rozhodlo o tunelu. Ale i ten se stěhoval. Alespoň na papíře.

Když měl jít pod Ořechovkou, protestovali zdejší občané. Posunul se tedy zhruba pod Střešovickou ulici, kde není zástavba tak hustá; zároveň by se vyhnul vojenské nemocnici.

Jenže nakonec zvítězila takzvaná Jižní varianta. Právě pod nejhustší zástavbou.

„Podle studií, které si zadavatelé projektu objednali, byl rozdíl mezi těmito dvěma variantami z hlediska stavby minimální,“ tvrdí Petr Ježek, další z odpůrců nového tunelu. „Ale z hlediska toho, co nad nimi stojí, deset ku jedné ve prospěch té předchozí varianty. Tak nechápu, proč se rozhodlo zrovna takhle.“

Stojí za rozhodnutím tlak developerů, kterým právě tato varianta vyhovuje nejvíce?

Jak na argumenty odpůrců reaguje ředitelství Správy železnic a Institut plánování a rozvoje, které ji prosazují?

A je vůbec nějaký tunel potřeba, když se stejně začne s modernizací železnice a cestující z letiště i z Kladna budou stejně přesedat na metro ve stanici Veleslavín, než se tunel dostaví?

Zjistíte v úvodní reportáži. Je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, jehož archiv najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Reklama

Doporučované