Hlavní obsah

Vládní opatření jsou přiznáním neúspěchu a porážky, říká biochemik

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Biochemik Jan Konvalinka.

Reklama

Česko zpřísňuje protikoronavirová opatření. Reaguje na rostoucí počet nakažených novým typem koronaviru. „Je to přiznání porážky,“ říká biochemik Jan Konvalinka ve Výzvě Seznamu. Stát podle něj selhává s chytrou karanténou.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Jak hodnotíte nová vládní opatření? Jsou adekvátní situaci?

Jsou asi namístě, ale obávám se, že je to přiznání neúspěchu a svým způsobem přiznání porážky. Jsou zase plošná. Nejsou místní a nemohou být místní, protože nemáme dost informací o tom, jak se ta epidemie šíří, a nemáme je proto, že nedokážeme dost rychle a účinně vyhledávat kontakty nakažených a testovat je.

Není tedy podle vás úplně jasné, podle čeho vláda rozhoduje a podle čeho se řídí? Například Michal Bláha z Hlídače státu neustále vyzývá ministra, aby řekl, podle jakých kritérií vláda rozhoduje.

Já nejsem epidemiolog, já jsem biochemik a možná neznám celý obrázek a rád se nechám poučit, jak je to doopravdy. Ale pevně jsem doufal a domníval jsem se, a myslím si, že se na tom shoduje většina odborníků, že teď jsme ve stadiu, že bychom plošná opatření neměli dělat, nebo jenom výjimečně jako poslední takovou brzdu, na kterou dupneme, když to nepůjde jinak, ale že bychom měli velmi intenzivně, aktivně, až agresivně dělat klasická zacílená epidemiologická opatření. To znamená testovat, testovat, testovat. Ty pozitivně testované dávat do karantény a velmi aktivně a rychle vyhledávat jejich kontakty. A to, co jsme viděli na severní Moravě, to teď bohužel vidíme v Praze, tak ukazuje, že nemáme stále dost velké kapacity a dost vyškoleného personálu na to trasování a že i to testování, což je pro mě velké zklamání a překvapení, trvá příliš dlouho a není dost rychlé.

Jak podle vás funguje chytrá karanténa? Seznam Zprávy zjistily, že hygienici data z chytré karantény vlastně téměř vůbec nevyužívají a vystačí si s telefonem a tužkou.

Podle mě chytrá karanténa vůbec neexistuje. A ani by se ten termín neměl používat. To, o co se snažili, ten systém byl vyvinut, ale vlastně nebyl zaveden. Aby se vůbec mohl používat, tak by ho musela používat nadpoloviční většina našich občanů a musela by tady už měsíce probíhat velká přesvědčovací kampaň, aby si lidé ty aplikace do svých mobilních telefonů vložili. Nic z toho se nestalo. Máme velmi malé pokrytí lidí a tím pádem to hygienici ani nemohou používat, i kdyby chtěli. Čili ještě jednou, tady chytrá karanténa vůbec neprobíhá. A to, co jsem říkal před chvilkou, znamená, že velmi nedokonale probíhá i ta normální epidemiologická klasická práce.

A čím by se to dalo zlepšit? Jak si vysvětlujete, že lidé nejsou ochotni data do chytré karantény posílat, že nejsou ochotni si stáhnout aplikace jako eRouška a podobně?

Protože jim to nikdo nevysvětlil. Já nevím, jestli vy jste viděla někde v hlavním zpravodajském pořadu nebo v hlavních vysílacích časech Jiřího Bartošku nebo Jiřinu Bohdalovou, aby lidem vysvětlili, že by bylo fajn si to dát. Nebo Ivana Trojana, který by nedělal reklamu na mobilního operátora, ale udělal by reklamu na chytrou karanténu. Lidé by si to nechali udělat, lidé by si to nechali vysvětlit a myslím, že většina lidí by s tím souhlasila, pokud by se tím zařídilo, že tady nebudou ta velká potenciálně velmi nepříjemná plošná opatření, ale to se nestalo. Nikdo na tom nepracoval, nemůžeme se tím pádem divit, že si to lidé do těch telefonů nenahráli, to není jejich chyba, to je chyba vedení téhle země.

Jak jste mluvil o tom, že nefungují ani ta klasická epidemiologická šetření, je to nedostatkem lidí, nebo čím to je?

Já se pořád obávám, a tady si zase nechám vysvětlit, že se mýlím, ale nevidím tady dost jasné koordinované centrální řízení. Není jasné, jestli tohle řídí hlavní hygienik při vládě, jestli to řídí profesor Prymula, jestli to řídí ministr zdravotnictví, nebo jeho náměstek. Není jasné, kdo je tou osobou, která je za koronavirovou krizi odpovědná z epidemiologického hlediska. A ten člověk by měl mít jasné pravomoci a měl by mít velké finanční a organizační možnosti a měl by tohle řídit. Já myslím, že to je jeden z problémů, na který tady narážíme.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Seznam Zprávám řekl, že ani chytrá karanténa by nezabránila nárůstu tolika nakažených z pražského klubu. Souhlasil byste s tím?

Já si myslím, že má pravdu, že by samozřejmě chytrá karanténa nezabránila jednotlivým výbuchům typu toho pražského klubu, nebo možná i Karviné, ale umožnila by nám se s tím rychleji a efektivněji vypořádat. Umožnila by rychle trasovat kontakty, rychle je dávat do karantény a samozřejmě ve spojení s kapacitou testovacích laboratoří, které by rychle testovaly, by mohla zařídit, že ti lidé budou velmi brzy v karanténě a nebudou nakazovat další lidi. K tomu teď nedochází a to je ten problém.

Jaký vzkaz byl případ pražského klubu pro veřejnost? Myslíte si, že se poučí a začne se chovat třeba zodpovědněji, nebo že bude řešit, že jít jednou večer do klubu, aniž by ten člověk věděl o tom, že je nakažený, může mít takové důsledky?

Já bych to nerad házel na veřejnost. Jít do klubu je vaše lidské právo. Nebyly zavřeny, byly otevřeny. Když nevíte, že jste nakažený, tak prostě jdete do klubu se bavit. Možná teda jestli je pravda, že ti lidé pili z jednoho brčka, tak to asi není rozumné ani bez covidu, to bych doporučoval nedělat. A asi je dobré si mýt ruce. A používat svoje vlastní brčko. Ale tohle opravdu není vina lidí, kteří se jdou večer bavit do klubu. To tady ten problém je někde úplně jinde.

Když se přesuneme ještě k tématu vakcíny. Blýská se podle vás na lepší časy ohledně vakcíny? Zatím to vypadá, že by mohla fungovat oxfordská vakcína, která podle klinických testů nevyvolává žádné závažné vedlejší účinky.

Tady zase máme dobré zprávy, to jsem rád, že můžeme končit pozitivně. Tady je oxfordská vakcína, která se dělá ve spolupráci se švédsko-anglickou firmou AstraZeneca, ale máme dalších 27 jiných velmi zajímavých vakcín, které jsou v různém stadiu testování. V tom tzv. třetím stadiu klinického testování je nejenom ta oxfordská, ale další 4, z nichž 3 jsou z Číny. Jsou naštěstí založeny na různých principech, takže kdyby se nedotáhla ta jedna, tak může fungovat další. A vypadá, že zrovna ta AstraZeneca a ještě jedna další čínská by mohly být k dispozici už koncem tohoto roku, což je až neuvěřitelné tempo. Kdybyste se mě zeptala před půl rokem, tak vám řeknu, že to bude za 10 let. Kdybyste se mě zeptala před měsícem, tak vám řeknu, že to bude za 2 roky. Teď to opravdu vypadá, že by to na konci tohoto nebo na začátku příštího roku již mohlo být reálné, to je neuvěřitelný výkon.

Máme nakročeno k vakcíně, nevymřeme

A když se vás zeptám, kdy by mohli vakcínu dostat Češi?

To zase úplně nezáleží ani na těch firmách a už vůbec ne na mně, to záleží na vyjednávacích schopnostech Ministerstva zdravotnictví atd. Jedna z těch firem, která je poměrně daleko ve vývoji, je marylandská firma Novavax, která nedávno koupila výrobní jednotku v Jevanech za Prahou, jež mimochodem už je sto let stará a zosobňuje velkou tradici české vakcinologie a české výroby očkovacích látek, kterou máme vynikající. Takže tady by se nabízelo, že se vláda s firmou Novavax nějakým způsobem dohodne nebo finančně vyrovná tak, aby budoucí vakcína byla primárně k dispozici českým pacientům, to by asi šlo dojednávat. Myslím, že pan profesor Prymula už nějaká předběžná jednání vedl, takže doufejme, že to dopadne dobře.

A ten český tým, který se snaží také o vývoj vakcíny pod Věrou Adámkovou, už to může zabalit?

Já jsem jeden ze signatářů toho dopisu před několika týdny, který argumentoval, že přišli příliš pozdě. A nepříliš inovativně. Teď po několika měsících je to už více než jasné. V tuhle chvíli naskakovat do vlastního národního vývoje vakcíny vůbec nedává žádný smysl. Myslím, že bychom se měli připojit k nějaké úspěšné mezinárodní akci a tam se podílet na vývoji a financování tak, abychom v případě, že se to povede, měli také tu vakcínu dostupnou velmi brzy.

Bude problém, že tu vakcínu aspoň v té první fázi zřejmě nedostanou všichni? Že na všechny se zatím nedostane?

Uvidíme, nevím. Zatím to vypadá, že poprvé v dějinách, co já vůbec vidím, a to vypadá úplně neuvěřitelně, velké firmy, které jsou nejdál ve vývoji, současně budují velké kapacity na to, aby mohly vyrábět. Ta firma AstraZeneca slibuje, že by měla mít dvě miliardy vakcín začátkem příštího roku. To už by opravdu mělo stačit, minimálně v Evropské unii a minimálně na ohrožené skupiny obyvatel. To znamená seniory a nemocné, diabetiky atd. Já by bych byl docela optimista a doufal bych, že tu vakcínu budeme mít k dispozici alespoň pro ty ohrožené skupiny.

Koronavirus už je tady s námi nějakou dobu, co všechno o něm už vlastně víme?

Víme o něm, že má smrtnost mezi půl procentem a jedním procentem, čili je ještě asi tak pět až desetkrát smrtnější než chřipka. Víme, že může způsobit velmi vážné komplikace i po uzdravení. A víme, což je velmi nepříjemné a to také je důvod, proč se tak těžko s tou epidemií vyrovnáváme, že je asi 50 procent, možná víc lidí, kteří jsou nakažení, nemají žádné příznaky, a přesto jsou infekční. To je to, co ho odlišuje od SARS, příbuzného viru, který způsoboval tu chorobu před asi 17 lety. A koneckonců i od španělské chřipky. Lidé, kteří mají ten virus, nemusí být nemocní, a přesto jsou infekční. To je asi nejdůležitější věc, kterou jsme se naučili. Na druhou stranu máme první léky, které jsou účinné aspoň do jisté míry, a máme velmi slušně nakročeno k vakcíně na příští rok. Čili není to průšvih a nevymřeme.

Reklama

Doporučované