Hlavní obsah

Žebříček měst, kde se teď dobře žije. První dvě jsou hned u Prahy

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Několik měst, „kde by chtěl žít každý“, leží na dosah Prahy. Celkový seznam je však mnohem delší.

Reklama

Dál od metropole, v přírodě a s dostupnými službami. To jsou obecné charakteristiky měst, které podle Seznam Zpráv patří momentálně k místům, kde se nejlépe žije.

Článek

Kdo chtěl zažít poslední den školního roku v Berouně, měl smůlu. Na hlavní trať z Prahy spadla po nočních deštích skála a cesta se v náhradních autobusech protáhla nejméně o hodinu. Návštěvník tak už potkal pouze skupiny dětí a mládeže, které ze škol mířily domů, případně ještě na náměstí komentovaly vysvědčení. „V průměru ze všech známek mám dvojku,“ snažil se jeden z žáků druhého stupně podívat na výsledky z té lepší stránky.

V samotném Berouně nikomu moc nevadí, že vlakové spojení s hlavním městem bylo přerušeno. „Do Prahy jezdím opravdu jen tehdy, když nic jiného nezbývá,“ potvrzuje starostka Soňa Chalupová (ODS), že distanc od milionové metropole patří k přednostem dvacetitisícového města.

Množství mládeže v ulicích ji nepřekvapuje. „Lidé se tu mají dobře, proto je zvykem, že se rodiny rozhodnou pro druhé a třetí dítě,“ vysvětluje starostka.

Do Berouna se přistěhovala po ukončení studia geologie na Univerzitě Karlově, když za cenu malého bytu v Praze bylo možné v Berouně pořídit bydlení dvojnásobných rozměrů, a ještě zbyly peníze na rekonstrukci. V posledních letech se už ceny srovnávají, o to víc se však do Berouna a blízkého okolí stěhují dobře situované rodiny. Svědčí o tom i fakt, že ve městě vznikla třetí soukromá základní škola, kde se ročně platí školné 80–150 tisíc korun.

Už při náhodné návštěvě je vidět, že Beroun patří k městům, „kde by chtěl žít každý“.

V žebříčku, který podle několika základních parametrů sestavily Seznam Zprávy (podrobně hodnocení vysvětlujeme na konci textu), se umístil společně s Říčany na nejvyšší pozici. Redakce přitom při hodnocení využila klíčová kritéria, která popisují například ve výzkumech Statista Research Departement kvalitu života a úroveň bydlení.

O tom, proč všechna ostatní ze dvou set větších českých a moravských měst zaostala se zřetelným odstupem za vedoucím tandemem Beroun–Říčany, tak rozhodly nejen jejich velikost a možnosti odpočinku a rekreace, ale také to, kolik tu od posledních komunálních voleb v roce 2018 přibylo obyvatel, že tu žijí lidé s nižší průměrným věkem nebo jaká je zde výstavba bytů a jejich velikost.

Právě u Berouna taková bilance překvapuje. „Město za socialismu zešedivělo a zpustlo, velký podíl na tom měl popílek a prach ze železáren a cementárny,“ popsala nedávnou minulost studentka vysoké školy Ambis Terezie Vránová.

To potvrzují také místní pamětníci. „Beroun měl srovnatelnou zátěž jako severní Čechy,“ připomíná nakladatel a šéf komunální opozice Kameel Machart (Beroun sobě). Na rozdíl od Podkrušnohoří se však dokázalo město na soutoku Berounky a Litavky vzchopit a úpadek včas zastavit.

Foto: Profimedia.cz

Pohled na Beroun. Na rozdíl od Podkrušnohoří se kdysi „špinavé“ město na soutoku Berounky a Litavky dokázalo vzchopit a úpadek zastavit.

Příběh o tom, jak stál Beroun na pokraji zničení, zná v Česku od určitého věku každý. Záměr zdejšího národního výboru zbořit větší část historického jádra královského města a nahradit ji paneláky inspiroval dramatika Jaroslava Dietla, aby v sedmdesátých letech minulého století natočil seriál Muž na radnici. Komunistický starosta jménem Bavor v něm vyzýval spolustraníky, ať „se pustí do města o obrátí ho naruby“.

V Dietlově developerské epopeji se to opravdu podařilo. „V realitě se záměr zabrzdil zásluhou několika lidí ze zdejší občanské společnosti,“ upřesňuje nakladatel Machart.

Sice se zbourala západní část středu města, kterou nahradilo asi dvacet panelových domů „Bavorova sídliště“, a také historická čtvrť Rybáře byla rozstřílena při cvičení civilní obrany na příští světovou válku. Přesto zůstal zachován hlavní z parametrů královského města, vedle zbytků hradeb na jižní straně více než hektarové náměstí. Kromě náboženských antipodů Janů Husa a Nepomuckého se na něj vejde také socha vymyšleného hrdiny Záboje, který podle Rukopisu Královédvorského porazil poblíž Berouna vojsko Karla Velikého.

„Beroun ještě neztratil sousedský rozměr. Pokud se vypravím na náměstí, tak vím předem, že tam potkám někoho známého,“ vysvětluje význam veřejného prostoru v centru města opoziční politik Machart. Z jiného pohledu to chápou tisíce lidí ze širokého okolí, kteří na náměstí proudí na tradiční hrnčířské trhy.

Foto: Vladimír Zvoníček, Seznam Zprávy

Úschovna kol u berounské cyklostezky.

Po pádu komunismu dokázal Beroun využít nových možností. Vyplatila se blízkost Prahy, odkud se přistěhovala vzdělaná střední třída, v současné době se však blízkost metropole stává hrozbou. Jako jinde v okolí Prahy se na město na Berounce zaměřili developeři. Místní, poučeni komunistou Bavorem, se však brání.

„Snažíme se omezit plochy, které jsou v územním plánu určeny k zastavění,“ vysvětluje starostka Chalupová. Už nepůjde zrušit dva rozvojové projekty, sídliště v prostorech Pískovna a TIBA, které schválila předchozí radnice, může se však dohlédnout, aby nepřekročily schválené parametry.

Také kvůli této opatrnosti se počet obyvatel Berouna zvýšil za posledních deset let „jen“ o deset procent. Zátěž na sídlo bývalého okresu se však snížila jen zčásti. „Podívejte se, jak se staví v Hýskově, Trubíně, Nižboru a Svaté,“ dává starostka Berouna za příklad blízké obce, kde se počet obyvatel v posledních letech znásobil. Přistěhovalci pracují v Praze, daně platí ve své vesnici, sociální, vzdělávací a obchodní infrastrukturu ovšem využívají v Berouně.

Takové vyhlídky jsou osudem všech českých i moravských měst, která dnes nejvíc prosperují. Říčanům, Šlapanicím, Nýřanům, Holicím či Trhovým Svinům pomáhá příliv bohatších lidí ze sousední Prahy, Brna, Plzně, Pardubic nebo Českých Budějovic. Hrozí jim však osud přelidněných periferií bez kvalitních služeb.

Jak ukazuje vývoj od minulých voleb, bohatí Pražáci a Brňáci také už hledají venkovskou idylu dál od metropole, například na Českobrodsku, Pohořelicku a právě na Berounsku. Málokteré město ovšem může stejně jako Beroun spoléhat na přírodní parametry s množstvím lesů včetně chráněných oblastí, které znemožňují na většině katastru stavět.

Jak vznikalo pořadí měst

1. Přírůstek obyvatel (0–10 bodů)

  • Proč toto kritérium – Kvalita života přitahuje nové obyvatele, naopak nižší úroveň motivuje k odchodu. Proto je nejdůležitějším kritériem nárůst či pokles obyvatel od roku 2018, kdy proběhly poslední komunální volby, do konce roku 2021.
  • Jak jsme hodnotili – Nárůst o víc než 6,75 procenta: 10 bodů | Nárůst o 6,25–6,74 procenta: 9,5 bodu | Nárůst o 5,75–6,24 procenta: 9 bodů | Pokles o 1,75–2,24 procenta: 1 bod | Pokles o 2,25–2,74 procenta: 0,5 bodu | Pokles o víc než 2,75 procenta: 0 bodů

2. Zakládání rodin (0–5 bodů)

  • Proč toto kritérium – O kvalitě života svědčí, že lidé zakládají rodiny. Podíl dětí zachycuje statistika průměrného věku v daném městě, protože průměr snižují mladé rodiny i děti. Města proto mohla získat až pět bodů za nižší věkový průměr podle údajů z roku 2021.
  • Jak jsme hodnotili – Pod 40 let: 5 bodů | 40–40,9: 4 body | 41–41,9: 3 body | 42–42,9: 2 body | 43–43,9: 1 bod | Nad 40 let: 0 bodů

3. Stárnutí populace (0–5 bodů)

  • Proč toto kritérium – Dalších pět bodů bylo možné získat za zlepšení věkového průměru v letech 2018–2021. V Česku dochází ke stárnutí populace, proto až pět bodů mohla získat obec, ve které se průměrný věk nezvýšil.
  • Jak jsme hodnotili – Pokles a růst o 0,1 roku: 5 bodů | Růst o 0,2 a 0,3 roku: 4 body | Růst o 0,4 a 0,5 roku: 3 body | Růst o 0,6 a 0,7 roku: 2 body | Růst o 0,8 a 0,9 roku: 1 bod | Růst o jeden rok a výše: 0 bodů

4. Nabídka bydlení (0–5 bodů)

  • Proč toto kritérium – Rozvoj města umožňuje pouze nabídka nových bytů. Proto mohla města získat až pět bodů za počet dokončených bytů na tisíc obyvatel v roce 2020.
  • Jak jsme hodnotili – Nad 16 bytů: 5 bodů | 13–16 bytů: 4 body | 10–13 bytů: 3 body | 7–10 bytů: 2 body | 4–7 bytů: 1 bod | Méně než 4 byty: 0 bodů

5. Bytový fond (0–5 bodů)

  • Proč toto kritérium – Předpokladem pro spokojený život je byt s dostatečnou plochou, proto dalších pět bodů bylo k dispozici pro města, kde měl průměrný byt dokončený v roce 2020 největší obytnou plochu.
  • Jak jsme hodnotili – Nad 80 m²: 5 bodů | 75–80 m²: 4 body | 70–75 m²: 3 body | 65–70 m²: 2 body | 60–65 m²: 1 bod | Pod 60 m²: 0 bodů

6. Životní prostředí (0–5 bodů)

  • Proč toto kritérium – Volný prostor v okolí domu a blízkost přírody patří k vedlejším, přesto důležitým předpokladům klidného života bez stresu. Pět bodů tedy mohla získat i města, na jejichž katastru mají největší podíl (v procentech) volně přístupné lesy.
  • Jak jsme hodnotili – Nad 50 procent: 5 bodů | Nad 33 procent: 4 body | Nad 25 procent: 3 body | Nad 15 procent: 2 body | Nad 10 procent: 1 bod | Pod 10 procent: 0 bodů

Zdroj: Data Českého statistického úřadu. Údaje o obyvatelstvu přihlíží k revizi v roce 2021.

Poznámka: Do průzkumu bylo zařazeno 206 největších měst, která mají status obce s rozšířenou působností.

Reklama

Doporučované