Hlavní obsah

Ostrý bojkot: „Raději zemřu na čínský virus než na čínskou vakcínu“

Foto: Profimedia.cz

Očkovací centrum v Hanoji.

Reklama

Ačkoli oficiálně Vietnam a Čínu pojí „hory, ideologie a osud“, postoj obyčejných Vietnamců tak poetický není. Čínskou vakcínu proti covidu ostře odmítají. Ještě méně poetická je vláda - kdo se nenaočkuje a nakazí se, bude litovat.

Článek

Termín očkování rodiny paní Mai žijící ve vietnamské Hanoji byl v nedohlednu. Žádný z členů totiž nespadá do 16 prioritních skupin určených plánem ministerstva zdravotnictví. Komunikace s očkovacími centry čtvrti Dong Da, kde rodina bydlí, navíc probíhala velice neohrabaně a dostat se ke konkrétním a jasným informacím byl pro rodinu úkol nemožný. Mai se tak rozhodla využít svých konexí. Volný termín se našel o několik dní později.

Nejdřív přišel na řadu manžel Mai, který dostal vakcínu AstraZeneca. O týden později přišlo pozvání i Mai a její dceři. SMS zpráva ale postrádala informaci o původu vakcíny, kterou v očkovacím centru aktuálně mají. Až v den D, za plentou u lékaře, se Mai dozvěděla, že je pro ni připravena čínská vakcína Verocell.

„Ve chvíli, kdy mi lékař řekl, že dostanu čínskou vakcínu, zvedla jsem se a šla. A to i přestože jsem předtím čekala dvě hodiny ve frontě a vyplnila plno dotazníků,“ uvedla Vietnamka, která nakonec v jiném očkovacím centru sehnala AstraZenecu. „Kdybych věděla, že ten den budou k dispozici jen čínské vakcíny, ani bych nechodila. Raději nebudu naočkovaná vůbec než čínskou vakcínou,“ dodala.

Podle serveru The Diplomat, který se spojil s obyvateli šesti vietnamských provincií, se ukazuje, že skeptický přístup k očkování jde ruku v ruce s rostoucími protičínskými náladami. Vietnam a Čína minulý rok oslavily 70 let diplomatické spolupráce. Obě země tvrdí, že je spojují „hory, řeky, ideologie, kultura a osud“.

Vietnamské obyvatelstvo ale momentálně víc než cokoli jiného spojuje společný nepřítel. Veřejnost své komunistické vládě nevěří v nákupech čínských vakcín, zpochybňuje transparentnost rozdělování dávek, příliš jistá si není o údajích o závažnosti pandemie ve vietnamských městech. Nejhorší je momentálně situace v Ho Či Minově městě. Nákaza se mu přitom téměř celý rok úspěšně vyhýbala.

Jasné „ne“ čínským vakcínám

„Normálně by lidé předem dostali informaci o tom, jakou vakcínu dostanou,“ popisuje Mai. „Toho dne ale byli všichni zticha. Ptala jsem se na vakcínu ochranky, dobrovolníků i zdravotních sester, všichni ale mlčeli. Bylo mi jasné, že tu něco ‚smrdí‘.“ Její odmítnutí očkování na poslední chvíli prý doktora nepřekvapilo.

Ještě o několik týdnů dříve mezi lidmi kolovaly informace, že Hanoj čínskými vakcínami neočkuje. Vláda oznámila, že tyto látky zasílá do Ho Či Minova města a provincií u hranic s Čínou. Podle lékařky v hanojské státní nemocnici, která pro The Diplomat promluvila pod podmínkou anonymity, bylo zavedení čínských vakcín rychlé a překvapivé.

„Hanoj byla nejdřív úplně bez čínských vakcín. Lidé se tak nechávali očkovat dobrovolně,“ uvedla lékařka. „Teď se ale ve chvíli, kdy zjistí, že dostanou čínskou vakcínou, otočí a jdou pryč.“ Doktorka dodala, že vláda o distribuci čínské vakcíny rozhodla kvůli zpoždění výroby domácího Nanovaxu. „Západní země čínské vakcíny neuznávají. Proč bychom po nich měli my sáhnout tak rychle?“ dodala.

Chvíli po vyhlášení dvoutýdenního lockdownu v Hanoji začala shánět podpultovou západní vakcínu i paní Nguyen, státní úřednice v důchodu a členka Vietnamské komunistické strany. „Raději zemřu na čínský virus než na čínskou vakcínu,“ řekla za použití vietnamského slova tau, hanlivého označení pro Čínu.

Její manžel Vu, kolega z komunistické strany a bývalý architekt, její slova podpořil. I on se všemožně snažil získat informace o druhu používaných vakcín v jeho sousedství. Manželský pár věděl, že na čekací listině na vakcínu bude ještě dlouho - jejich městský obvod evidoval minimum případů. I proto v nich začal sílit strach, že na ně zbyde vakcína z Číny.

„Ve Vietnamu oficiálním zdrojům věřit nemůžete. Musíte spoléhat na vlastní kanály. Kdyby čínské vakcíny skutečně byly na úrovni, proč by se jimi nenechali nejdřív naočkovat naši lídři? Dám krk na to, že si všichni nechali píchnout západní vakcínu,“ je přesvědčený pan Vu.

Soudě podle aktuálních statistik nakažených vše nasvědčuje tomu, že se Vietnam nechal ukolébat svým úspěchem z počátku pandemie. Nguyen i její manžel přesto trvají na tom, že se Vietnam v boji proti pandemii vydal tou nejlepší možnou cestou. Vzpomínají na prosinec 2019, kdy se objevily první zprávy o viru z Číny. Vietnamské rodiny tehdy okamžitě začaly shromažďovat zásoby potravin. Vláda ale po čase usnula na vavřínech a varianta delta na začátku roku 2021 udeřila v plné parádě. Poprvé od začátku pandemie ekonomické centrum země, Ho Či Minovo město, zaznamená čtyřciferný nárůst každodenních případů.

„S nemocí od začátku bojujeme dobře. Až do letošního května většina případů pocházela od navrátilců ze zahraničí,“ říká Nguyen. Nedávné zhoršení situace mají podle ní na svědomí „nelegální čínské hraniční přechody“. Vu vzpomněl na verzi vietnamské ústavy z roku 1980, kterou si musel zapamatovat v raných letech svého členství ve straně. Součástí textu byla i věta: „Čína je věčný nepřítel Vietnamu.“

Spiknutí

Protičínský sentiment je ve vietnamské společnosti hluboce zakořeněný. Století čínské okupace a pravidelných invazí, spory v Jihočínském moři a notoricky známé čínské obchodní praktiky. „Číňané se spikli, aby zničili Vietnam,“ řekl Vu. „Podívejte se na způsob, jakým zničili životní prostředí, přivážejí do naší země nekvalitní zboží, berou nám nevěsty, moře, berou nám naši zem. Jak potom můžeme věřit jejich vakcínám?“

Starší Vietnamce o pozitivních přínosech vakcín, natož těch čínských, nemají šanci přesvědčit ani jejich příbuzní s lékařským vzděláním. Rodiče absolventky medicíny jménem Duong dodnes pronásledují vzpomínky na krátké, ale krvavé pohraniční války z roku 1979. Jejich vztah k Číně je tak definovaný jasně.

„Jsem v důchodu a do práce chodit nemusím. Můžu si počkat na naši vietnamskou vakcínu. Tu čínskou nechci, za žádných okolností,“ řekla paní Le, matka Duong. „Můžeme používat čínské spotřební zboží, ale čínským potravinám a lékům věřit nelze. Tuhle čínskou věc si do těla vstříknout nenechám.“

Duong dodává, že v jejím rodném městě jsou lidé obezřetní i vůči potravinám, u kterých si nejsou jistí původem. Jakmile mají podezření, že by ovoce na pultech mohlo pocházet z Číny, jednoduše jej nekupují.

Vietnam je jednou ze zemí, která se rozhodla v lockdownu skomírající ekonomiku zcela nezabít. Narozdíl od ostatních, kteří se rozhodli znovu otevřít, ale Vietnam nevzal v potaz proočkovanost obyvatelstva. K 7. říjnu země hlásí jen 12,6 procenta plně naočkovaných.

Když se covidová situace na jaře 2021 začala horšit, začala Duong pomáhat v přetížené nemocnici. Tehdy jí poprvé došlo, jak špatně na tom Vietnam se zásobami vakcín je. „Připadali jsme si jako sebevražední atentátníci. Všichni jsme byli v první linii, ale nikdo z nás nebyl očkován. Ani lékaři v nemocnici,“ popisuje.

V některých případech je strach z budoucna silnější než odpor ke všemu čínskému. Trinh se živí prodejem čínské obuvi na internetu. Během lockdownu přišla o veškeré příjmy. V očkovacím centru i ona nad čínskou látkou chvíli váhala. Nakonec ji přemohlo vědomí tenčících se zásob vakcín a i jistá zodpovědnost. „Napadlo mě, že bych mohla chodit dům od domu a nabízet lidem své zboží. Když bude naočkováno víc lidí, lockdown skončí dřív,“ popsala.

K očkování ji přesvědčily i zprávy jejích přátel z Ho Či Minova města. Díky nim jí došlo, že je covidová situace mnohem závažnější, než jak ji popisují státní média. Pravidelné večerní zprávy státní televize VTV 1 přestaly o počtu zemřelých na covid-19 informovat už v srpnu. Místo toho zařadily pozitivní okénko o uzdravených. „Když vím, že Číňané svými vakcínami očkují i své lidi, nemám k nim takový odpor. Ale bojím se, že stejně jako v případě čínského spotřebního zboží do Vietnamu přišla méně kvalitní šarže,“ dodává Trinh.

Trest pro nakažené

Vietnamcům se ale postupně manévrovací prostor pro bojkot smršťuje. Osmdesátiletá matka Nguyen žije v hanojské čtvrti Thanh Xuan, jednom z covidových epicenter. 11. září se jí u dveří objevila delegace s úkolem dopravit ji do očkovacího centra. Dáma v letech, zvyklá nesledovat zprávy denně a chovat se tak, jak úřady žádají, očkování podstoupila, aniž by věděla, že jde o Verocell.

Její informovanější sousedé už tak poslušní ale nebyli. Druhý den jim na Zalo, vietnamské verzi WhatsAppu, přišla výhrůžná zpráva: „Lidový výbor pozval 100 procent občanů na testy a očkování. Kdo odmítne očkování a později se nakazí, město bude tyto jednotlivce i jejich rodinné příslušníky stíhat.“

Vietnamská média se během pandemie snažila čínsko-vietnamský vztah vykreslovat jako „sílící“. Obě komunistické země se od pohraničních válek v roce 1979, které jsou mimochodem v učebnicích dějepisu zmiňovány jen okrajově, snažily na vztahu pracovat. I přes závislost Hanoje na Pekingu a úzkým politickým a historickým vazbám ve společnosti ale mnohem víc sílí sinofobní nálady.

„Číňanům se nelíbí náš úspěch a naše úzké vazby na USA,“ řekl Vu, který s oblibou sleduje mezinárodní zpravodajství ve vietnamštině. Před nákupem vakcín z Číny varoval úřady i Mac Van Trang, významný profesor a bývalý člen VCP. Za jeho facebookový příspěvek mu druhý den začaly chodit výhrůžky smrtí.

Reklama

Související témata:

Doporučované