Hlavní obsah

Vláda přiznala diskriminaci. Malé obchody však prý zavřela ve veřejném zájmu

Foto: Simona Holecová, Seznam Zprávy

Na podzim byly malé obchody uzavřené, teď si nelze koupit část sortimentu.

Reklama

Vláda poslala k Ústavnímu soudu své vyjádření ke stížnosti 63 senátorů. Ti v ní kritizovali, že malé prodejny musely být loni na podzim na rozdíl od hypermarketů zavřené.

Článek

U Ústavního soudu leží už dva a půl měsíce stížnost třiašedesáti senátorů.

Podali ji loni v listopadu proto, že kvůli vládním opatřením proti koronaviru byly uzavřeny až na výjimky malé obchody. Naopak velká obchodní centra zůstala otevřená. To je podle senátorů vůči malých obchodům diskriminace.

Vedle ústavní stížnosti má už soud také vyjádření vlády premiéra Andreje Babiše. Ta v dokumentu, který Seznam Zprávy mají k dispozici, na pětadvaceti stranách zdůvodňuje, proč sáhla na práva malých obchodníků.

„Vláda si je vědoma toho, že přijatá krizová opatření významně zasáhla do základních práv a svobod jednotlivců, je však přesvědčena, že v daném případě převážil veřejný zájem na ochraně životů a zdraví,“ napsala mimo jiné vláda.

Na svou obranu v této souvislosti právníci vlády mimo jiné uvádějí dva argumenty. Jednak říkají, že se čeští ministři neodchýlili od opatření, která proti koronaviru zaváděli i v jiných okolních státech.

Vláda ústavním soudcům poslala přehled, který má připomenout, že stejně jako Česko nechalo malé obchody plošně uzavřít dalších jedenáct evropských zemí - třeba Německo, Rakousko, Slovensko nebo Francie.

Dvanáct evropských zemí však žádné omezení neudělalo. Dalších třináct omezilo u malých obchodů jen otevírací dobu.

Skupina senátorů uvádí, že v malých obchodech je minimální riziko, že se někdo nakazí koronavirem. Vláda však tento argument paušalizuje.

„Z mezinárodního srovnání plyne, že ačkoliv není uzavření provozu maloobchodu a služeb tím nejefektivnějším řešením, spolu s ostatními omezeními setkávání a pohybu zapadá do komplexu opatření ke zpomalení šíření epidemie,“ napsala v dokumentu Ústavnímu soudu.

V dokumentu v této souvislosti vládní právníci argumentují ještě výzkumem ze Spojených států, který byl během podzimní vlny pandemie zveřejněn ve vědeckém časopise Science.

„Jako nejrizikovější místa přenosu se podle tohoto výzkumu ukázaly restaurace, fitness centra a kavárny,“ popsala vláda v dopise pro Ústavní soud. Výzkum získal informace z dat mobilních zařízení. A právě návštěvy obchodů pak podle vyjádření vlády zvyšují riziko šíření nákazy koronaviru.

„Je tak patrné, že v komplexu protiepidemických opatření uzavření takzvaných zbytných obchodů a služeb má svoje místo a slouží svému cíli,“ napsala dále.

Proč ale velké obchody zůstaly otevřené a třeba prodejny zbraní a střeliv či služby stříhání koček a psů dostaly výjimku, vláda v dokumentu podrobně nevysvětluje.

Podle iniciátora stížnosti senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti) vláda nemá žádná konkrétní data, která by prokazovala, jak se koronavirus konkrétně v malých provozovnách maloobchodu a služeb šíří.

„Vládou uvedená analýza uvádí, že větší procento nákazy se šíří v domácnosti, na pracovišti nebo ve školních zařízeních. Přitom například školská zařízení byla uvolněna dříve než provozovny maloobchodu a služeb,“ doplnil.

V dokumentu pak nakonec vláda přiznala, že nemůže vyčkávat na okamžik, až bude mít kompletní analýzu všech konkrétních opatření proti covidu-19, která by dokonale vyhodnotila, jaký budou mít vliv na zdraví, životy lidí nebo ekonomické dopady.

„Pokud by tomu tak bylo, pak by žádná krizová opatření nemohla být vydána včasně,“ uvedla vláda ve svém vyjádření.

Senátor Wagenknecht také připomíná rozdíl v tom, jak vláda zdejším malý obchodníkům omezení provozu kompenzovala.

Například Německo nebo Rakousko, kde byly malé obchody uzavřeny plošně, poskytly podnikatelům vyrovnání podle obratu za předchozí období.

„Tomu se česká vláda vytrvale vyhýbá a místo kvalifikovaného řešení zavádí zákazy, které nejen že odporují či nejsou podloženy daty, ale často dle mého názoru odporují i zdravému rozumu,“ tvrdí Wagenknecht.

Kdy by měl Ústavní soud o této stížnosti rozhodnout, zatím není jasné. „Soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk na věci pracuje, ale kdy bude věc předložena plénu, zatím netuším, jednání pléna je neveřejné stejně jako jeho program,“ napsala mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Reklama

Doporučované