Voda dochází i na Slovensku, sucho je tam ale mírnější než v Česku

Situace je špatná, ale ještě ne tak jako v Česku, píše o letošním suchu slovenský deník SME. Hydrologové označují stav podzemních vod na Slovensku za kritický a zlepšit se nemá ani v druhé polovině května. Právě podzemní zdroje přitom zásobují pitnou vodou 80 procent Slováků.

Nejhorší situace je v regionech Záhoří, Orava a Kysuce. V hlavním městě zaznamenali meteorologové nejsušší duben od roku 1951. Stanice na bratislavském letišti naměřila za celý měsíc jen jeden milimetr srážek.

Podle údajů z roku 2018 nebylo připojeno na veřejný vodovod a spoléhá se na vlastní studny 470 obcí. Jenže hladinu spodních vod mohou kromě sucha snížit i efekty koronavirové krize. Lidé totiž budou trávit dovolenou spíše doma u vlastního bazénu. Tomu nasvědčují i čísla o jejich prodeji: jsou o čtvrtinu vyšší než loni. Omezené čerpání vody na napouštění bazénů nebo zalévání zahrad pak lidé často ignorují a situaci zhoršují.

Situaci nezlepšily ani srážky v posledním týdnu. „Mohou sice nárazově stoupnout hladiny vod, ale dlouhodobý trend se tím nezvrátí,“ cituje SME ředitelku Hydrologické služby Slovenského hydrometeorologického ústavu Janu Poórovou. Zima byla navíc jednou z nejteplejších v historii.

Situace v zemi ale stále není tak vážná jako v České republice. „V Česku je to tak negativní, že jim za pět posledních let chybí srážky za celý jeden rok,“ říká slovenský meteorolog Pavel Faško. Do Česka totiž na rozdíl od Slovenska nepřichází srážky i od Středozemního moře.

Čtyři dny po premiéře polského nezávislého dokumentu „Hra na schovávanou“ o sexuálním zneužívání nezletilých duchovními z katolické církve se v zemi odvysílal další film na podobné téma. Na rozdíl od nezávislého filmu bratrů Sekielských, který měl premiéru na YouTube, se film „Nic se nestalo“ vysílal večer ve vládní Polské televizi.

Dokument se netýká zneužívání v církvi, ale podezření kolem diskotéky Zatoka Sztuki v přímořském letovisku Sopoty na severu Polska. Aféru zneužívání nezletilých dívek už dříve popsala média. Prokuratura začala věc vyšetřovat v roce 2015 a ve věci padlo i obvinění muže z 65 sexuálních trestných činů na 35 nezletilých dívkách.

Film naznačuje, že do celé aféry jsou zapletené i polské celebrity, které sopotské noční kluby navštěvovaly. Režisér Sylwester Latkowski pak po odvysílání dokumentu v TVP uvedl konkrétní jména, mezi nimi i moderátora a baviče ze soukromé televize TVN Kubu Wojewódzkého. Ten už napsal, že se bude právně bránit. Někteří publicisté, kteří o aféře dříve psali, Latkowskému vyčítají, že pro konkrétní obvinění nepředložil důkazy a dokument je špatně natočený.

Na film záhy po odvysílání reagovala prokuratura. Generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který je zároveň ministrem spravedlnosti, nařídil vytvoření týmu, který informace z filmu prošetří. Hodí se podotknout, že film Hra na schovávanou o zneužívání duchovními naopak prokuraturu kritizuje za to, že dává církvi při vyšetřování případů výsadní postavení.

Maďarská levicová opoziční strana Demokratická koalice (DK) dočasně přijde o finance ze státního rozpočtu. Důvodem jsou podle kontrolního úřadu pochybení v účetnictví strany z let 2017–2018. Pokud strana expremiéra Ference Gyurcsányho údaje doplní, vyplácení se jí obnoví.

Podle dřívějších zpráv chtěl úřad po straně dokumenty, které byly zničeny při požáru stranického sídla na podzim 2018. Kopie dokumentů mají ale úřady podle DK k dispozici.

Maďarské politické strany už nedávno přišly z rozhodnutí vlády o polovinu vyplácené státní podpory. Kabinet Viktora Orbána to odůvodnil koronavirovou krizí. Menším opozičním stranám může takový krok způsobit vážné finanční problémy.

V Badenu v Dolních Rakousích došlo v noci na čtvrtek k několikanásobnému útoku nožem. Zraněných je šest lidí, včetně pravděpodobného útočníka a také teenagera. K pobodání lidí došlo na třech různých místech.

Ke třem zraněním došlo podle listu Kurier u supermarketu, kde zasahovala záchranka i policie. Pachatele na útěku pak pronásledovali policisté s pátracími psy. Muž skončil s vážnými zraněními v nemocnici. Mezi napadenými lidmi má být podle médií také přítelkyně útočníka, agentura APA proto píše o možných osobních motivech útoku.

Šéf německé diplomacie Heiko Maas (SPD) je přesvědčený o tom, že se členské státy EU v příštích týdnech dohodnou na společných pravidlech, jak by na starém kontinentu měla vypadat letní dovolená. Podle televize ARD zatím finální dohoda hotová není, ale pokroky v odbourávání cestovních omezení jsou prý jasně patrné. Ministr Maas se bojí jediné věci, aby se mezi jednotlivými státy nerozhořel boj o turisty, kdy třeba právě o německé turisty je po Evropě mimořádný zájem.

Německý ministr zahraničí věří v maximálně společný a transparentní postup ve věci oživení turistického ruchu, který bude na konci pro Evropu výsledkově pochopitelný a proveditelný. Maas řešil režim na hranicích a omezení karanténních opatření proti šíření nového koronaviru s resortními kolegy z devíti sousedních zemí a také s 10 ministry ze států, které u Němců platí za nejvyhledávanější destinace.

„Chceme i v letošním roce koronakrize umožnit lidem strávit evropskou dovolenou,“ prohlásil Heiko Maas. Zdůraznil ale, že v popředí zájmu musí zůstat bezpečnost turistů a nikoli zisk. Maasovu představu o společném evropském turistickém řešení podle ARD nesdílí třeba chorvatský ministr cestovního ruchu Gari Cappelli. Ten uvedl, že vychází především z bilaterálních dohod mezi jednotlivými zeměmi, kdy spolu jednání navazují státy se srovnatelnou epidemiologickou situací.

Jenže průzkum, který si nechal vypracovat pořad ARD Extra, ukázal, že většina Němců nechce za stávajícího stavu v létě 2020 buď vůbec vyrazit na dovolenou do ciziny, nebo hodlá volný čas strávit na území Německa. Jen každý pátý oslovený hodlá vyjet za hranice země. Tři procenta největších odvážlivců dokonce sní o dovolené mimo evropský kontinent.