Hlavní obsah

Vláda si chce kupovat přízeň voličů. Přechytračili ji vykukové

Foto: Profimedia.cz

Předseda vlády Andrej Babiš.

Reklama

Vláda Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů má za sebou více než dva roky vládnutí. Kritika na její adresu má čím dál častěji konkrétní cíl. Tím jsou speciální vládní projekty, které mají sloužit občanům, ale kvůli špatnému nastavení poslouží spíše k odvedení peněz ze státní kapsy.

Článek

Během svého vládnutí Andrej Babiš uskutečnil podle opozice řadu nefunkčních projektů, které nesplnily původní smysl. A co hůř, některé z nich se spekulanti snaží využít pro vlastní obohacení. Seznam zprávy daly dohromady nejkřiklavější případy z poslední doby: kraluje mezi nimi Účtenkovka i kotlíkové dotace.

Edukativní projekt a kontrola EET

Prvním příkladem je státní loterie Účtenkovka. Loterii spustilo Ministerstvo financí před dvěma lety. Hra má motivovat lidi ke sběru účtenek a tím přispět ke kontrole elektronické evidence tržeb.

Podle zjištění Seznamu, ale hru ovládli profesionální hráči. V srpnu první hráč zaregistroval 11 128 účtenek, což by znamenalo jít denně do 370 obchodů a v každém si něco koupit.

Ministerstvo na tato zjištění reagovala úpravou pravidel hry.

Podle dalšího zjištění Seznamu ale Schillerová o pochybnostech státní loterie věděla již od dubna. Na nedostatky projektu totiž upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten konstatoval, že provoz loterie, tak jak je nastavený teď, je plýtváním peněz bez většího užitku. Ročně vyjde chod na 12,4 milionu korun, za výhry pak stát vyplácí.

Ministerstvo také připustilo, že data z účtenek dále neřeší a nekontroluje tak vlastní EET. Po dvou letech Schillerová řekla, že projekt má lidi pouze motivovat ke sbírání účtenek.

Slevy na jízdné

Dalším projektem vlády jsou slevy na jízdné ve výši 75 procent, které mohou od počátku loňského září využívat děti od šesti do 18 let, žáci a studenti do 26 let a cestující starší 65 let.

Stát za rok fungování slev na jízdním utratil 5,591 miliardy korun. Limity slev ale nebyly vládou jasně stanovená a někteří dopravci toho podle státu zneužívali.

Stát dopravcům hradí tři čtvrtiny z ceny jízdenky. Čím vyšší cena, tím více peněz přepravce inkasuje. Někteří dopravci proto začali uměle navyšovat ceny jízdenek a také cestující lákali na různé výhody. Stát tak ve výsledku pro cestující dotoval horký nápoj nebo svačinu.

Od ledna se proto podmínky mění. Sleva 75 procent zůstane, ale bude existovat maximální hodnota v korunách, kterou nebude smět překročit.

Z 5,6 miliardy korun za první rok slev vyfakturovaly největší část České dráhy, a to 2,5 miliardy korun. Za státním dopravcem následoval RegioJet s 360 miliony korun. Z autobusových dopravců nejvíce vyfakturovala Student Agency se 176 miliony korun, následovaly jednotlivé regionální podniky Arrivy a ČSAD.

Kotlíkové dotace

Terčem kritiky byla v posledních měsících nedostatečná kontrola použití dotací ve školství a životním prostředí včetně využívání kotlíkových dotací.

Skupina podvodníků využívala takzvané roboty, tedy programy, které dokážou online vyplnit žádost a podat ji na úřad během několika málo vteřin. Díky tomu podle Mladé fronty Dnes předběhly běžné žadatele.

Například na severní Moravě v květnu rozdělil kraj 380 milionů za pouhých 54 vteřin. Jihočeský kraj vypozoroval, že ze stejné adresy počítače během pár vteřin dorazily desítky různých žádostí. Systém zkolaboval a na stránky se následně nedostal nikdo.

Po několika dnech se Jihočeský kraj za chyby na své straně omluvil a tvrdil, že soutěž je spravedlivá. Problémy s funkčností internetových stránek totiž měli všichni. Řada lidí to však odmítá a stěžují si na ?inisterstvu životního prostředí, Státním fondu pro životní prostředí i na policii.

Podvodníci nabízejí lidem na internetu různé služby za 10 procent z dotace. Při maximální částce 127 tisíc by si za nelegální výpomoc mohli přijít na skoro 13 tisíc korun.

Dotace na sociální byty

Debaklem zavání i o něco starší projekt dotace na sociální byty, které musí pět let sloužit jako sociální bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2016, kdy resortu šéfovala Karla Šlechtová (za ANO), rozjelo nezvykle otevřené dotační výzvy na sociální byty, díky nimž mají vzniknout tisíce nových sociálních bytů pro lidi v nouzi.

Dotace měly původně získat města, obce a charity, ale protože hlavně obce a města nepovažovaly podmínky za výhodné, dalo ministerstvo šanci i neziskovým organizacím a mezi nimi spolkům.

Jak Seznam zjistil z podrobného průzkumu příjemců dotací, v Česku se brzy pochopilo, že jde o příležitost.

Založit spolek je velmi jednoduché, stačí na to tři lidé. Neplatí se žádné poplatky a členové ze zákona za spolek neručí.

Odborníci na zakládání firem tvrdí, že spolek dokážou založit do hodiny, celý proces pak trvá obvykle 15 dní.

Zmíněné dotační výzvy navíc na spolcích nepožadovaly ani předchozí zkušenosti se sociálními službami, přihlásit se proto mohl každý.

A podmínky? Celý sociální projekt, za který dostanou spolky z dotací zpět až 95 procent nákladů, musí fungovat pět let. Poté už není nemovitost vázána k tomu, aby dál jako sociální byt sloužila.

Reklama

Doporučované