Hlavní obsah

Glosa: Komu to hodit? Prezidentské dilema vládního voliče

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Bývalý komunista, liberálka nebo ten třetí vzadu? Rozhodování vládních voličů je složité.

Reklama

Průzkumy ukazují, že přízeň voličů blízkých vládním stranám se mezi prezidentskými kandidáty přelévá a voliči váhají, komu to nakonec hodí. Skoro aby si na papírek začali psát plusy a minusy.

Článek

Mnozí stoupenci současného kabinetu jsou z jeho působení zklamaní. Ale víc je děsí představa, že Andrej Babiš, jehož loni s takovou slávou dostali ze Strakovy akademie, se teď vrátí na Pražský hrad. Tomu musí zabránit.

Takže minimálně v lednu Fialovi a spol. odpustí všechny ty přešlapy, nekompetenci, rezignaci na klíčové sliby nebo pomalé kroky. Tuší, že první kolo prezidentské volby bude konkursem na Babišova vyzyvatele. Vždyť ten už má skoro jistých svých 30 procent, což jsou preference hnutí ANO. Minule k postupu do druhého kola stačilo 26 procent hlasů.

Voličů, kteří dali hlas buď koalici Spolu nebo Pirátům a Starostům, bylo před rokem ve sněmovních volbách dohromady 2,3 milionu. Dnes řeší dilema: Kdo z vládou doporučovaných prezidentských adeptů by byl nejlepší?

Generál ve výslužbě Petr Pavel, či bývalá rektorka Danuše Nerudová? Nebo snad senátor Pavel Fischer? Průzkumy ukazují, že přízeň mezi nimi se přelévá a voliči váhají, komu z nich to nakonec opravdu hodí. Skoro aby si na papírek začali psát plusy a minusy.

Co takhle generál Pavel? Je zkušený, má za sebou zajímavý životní příběh, vystupuje klidně s námořnickou rozvahou, udělal kariéru na Západě – a navíc dobře vypadá. Je válka, rozumí obraně, teď by se vyloženě hodil. A ještě k tomu může sebrat pár hlasů i Babišovi, protože se líbí i důchodcům.

Jenže – je to voják, který si navrch zadal s bývalým režimem. Stejně jako Babiš. Byl prominentním, nikoli řadovým komunistou. Navíc ještě vojenským rozvědčíkem ve Zpravodajské službě Generálního štábu. Jasně, omluvil se, otočil, odčinil to. Ale tohle jsme víc jak třicet let po pádu totality přece už řešit nechtěli.

Tak co tedy Danuše Nerudová? Pořád závidíme Slovákům Zuzanu Čaputovou, ostatně prezidentku ani premiérku jsme ještě neměli, což je ostuda. Tak proč to teď nezměnit? Profesorka, vedla univerzitu, tak přece musí být chytrá. Mluví na rozdíl od ostatních víc o budoucnosti než o minulosti, ví, že je rok 2022.

Jenže vždyť jsme ji doteď vlastně neznali. Je jí 43 let, žila jen v akademickém světě – a najednou šup na prezidentku? Do toho ty turbodoktoráty na její univerzitě… Vůbec nevíme, jak by se zachovala v krizových chvílích. Neznáme její názory, když už je říká, tak jsou to takové ty líbivé věty o krásném moderním světě. Do kavárny dobré, ale v hospodě s tím narazí.

Takže jeden má komunistickou minulost, druhá je až moc liberální. Koho tam máme dál? Bude se nakonec smát ten třetí vzadu, senátor Pavel Fischer? Jako jediný z trojice má zkušenosti z politiky, v Senátu je vidět, je aktivní. A jeho životopis plný praxe z diplomacie, obrany nebo z Havlovy hradní kanceláře, ten je vyloženě prezidentský.

Ovšem zase nemá moc šancí pro přímou volbu, která je cirkusem hledajícím superstar. Rozhodují emoce, které příliš racionální Fischer vyvolat nedokáže. Na prezidenta to zkoušel už minule, neuspěl, skončil na třetím místě. Proč do toho vůbec jde znova? Beztak je nějak moc konzervativní, viz jeho postoje k homosexuálům. Obránců starého dobrého světa máme dost, vždyť je jich plný parlament.

Dobře, tak koho tedy volit? Ještě jednou se to podíváme. Máme tady pěkně vedle sebe Petra Pavla, Danuši Nerudovu a Pavla Fischera… Nebývalo lepší, když za nás tohle řešili naši volení zástupci?

Reklama

Doporučované