Hlavní obsah

Na Hrad za 40, za 60? Kandidáti si platí agentury na sběr podpisů

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

I Karlu Divišovi pomáhají jeho podporovatelé. Přesto nenechává nic náhodě a najal si na sběr podpisů i agenturu.

Reklama

Sehnat minimálně 50 tisíc podpisů nutných pro prezidentskou kandidaturu není snadný úkol. Někteří proto využívají placenou službu: agentury dodávají petiční archy v požadovaném množství na klíč.

Článek

To, že placenou službu při shánění využívají, přiznali Seznam Zprávám dva podnikatelé – Karel Janeček a Karel Diviš. Na jednom stánku v Brně si shánění podpisů přes agenturu vyzkoušel i favorit Petr Pavel, který jinak využívá vlastní síť dobrovolníků.

Miliardář Karel Janeček začal se sběrem až v září a teď jich má zhruba jen 30 tisíc. Připouští, že je to náročné, takže dokonce uvažuje o tom, že se obrátí na senátory.

„Máme dobrovolníky, takže většina podpisů chodí od nich. Máme i brigádníky, kteří jsou placeni hodinově nebo za počet podpisů. Agentury si to nastavují a vychází to 60 korun na podpis,“ říká Janečkova mluvčí Nikol Klevcovová. Podle ní se teď podařilo sběr podpisů zrychlit a do uzávěrky přihlášek potřebné množství získat ještě stihnou.

Ta uplyne v úterý 8. listopadu v 16:00. Tehdy bude zbývat zákonem daných 66 dnů do voleb, kdy musí být petiční archy doručeny na Ministerstvo vnitra.

Lidé se bojí dávat údaje

Všichni kandidáti popisují stejnou zkušenost: I když jim lidé u stánku vyjadřují podporu, ne každý je pak ochotný to stvrdit zápisem do petičního archu, kam musí uvést celé jméno, bydliště, datum narození, číslo občanského průkazu a ještě přidat vlastnoruční podpis.

Za podpisy se proto rozhodl platit i Karel Diviš. Podle transparentního účtu už dal za sběr podpisů zhruba 760 tisíc korun. „Dobrý den. Nabízím brigádu, sběr podpisů na prezidentskou kampaň. Cena je 40 Kč za podpis,“ stálo v jeho inzerátu na sociálních sítích.

Dnes říká, že už má 50 tisíc podpisů, ale chce jich jako všichni ostatní nejméně 65 tisíc, protože nelze počítat s tím, že všechny jsou dobře čitelné a projdou kontrolou ministerstva vnitra. „Využíváme ke sběru více cest a specializované agentury jsou jednou z nich. Výhodou je, že mají síť zkušených brigádníků, kteří to umějí,“ říká Diviš.

Mohou si to dovolit

Nelegální to sice není, ale ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, že tohle je praktická ukázka úskalí politického angažmá miliardářů. „Proč by někoho přesvědčovali o správnosti své kandidatury, když si mohou podpisy koupit. Nebo proč by se namáhali s distribucí letáků, když mohou koupit celostátní média,“ říká Kysela.

Zajištění brigádníků nabízí například společnost HaTkom, mimo jiné známá doručováním letáků. V červnu poptávala přes personální agenturu lidi přímo na sběr podpisů pro potřebu prezidentské kandidatury – konkrétně nabízela 180 korun za hodinu, přesněji 30 korun za podpis.

„Průměrně lze získat zhruba šest a více podporovatelů za hodinu práce,“ vyčíslovala v inzerátu. Seznam Zprávy se pokoušely majitele společnosti kontaktovat, jestli pro někoho v nynější kampani nějaké služby zajišťuje. Společnost nemá vlastní internetové stránky a na e-mail, který její majitel uvedl v souvislosti s jinou svou firmou, odpověď nepřišla.

Záhadný Březina

Největší záhadou je miliardář Tomáš Březina, který už v červnu jako první oznámil, že už má 50 tisíc podpisů – dokázal je sehnat bezkonkurenčním tempem za pouhé dva měsíce.

Jak se to mohlo povést širší veřejnosti neznámému muži, jehož petiční stánky na rozdíl od konkurentů ani nejsou tolik vidět v ulicích?

Odmítá, že by si jejich sběr zaplatil tak jako jiní soupeři. „Agentury, které nám zaslaly v průběhu kampaně nabídky na sběr podpisů, jsme s mírou slušnosti odmítli,“ sdělil mluvčí Březinovy kampaně Jaroslav Navrátil. A pochlubil se, že dnes už mají 80 tisíc administrativně zkontrolovaných podpisů.

Březina si kampaň většinově platí sám, na svůj prezidentský účet převedl téměř 7,5 milionu korun. Peníze z účtu odešly. Kam? To už vyčíst nelze. „Omlouvám se, ale tyto informace sdělovat nebudu,“ odbyl žádost mluvčí Navrátil.

Faktem je, že prezidentští kandidáti na svém transparentním účtu nemusí účel vynaložených peněz uvádět. Celé účetnictví musí předložit až Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Problém se získáním potřebného počtu podpisů má aktuálně odborový šéf Josef Středula, který začal pozdě a nijak závratně mu nepomáhá ani odborářská síť nebo lidé z ČSSD. Šéf jeho kampaně Miroslav Sklenář i sám Středula však finančně nákladný sběr podpisů přes agenturu odmítají.

Pavel si agenturu také zkoušel

Nabídku od agentur na dodání podpisů dostali i dva podle průzkumů nejsilnější občanští kandidáti, kteří disponují nejširší sítí vlastních dobrovolníků – Petr Pavel a Danuše Nerudová. Oba odmítli, tvrdí.

„Ano, dostali jsme několik nabídek, ale jsou to velmi vysoké náklady a my jsme se rozhodli finance investovat efektivně. Navíc máme silnou síť podporovatelů, kteří nám se sběrem pomohli,“ uvedla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková.

„Odmítla jsem hned několik nabídek na dodání podpisů „pay-per-signature“, nikdo tedy nedostal za svůj podpis zaplaceno,“ doplnila také Nerudová, pro kterou dělá 800 dobrovolníků.

Mluvčí její kampaně Štěpán Neubauer upřesnil, že jedna z nabídek zněla na dodání balíčku deseti tisíc podpisů za týden. „Principiálně tímhle placeným způsobem vůbec nechceme postupovat. Zároveň víme, že takové množství za tak krátkou dobu ani není možné férovým způsobem získat,“ uvedl.

Přes vlastní síť dobrovolníků a podpisová místa sbírá podporu i generál Pavel, ale platí jim to jako brigádu. „Od poloviny července jsme měli páteřní stánky v Praze, kde platíme sběrače, kteří celodenně zajišťují chod stánku, a ty doplňujeme dobrovolníky. Celou organizaci stánků zajišťoval náš podporovatel,“ uvedla mluvčí jeho kampaně Markéta Řeháková.

Ovšem i favorit volby se rozhodl vyzkoušet nasazení placených stánků přes agenturu v Brně. „Ale zjistili jsme, že to není efektivní cesta. Chceme, aby podpisy sbírali lidé, kteří jsou podporovatelé pana generála a vědí, proč to dělají. Takže jsme brněnský stánek po pár týdnech stáhli,“ dodala Řeháková.

Prezidentské volby

Jaké plány mají kandidáti, kteří se ucházejí o Hrad? A co by chtěli změnit? Vyzpovídali jsme je ve volebních speciálech Ptám se já.

Je vlastně placený sběr podpisů pod prezidentskou peticí nelegální? Podle ústavního právníka Jana Kysely nikoliv, i když celý princip v zákoně je myšlen jinak. Jde o to, aby uvědomělí občané sami podepisovali.

„Týká se to výkonu politických práv, která máme, aby bylo možné tvrdit, že demokracie je naší sebevládou. Je to podobné jako profesionální organizace demonstrací, kde jsou placeni její účastníci. Prodávání svého podpisu či hlasu je ještě horší variantou,“ upozorňuje profesor Kysela.

Reklama

Doporučované