Hlavní obsah

Do koalice s ANO nepůjdeme, říká Čižinský z Prahy Sobě

Foto: Profimedia.cz

Jan Čižinský kandiduje v čele uskupení Praha sobě.

Reklama

Jan Čižinský už si vyzkoušel poslaneckou lavici, úřaduje coby starosta Prahy 7 a sedí i v zastupitelstvu hlavního města. Teď by rád udělal další krok. Jako lídr hnutí Praha Sobě usiluje o křeslo primátora.

Článek

Praha Sobě neskrývá ambici ve volbách dorovnat, nebo dokonce porazit koalici Spolu.

Poslední čtyři roky hnutí výrazně ovlivňovalo politiku hlavního města, reprezentovali ho hned čtyři radní v čele s náměstky pro finance a pro dopravu.

Jan Čižinský byl přitom členem magistrátní koalice už od roku 2014, tehdy ještě v barvách KDU-ČSL.

„Hlavně je potřeba, aby pokračovala éra, kdy místo jedničky je zařazená trojka,“ říká lídr Praha Sobě a kandidát na primátora rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Máte ambice vyhrát komunální volby v Praze? Jaký výsledek budete považovat za úspěch?

Naše ambice je dosáhnout stejného nebo lepšího výsledku než Spolu. Trošku bych to – i podle těch hnojometů – odhadoval, že jsme skutečně největší konkurence pro Spolu.

Co se také dočtete v rozhovoru?

  • S kým Jan Čižinský odmítá po komunálních volbách vyjednávat.
  • Zda chce zakázat průjezd aut centrem Prahy.
  • Jak chce vyřešit problémy s turisty.
  • A jakou aktivitu by v hlavním městě okamžitě ukončil.

S kým budete po volbách vyjednávat? Jste ochotní jednat s ANO?

Ne, to je náš slib. Stejně jako jsme s nimi nejednali minule, nebudeme s nimi jednat nyní. Do koalice s ANO nepůjdeme.

V tuto chvíli je ale velmi nepravděpodobné, že by se mohla opakovat současná koalice. Budete oslovovat jednotlivé strany koalice Spolu?

To bych trochu oponoval. Je pravda, že kdyby daly dohromady většinu Spolu a ANO, tak by to bylo možná horší, než když Prahu vydrancovali Švédové, ale pokračování stávající koalice je možné.

Kdybychom si zahráli na prognostiky – podle volebních potenciálů, které ukazovaly průzkumy před čtyřmi lety, podle toho, jak to tehdy dopadlo, a podle toho, jaké jsou potenciály letos, tak by to letos vyšlo. Sice těsně, ale Praha Sobě, Piráti a STAN by měli nadpoloviční většinu zastupitelů.

V tomto výčtu chybí oproti současné koalici KDU-ČSL a TOP 09. Je pro vás TOP 09 partnerem k jednání?

Jsme ochotní jednat s poctivými pravicovými politiky. To znamená s těmi, kteří nemají nic společného s Dozimetrem nebo se nepodíleli na akci, kde Praha přišla o desítky milionů korun, jako je třeba zašantročení koupaliště Džbán.

Takže TOP 09 pod vedením Jiřího Pospíšila je pro vás partnerem do koalice?

Poctiví politici TOP 09 ano, ale ne Jiří Pospíšil. Toho teď dali do nějakého protiradiačního krytu, aby jim nezářil a nespouštěl dozimetry. Klíče mu asi dají zase po volbách.

S Jiřím Pospíšilem skutečně není možné spolupracovat, protože veřejně lhal ohledně toho, jestli jezdil s mafiány na dovolenou, nebo ne. (Jiří Pospíšil v létě připustil, že se opakovaně – mimo jiné během dovolené v Itálii – potkal s Michalem Redlem, podle policie hlavní postavou kauzy Dozimetr, pozn. red.)

STAN pod vedením Petra Hlaváčka je pro vás přijatelný?

STAN ano, protože ten se skutečně dobře vypořádal s kandidátní listinou. Odvolal lidi, jako je pan (starosta Prahy 1 Petr) Hejma. Byť mě trošku šokuje, že pan Hejma je dost dobrý pro Prahu 1, ale není dost dobrý pro magistrát. Myslím si, že STAN ho měl odvolat i z kandidátky Prahy 1. Ale Petr Hlaváček skutečně tu kandidátku podle mého názoru vyčistil dostatečně.

Patrik Nacher jmenovitě o vás řekl, že „s Jendou Čižinským si to představit neumí“.

My jsme jasně řekli, že s hnutím ANO nepůjdeme, takže se vůbec nedivím Patriku Nacherovi, že recipročně říká, že s námi nepůjde. To je normální rekce na náš slib, že s hnutím ANO nepůjdeme.

S ODS jste ochotní vyjednávat?

Ve Spolu není ta partajní linka. I v ODS jsou tu a tam poctiví pravicoví politici, kteří nemají nic společného s Dozimetrem a korupčními skandály.

„Z Prahy 7 neuteču“

Pokud byste se stal primátorem, chtěl byste zůstat i starostou Prahy 7?

Pokud budu zvolen primátorem, tak z Prahy 7 neuteču. Máme tady super tým, který vydrží jakékoliv uspořádání.

Zůstal byste i starostou?

Já neuteču z Prahy 7. Budu součástí toho týmu a v jakém uspořádání to bude, to se uvidí.

Proti uskupení Praha Sobě vznikla anonymní kampaň. Pravidelně vás obviňují mimo jiné z extrémně výhodné privatizace bytu v Praze 1 za 400 tisíc, který má dnes hodnotu desítek milionů. Chcete se k tomu vyjádřit?

Před dvaceti lety moji rodiče – za stejných podmínek jako ostatní lidé v té době – koupili byt, ve kterém 30 let bydleli. Trochu mě mrzí, že respektované médium o tom chce referovat…

Chci se zeptat, zda chcete na takovou kampaň reagovat.

Spíš asi ne. Člověk není zodpovědný za své rodiče, oni navíc nic špatného neudělali a já jsem v té době byl student. Naopak jsem v Praze 7 ukončil praktiky aktivních zastupitelů při privatizaci bytů.

Řada lidí vyčítá uskupení Praha Sobě to, jakým způsobem vede předvolební kampaň. Máte po Praze řadu podpisových míst k petici, která už je nyní zbytečná, místo abyste si zaplatili reklamní prostor. Když podobný „trik“ použila ODS, tak to jedna z vašich kandidátek kritizovala…

Tam je obrovský rozdíl. Zatímco v případě kritizovaných kostek nikdo žádné podpisy nesbírá, žádný kandidát tam není k dispozici, není možné s nikým promluvit, my jsme u těch stánků vždycky k dispozici občanům.

Bavíme se s nimi a je tam možné i podepsat tu petici. Navíc jsme ji skutečně rok sbírali, protože pokládáme za velmi důležité zjistit, jestli o nás lidi stojí. Mimo jiné proto, abychom té situaci neuškodili.

Berete zpětně jako chybu, že jste tuto strategii využili i u sněmovních voleb, kdy je ze zákona zakázáno agitovat u volebních místností? Vy jste to přesto udělali s argumentem, že jde o jiné volby.

Já už bych to asi teď nedělal. Ministerstvo vnitra to prověřilo a dalo nám za pravdu, že to bylo zcela v pořádku, v souladu se zákonem. Ale kritikům rozumím.

Potřebných přibližně 95 tisíc podpisů se vám nakonec těsně nepodařilo získat (formálně kandidují jako sdružení „Podporujeme nezávislou kandidátku Praha Sobě“, pozn. red.). Berete to jako neúspěch, nebo jste s tím od začátku počítali?

My bychom to dosbírali, ještě jsme měli časový prostor, ale přeci jenom jsme dali přednost tomu jít právně jistější cestou, aby kandidatura nebyla napadena jako minule. V minulých volbách jsme čelili dvěma žalobám, bylo to velmi nejisté. To jsme teď nechtěli riskovat.

S Augustinem jsme podlehli tlaku TOP 09

Zmínil jste kauzu Dozimetr. Cítíte nějakou odpovědnost za dění v Dopravním podniku Praha, který spadá do gesce Prahy Sobě?

Základní fakta: Adam Scheinherr (radní pro dopravu za Praha sobě, pozn. red.) byl v celé té kauze jediný politik, který šel na policii. Trestní oznámení dal v dubnu, v květnu se začala šetřit tato větev Dozimetru. Zachoval se přesně tak, jak se zachovat měl.

Případ STAN a operace Dozimetr

Foto: Seznam Zprávy, ČTK

Tváře kauzy: Michal Redl, Pavel Kos, Petr Hlubuček.

Ve středu 15. června ráno spustili detektivové z NCOZ rozsáhlou akci. Na desítkách míst v Praze i ve Středočeském kraji zatýkali podezřelé, prohledávali jejich kanceláře a důkazy hledali i v soukromí. Akce Dozimetr, jak ji popsali policisté v dokumentech, rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku. Vyšetřování otřáslo i politickou scénou, padl kvůli němu ministr školství a na hraně se ocitlo vládní hnutí Starostové a nezávislí.

Adam Scheinherr je zároveň předsedou dozorčí rady DPP. Bylo podání trestního oznámení dostatečné? Nemělo se udělat víc?

Často se posuzuje to, co víme teď. Ne to, co Adam Scheinherr věděl tehdy. Když teď víme, kam všude Dozimetr sahal, nešlo to řešit lépe.

Adam Scheinherr udělal velmi dobře, že šel na policii, oznámil to, a policie to rozkryla. A současně samozřejmě dával velký pozor na to, aby v té kauze, kterou oznámil, k žádnému úplatku nedošlo. To pohlídal, dal na to dva posudky, nic takového se nestalo.

Proč zástupci Prahy Sobě hlasovali pro Mateje Augustína jako člena dozorčí rady DPP a později jednoho z obviněných?

Bylo to místo určené TOP 09, ta měla právo tam jmenovat svého zástupce. Hrozili, že udělají dopravní podnik neakceschopným, protože odvolají představenstvo. My jsme tomu tlaku několikrát odolali.

A potom i z pocitu zodpovědnosti - málo se to ví, ale kdyby v představenstvu nebyl nikdo s drážní licencí, tak třeba nemohou jezdit vlaky, metra nebo tramvaje - tak jsme tomu tlaku podlehli. Ještě jednou musím zopakovat, že Adam Scheinherr byl jediný ze všech politiků, který šel na policii a řešil to.

Matej Augustín a Dozimetr

Foto: Ondřej Koutník, Seznam Zprávy

Matej Augustín (vlevo) a Michal Redl považovaný policií za hlavu skupiny obviněných. Snímek ze soukromí, který se objevil krátce po policejní razii v polovině června.

Slovenský manažer Matej Augustín se dostal do managementu pražského dopravního podniku na konci roku 2019, když ho tam i přes nesouhlas části pražské koalice prosadil tehdejší primátorův náměstek a nyní obviněný Petr Hlubuček (tehdy STAN).

V éře vlády slovenského premiéra Roberta Fica vedl Augustín státní železniční společnost Cargo Slovakia, do pražského dopravního podniku byl však podle policejních závěrů účelově dosazen. Aby obviněným kolem Petra Hlubučka a Michala Redla otevřel přes ovlivňování zakázek cestu k úplatkům.

K jednotlivostem ilustrujícím Augustína a jeho roli v obviněné skupině patří historka, kterou také policie v dokumentech o případu zachytila – podle ní je Augustín autorem nápadu s papírovými vizitkami s číslem 508, jež podle policie obvinění rozdali mezi vybrané lidi, od nichž by mohla skupina korupcí získat peníze.

Cyklopruhy jsou začátek

Souhlasíte s tím, že jedním z největších problémů Prahy je malá akceschopnost způsobená rozdělením hlavního města na 57 městských částí a 22 center přenesené státní správy?

Tady je hlavně potřeba fungovat rychle v rámci stávajícího systému. Promítat si, „co se stane když“, je cesta do pekel. Prostě je potřeba fungovat v rámci toho, co je, a to my umíme.

Když se vezme třeba náměstek Pavel Vyhnánek: třináct let se slibovala rekonstrukce Průmyslového paláce, on za tři roky projednal projekt, udělal stavební povolení, vysoutěžil firmu, už se na tom pracuje. Podobně Adam Scheinherr s metrem D, což je trasa přes několik městských částí, nebo tramvajové tratě.

Hlavně je potřeba, aby pokračovala éra, kdy místo jedničky je zařazená trojka – aby se ty stavby připravovaly, aby se získávala stavební povolení, aby se hnulo s okruhy, s metrem D, s metrem O. To je to hlavní, co je potřeba.

Vedle toho můžeme třeba hledat nějaké praktičtější uspořádání, ale pouze v komunikaci s městskými částmi, nemůže to být nějaký diktát. Každá obec má ze zákona nějaké možnosti, ani v rámci Prahy není možné nějaké městské části něco nadiktovat, sebrat nějaké kompetence a podobně, aniž by byl nějaký konsensus.

Praha Sobě se v posledním volebním období pokusila uzavřít centrum pro tranzitní automobilovou dopravu, ale neúspěšně. Budete to zkoušet znovu?

Vrátíme se k tomu, aby se nezpožďovaly tramvaje v centru, to se bavíme hlavně o Malé Straně a Smetanově nábřeží. Pokud se tam nadále budou zpožďovat tramvaje, tak je na místě omezit ten zbytný transit, který může jet tunelem nebo po magistrále.

Tím myslíte ve stejném formátu, tedy jako úplný zákaz průjezdu přes Malou Stranu a Smetanovo nábřeží, s výjimkou pro obyvatele Prahy 1, 2 a 5?

Na místě je určitá motivace. Například že ten, kdo na té trase zaparkuje, může projet. Aby tam prostě nejezdil nikdo zbytečně. Takže pokud se tam budou zpožďovat tramvaje, tato motivace je na stole.

V programu přímo slibujete, že udržíte auta Středočechů před Prahou. Budujete záchytná parkoviště, v tom chcete podle programu pokračovat…

V tom jsme úspěšní, za čtyři roky jsme otevřeli polovinu míst, která se otevřela v předchozích 20 letech…

Chystáte i nějaká omezení, aby motivace nebyla jen pozitivní, ale i negativní? Například mýto, modré zóny, zákazy.

Chystáme jenom tu pozitivní motivaci. Náš náměstek Adam Scheinherr velmi dobře spolupracuje se Středočechy. Mimochodem je obrovská výhoda, že Praha Sobě není celostátní subjekt, ale že kandiduje jenom v Praze. Se subjekty ve středních Čechách si nijak nekonkurujeme, takže spolupráce jde mnohem lépe.

Jdeme cestou pozitivní motivace, to znamená parkoviště na vlakových nádražích, plus jsme třeba zavedli signál do metra, který je určitou motivací, aby si tam lidé třeba vyřídili e-maily a dali přednost MHD i za cenu toho, že jedou trošku déle.

Na druhou stranu se ale pozitivní motivace, jako je signál v metru nebo zlevnění ročního kupónu MHD, neprojevila v nárůstu počtu cestujících.

Neprojevilo se to, ale konkrétně třeba signál v metru šel proti covidu, tam byla trochu mimořádná situace. Teď počty cestujících v MHD stoupají, a je to dobře.

Stojíte si za tím, jakým způsobem jste rozšířili cyklopruhy na silnicích? Nechcete je v některých konkrétních případech přehodnotit?

Budujeme město, kde bezpečně může chodit chodec (proto jsme přidělali přechody a rozšířili refýže na zastávkách tramvají), kde může bezpečně jet cyklista (cílem jsou bezpečné cyklostezky) a chceme samozřejmě bezpečnou MHD, ale i pohodlnou jízdu pro auta, proto opravujeme Barrandovský most, což Adam Scheinherr tři roky připravoval a teď se to děje. Cykloopatření tak, jak jsou teď, pomáhají plynulosti dopravy, protože jde o samostatný pruh a není potřeba dodržovat odstup 1,5 metru. Není to vůbec samoúčelné opatření.

V roce 2019 vyšla ve Spojených státech velká studie, která popisuje třináctiletý vývoj cyklistiky ve dvanácti velkých amerických městech. Vyplývá z ní, že samotné cyklopruhy a nárůst počtu cyklistů nezvyšují jejich bezpečnost. Naopak třeba v Chicagu vzrostl počet mrtvých cyklistů kvůli nechráněným cyklopruhům. Zvýšení bezpečnosti přinesly až oddělené cyklostezky – jejich zvýšení na úroveň chodníků nebo přímo fyzické překážky mezi auty a koly. Proč místo cyklopruhů nestavíte rovnou cyklostezky?

Protože trvá velmi dlouho to projednat. Cyklopruh je už tak bezpečnější, protože mimo jiné všem říká: „Pozor, tady se může vyskytnout cyklista.“ Ale samozřejmě cílem Prahy je, aby se cyklisté mohli pohybovat bezpečně a mít cyklostezky oddělené. To je cílový stav. Každé město si muselo projít touto fází, koneckonců i ta studie to vlastně přiznává.

Kdo je Jan Čižinský

  • Narodil se 22. dubna 1978 v Praze. Vystudoval historii a latinu na Filozofické fakultě a politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako učitel, vedl skautský oddíl na Břevnově.
  • Poprvé kandidoval v komunálních volbách 1998 za KDU-ČSL, později se stal členem strany. V roce 2014 byl zvolen starostou Prahy 7 a za lidovce usedl také do celopražského zastupitelstva.
  • V roce 2018 vystoupil z KDU-ČSL a nasbíral 97 095 podpisů, aby mohl kandidovat v čele nového uskupení Praha Sobě. Poslední čtyři roky vládla Praha Sobě s Piráty a koalicí Spojené síly pro Prahu. Kromě toho byl Čižinský v roce 2018 znovu zvolen starostou Prahy 7.

Airbnb musí řešit stavební úřady

Praha sobě v uplynulém volebním období prosadila nový úřad tzv. nočního starosty. Ten měl ale i své kritiky a s příchodem covidu funkce zanikla. Budete ji chtít obnovit?

Určitě budeme mít komisi, která se bude věnovat tomu, jak sladit turismus, aniž by na to dopláceli obyvatelé centra. Teď se turismus pomalu vrací tam, kde byl před covidem.

Byť se nám hodně věcí podařilo vyřešit, tak střet mezi turisty a Pražany musíme pískat ve prospěch Pražanů. A samozřejmě je potřeba, aby se tím nějaká komise průběžně zabývala, protože to nejde vyřešit jednou provždy. Je potřeba to řešit podnik od podniku, ulici od ulice. Já jsem osm let starostou a dobře vím, že řešíme konkrétní podniky a když si všichni sedneme za jeden stůl, nakonec nějaké řešení najdeme.

Před minulými volbami jste sliboval, že se dohodnete s Airbnb a dalšími platformami pro takzvané krátkodobé ubytování. Mluvil jste o tom, že když někam dvakrát oprávněně přijede policie, platforma ten byt sama vyřadí z nabídky. K žádné dohodě ale nedošlo…

Dohoda se nepodařila. Dohoda potřebuje dvě strany, my se o to snažili. Teď to řešení spočívá ve stavebních úřadech, které mohou – a v některých případech už vyžadují rekolaudaci bytu na ubytování. Myslím, že tohle je cesta: problematický byt přes stavební úřad donutit, aby buď změnil podnikání, nebo se rekolaudoval.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje legislativu, která má toto podnikání legalizovat a zároveň regulovat. Jak se díváte na tuto cestu?

Jsem k tomu velmi skeptický, velmi opatrný. Velmi se bojím, že pokud se setře rozdíl mezi ubytováním a bydlením, tak měkké nástroje nepomohou. Tvrdý nástroj, což je právě rekolaudace, je vlastně velmi chytrý a měl by být používán. Zákon by rozhodně neměl setřít ten rozdíl.

Když se podívám na vaši Prahu 7, tak hlavní město do této části investuje obrovské částky, ať je to Průmyslový palác, Výstaviště, holešovická tržnice, Bubenské nábřeží, holešovická lávka, Letenské sady, Stromovka… Přitom třeba Točná stále čeká na kanalizaci. Nepřijde vám, že město příliš investuje do jedné městské části?

To všechno plyne z historie Prahy. Praha má majetky, jako je Letná, Stromovka, tržnice, Výstaviště. A to, že když nechala tržnici a výstaviště za vlády ODS doslova zruinovat, tak že my to teď napravujeme, to je dobře. Podobné areály Praha jinde nemá. Není to kvůli sedmičce, je to kvůli tomu, že ty zchátralé areály jsou v Praze 7.

Pokud budete primátorem, postaráte se stejně velkoryse o další městské čtvrti?

Budu se úplně stejně chovat ke všem městským částem. Je potřeba přiznat našemu náměstkovi pro finance Pavlu Vyhnánkovi, a myslím, že to přizná i opozice, že skutečně přestal dbát na stranické klíče, jak to bylo dřív.

Finance pro městské části rozděluje úplně spravedlivě. To, že se daří napravovat křivdy z minulosti, že se tržnice a Výstaviště zlepšují ze dne na den, to vůbec nesouvisí s Prahou 7. Jako primátor se k majetku města budu chovat stejně, ať už je kdekoliv.

Jakým způsobem chcete podpořit energeticky náročná sportoviště, jako jsou zimní stadiony a bazény, případně klubovny pro organizace dětí a mládeže?

My jsem ten záměr už schválili. Součástí balíku pomoci, který je zaměřen primárně pro domácnosti a seniory, je i to, že Praha pomůže sportovním klubům a volnočasovým aktivitám. Pomůžeme klasicky přes dotační tituly a pomůžeme tak, aby nikdo z nich nepadl. Teď se projeví státní politika a já garantuju, že Praha je připravená pomoci, aby skauti nezavřeli a nepřestalo se sportovat.

Stavba nového zimního stadionu v Praze

Podpoříte stavbu nového zimního stadionu místo Nikolajky, která letos skončila?

Na zastupitelstvu jsme tu petici projednali a souhlasili jsme s tím, že budou pokračovat přípravné práce, aby se problém Nikolajky vyřešil.

Podpoříte stavbu nového stadionu?

My jsme podpořili to provizorní řešení.

Já se ptám, jestli podpoříte stavbu nového stadionu?

Když to bude realistické, což zatím na stole není, tak to samozřejmě podpořím.

Máte nějaký osobní projekt, nějaké vaše téma, které byste chtěl prosadit?

Nemám. Vždycky je špatně, když si primátor chce postavit nějaký pomník. Touto cestou já nechci jít. Já chci, aby se připravovaly projekty, které jsou potřeba. Teď myslím na dopravní infrastrukturu, přípravu budoucího skeletu, protože v Praze do 15 let budou žít 2 miliony lidí.

Musíme připravovat metro O, spolupracovat na metru S, běží pokračování tunelu Blanka, Pražský okruh, to je potřeba připravovat všechno naráz. Když člověk má stavební povolení, tak už ty finance, ať už z Evropské investiční banky, nebo od státu, vždycky dostane.

Jakou aktivitu v Praze naopak chcete ukončit?

Já bych chtěl ukončit kontroly na Pražském hradě. Je to velká ostuda, že Pražani přišli o možnost normálně projít Hradem, kudy normálně chodili do práce a z práce. To je velká ostuda, to bych ukončil okamžitě.

Reklama

Doporučované