Článek
Zmíněné datum zvolila vláda z toho důvodu, že je známo jako den, kdy v roce 1628 odešel Jan Amos Komenský do exilu. V anketě pořádané Ministerstvem zahraničních věcí si toto datum přálo 42 procent lidí.
Druhým nejčastěji voleným dnem byl 23. prosinec připomínající stříhání ostnatého drátu u Rozvadova tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem v roce 1989 s výsledkem 21 procent hlasů, uvádí vláda.
„Den věnovaný české diaspoře by byl důstojným oceněním jejího historického podílu na vytvoření Československého státu před rokem 1918 i pro jeho návrat do společenství demokratických zemí po roce 1989,“ stojí v důvodové zprávě. Podle vlády jde o dynamicky se rozvíjející mobilní komunitu zejména mladých lidí, kteří vychovávají své děti v silné kulturní vazbě na české prostředí a budují v dětech hrdost na české kořeny.
V Poslanecké sněmovně se v tomto volebním období sešlo již devět novel zákona o státních svátcích. Naposledy, loni v listopadu, obdrželi poslanci senátní návrh, který má mezi významné dny zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace.
Schválit se podařilo tři poslanecké návrhy. Sněmovna například schválila přejmenování 17. listopadu na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Osmý říjen se stal Památným dnem sokolstva a 21. srpen se stal Dnem památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
