Hlavní obsah

Vlekaři píší vládě: Zastavte ten chaos a otevřete do pěti dnů sjezdovky

Foto: Shutterstock

Provozovatelé lyžařských areálů zaslali v pondělí vládním činitelům dopis a žádají otevření středisek.

Reklama

aktualizováno •

Navrhované státní kompenzace lyžařským střediskům nepomůžou a povedou ke krachu. Na horách navíc panuje chaos, tvrdí vlekaři. Proto v dopise naléhají na vládu, ať otevře skiareály jako v jiných evropských zemích.

Článek

Doposud navrhované kompenzace za uzavřené provozy lyžařských areálů jsou podle zástupců vlekařů nedostatečné. Zejména připravovaný program Covid – Uzavřené provozovny uplatňuje zcela nepoužitelný princip výpočtu na jednoho zaměstnance, což u sezónních a vysokonákladových provozů skiareálů představuje kompenzace ve výši maximálně deset procent adekvátních tržeb, tvrdí vlekaři v dopise, který zaslali členům vlády.

„To by nemělo pro záchranu oboru žádný efekt a je nutno o tom vést další jednání,“ stojí v textu.

Signatáři dopisu vládě

Asociace horských středisek ČR, Kateřina Neumannová, prezidentka,

Asociace lanové dopravy, Jakub Juračka, prezident,

Unie horských povolání, předseda Ladislav Janků, předseda.

S podporou organizací:

Svaz obchodu a cestovního ruchu, Tomáš Prouza, prezident,

Česká unie cestovního ruchu, Viliam Sivek, prezident,

Česká unie sportu, Jan Boháč, generální sekretář,

Svaz lyžařů ČR, Lukáš Heřmanský, prezident.

Pokud stát přiznává, že nemá dostatek prostředků na adekvátní kompenzace pro areály, je podle signatářů nutno současně stanovit podmínky, za jakých může být provoz ve skiareálech zahájen. Je prý potřeba zastavit chaos, který panuje ve skiareálech v posledních dnech.

Návštěvnost je enormně vysoká, i když jsou sjezdovky pro lyžařské účely uzavřeny. „Chování návštěvníků je zdravotně rizikové, způsobují škody na majetku. Znovuotevření lyžařských areálů v nejbližším možném termínu – ideálně od 9. ledna 2021 – by umožnilo provozovatelům vnést do skiareálů opět pravidla a pořádek,“ vzkazují provozovatelé areálů ministrům.

Lyžařské areály při prosincovém provozu prý ukázaly, že jsou schopny nastavená pravidla dodržovat. Provozovatelé tak odmítají metodu plošného zákazu. Argumentují tím, že při očekávaných nižších počtech návštěvníků v lednu se nebudou ani tvořit fronty, které jsou základní obavou hygieniků.

„V principu jde o dvě věci. Buď bude doloženo, že areály otevřít nelze, že je to riziková záležitost, ale to my se nedomníváme. V Rakousku i jinde dokázali, že jde nastavit podmínky, za kterých je otevřít lze. A stát navíc ušetří. Anebo se musí přenastavit podmínky připravovaného dotačního programu, protože skiareály mají pouze tři měsíce v roce na to, aby si vydělaly na celý rok. Není to standardní uzavřená provozovna,“ vysvětluje důvod svého podpisu pod dopisem pro SZ Byznys Jan Boháč, generální sekretář České unie sportu.

V zahraničí to jde, u nás ne?

Základním argumentem vlekařů je, že v Rakousku se i přes lockdown lyžuje ve všech lyžařsky významných spolkových zemích. Bez hotelů a restaurací je podle nich lyžování fakticky jen pro místní.

Podobně je tomu ve Švýcarsku, kde aktuálně většina hlavních lyžařských kantonů provoz lyžařských areálů umožňuje, a to včetně návštěvníků ze zahraničí.

V Itálii sice oddálili zahájení provozu středisek ze 7. ledna na 18. leden, ale tam je podle autorů dopisu vládě situace odlišná – nejen v objemu návštěvníků či v podílu uzavřených lanovek, ale od 7. ledna se otevírají například hotely.

„Místo toho, aby se vláda inspirovala třeba právě Rakouskem, tak bez jakéhokoliv zdůvodnění lyžařské areály zavřela. Zdraví Čechů by ale prospěl přesný opak – pohyb venku s omezením hlavních rizik,“ uvádí pro SZ Byznys další ze signatářů dopisu vládě, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Provozovatelé skiareálů se bojí krachů

Pokud se nepodaří urychleně otevřít lyžařská střediska a nastavit adekvátní kompenzace, povede to ke krachu mnoha skiareálů, tvrdí jejich provozovatelé. Ty jsou ovšem „motorem“ horských středisek, která zaměstnávají 45 tisíc převážně místních obyvatel, což povede k závažným sociálně ekonomickým problémům celých horských regionů, stojí v dopisu a připomíná se v něm, že horská střediska přinášela do veřejných rozpočtů zhruba 12,6 miliardy korun ročně.

Reklama

Doporučované