Hlavní obsah

Víme, kolik je nakažených? V jednom okrese jich mají 31 nebo také nula

Foto: Seznam Zprávy

Červené body ukazují místa, kde není možné pouze z informací KHS určit počet aktivních případů (interaktivní mapa níže v textu).

Reklama

Hygienici a Ministerstvo zdravotnictví. Dvě instituce vycházející ze stejných údajů, a přesto s jinými výstupy.

Článek

Na Teplicku je 31 aktivních případů nákazy koronavirem. Přinejmenším to tak vychází z otevřených dat, která zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Tamější krajská hygienická stanice však uvádí jiné hodnoty. Podle té naopak v okrese zhruba týden nikdo nakažený není.

Stejná je i situace na Chebsku, kde hygienikům v políčku ukazujícím počet aktuálně nakažených svítí nula. Pokud však odečteme od čísla kumulativně nakažených uzdravené a zemřelé z dat ministerstva, vyjde 25 lidí, kteří by v tom případě měli koronavirovou nákazou právě procházet. Žádného aktuálně nakaženého by ostatně podle hygieniků neměl mít celý Karlovarský kraj. Ministerstvo přitom podle již zmíněného přepočtu eviduje také 14 případů na Sokolovsku a 14 na Karlovarsku. O třináct aktuálně nakažených více oproti středočeské hygieně pak resortu vychází na Příbramsku.

Nastává tak situace, kdy proti sobě stojí dvě datové sady vycházející ze stejných čísel, a přesto ukazující jiné hodnoty. Kde rozdíl vzniká, není jasné. „Nevím, proč to tak je. My naši statistiku uveřejňujeme každý den k páté hodině a za těmi informacemi si stojíme. Ta data jsou validní,“ reagovala na otázku mluvčí karlovarské hygieny Michaela Zajíčková. Bez jediného aktuálně nakaženého je kraj přinejmenším celý týden. Podle Zajíčkové by tak dotaz ohledně rozdílu měl být směřovaný spíše na Ministerstvo zdravotnictví. Resort redakce opakovaně kvůli rozdílným údajům kontaktovala, na odpověď ovšem stále čeká.

Dva možné důvody stojící za odlišností popsala ředitelka ústecké hygieny Lenka Šimůnková. Ministerstvo totiž vychází pouze z registru infekčních nemocí, který je přímo napojen na registr osob. „Párkrát se nám tam stalo, že jsme měli zapsaného za Ústecký kraj někoho, kdo v Ústí už vůbec nežije, jenom má prostě někde ve staré občance, že je zaevidován bydlištěm v Ústeckém kraji, i když už dávno ve skutečnosti pracuje a bydlí v Praze. Jen si nikdy nezměnil bydliště na úřadech,“ popisuje doktorka.

Nevylučuje ani variantu, že hrál roli lidský faktor. „Druhý důvod je ten, že musím prověřit, jestli kolegyně náhodou nezapomněly u těch uzdravených do toho registru napsat, že už jsou uzdravení. Takže se pak může stát, že to vypadá, že ještě uzdravení nejsou,“ dodává ředitelka.

Nejde o jediný problém při mapování aktuální koronavirové situace v České republice. Zatímco data ministerstva mají blíže neurčené zpoždění kvůli validaci, některé hygienické stanice udávají pouze kumulativní počet nakažených a vyléčených. V případě té jihočeské dokonce pouze nakažené.

Pokud bychom tedy vytvořili mapu aktivních případů pouze na základě údajů z krajských hygienických stanic, vypadala by takto:

Některé kraje, jako například Ústecký, zvažují zveřejňování širšího spektra informací, až se situace uklidní. Právě tamní hygiena, která by teoreticky měla mít nápor za sebou, totiž na dálku pomáhá přes systém chytré karantény kolegům z Moravskoslezského kraje. Obvolávají například nově nakažené na Karvinsku, které je v současné době tuzemským největším epicentrem.

Čísla u jednotlivých okresů se mohou krátkodobě lišit například kvůli tomu, že tyto instituce zveřejňují své výstupy jindy než ministerstvo. Drobné rozdíly tak mohou být způsobené tím, že v čase mezi publikacemi se potvrdí další případy, zemřelí, nebo naopak vyléčení.

Nesedí však ani počet zemřelých, který za poslední týden narostl naštěstí jen o šest případů. Například v hlavním městě tak podle dat ministerstva zemřelo 109 lidí, kterým bylo potvrzeno onemocnění covid-19. Pražští hygienici jich přitom evidují rovnou stovku.

Rozdíly přitom nejsou jen mezi institucemi. Pokud srovnáme denní přírůstek za poslední týden, z dvou různých otevřených datových sad, které ministerstvo dává k dispozici, vyjdou odlišné údaje.

Červený sloupec ukazuje data z tabulky „Celkový (kumulativní) počet osob s prokázanou nákazou dle krajských hygienických stanic včetně laboratoří (v2)“ a vychází z něj také graf vévodící webu mapujícího aktuální situaci v zemi. Zelený pak vychází z hodnot tabulky.

„Z logiky dané věci musí být datové sady rozdílné,“ vysvětluje vedoucí webstudia ÚZIS a garant systému COVID dispečink Martin Komenda. „Svým způsobem se to dá shrnout tak, že jedna ta datová sada je rychle, když má někdo hlad po aktuálních informacích. Druhá je validovaná, která má oproti reálnému času zpoždění, ale zase je přesnější a spolehlivější. Důležité je pamatovat si, že ta čísla nejsou špatně, jen je mezi nimi rozdíl ve faktoru času,“ doplňuje Komenda.

Reklama

Související témata:

Doporučované