Hlavní obsah

Šedý myšák Bašta přetřený na klauna. Prezidentská porota hodnotí finiš kampaně

Foto: Seznam Zprávy

Prezidentská porota.

Reklama

Nečekané události a zajímavosti, přešlapy prezidentských kandidátů nebo kontroverzní výroky, které s sebou přinese kampaň před prezidentskými volbami, komentuje každý týden pro Seznam Zprávy šest osobností.

Článek

Prezidentská porota se vrací po vánoční pauze. Tentokrát její členové necelý týden před otevřením volebních místností hodnotí finiš jednotlivých kandidátů před prvním kolem. Kdo to dělá dobře? A kdo podle nich naopak ztratil dech?

Jakub Hussar, režisér, producent, autor politických kampaní

Foto: Twitter Jakuba Hussara

Jakub Hussar.

Finiš kampaní hodnotím jako krajně rozpačitý. Má to však systémovou příčinu - stanovit termín voleb trvale na půlku ledna považuji za naschvál anebo hrubé podcenění rytmiky společnosti. V prosinci vrcholí „hype“ kolem kampaní, kandidáti opanují téměř celý mediální prostor, všechno šlape na plné obrátky, jenže pak přijdou Vánoce, čas klidu a usebrání, politika z titulků vymizí a společnost dojde kýženého pokoje. A je po „erekci“.

Když pak po Novém roce na lidi šourající se zpět do práce znovu vyskočí vyhrocení (a také již notně unavení) kandidáti, dochází k pocitu zahlcení a s tím spojeným negativním reakcím. Politika se přejedla podobně jako bramborový salát. Takhle má vypadat horká fáze kampaní, ke které po celém roku intenzivní masírky směřujeme? Ten timing je prostě kardinální chyba.

Dobře to dělá generál a dobře se to snaží dělat i Danuše, bombardovaná médii i hatery, kteří se jí hnojovými projektily ze všech sil snaží shodit z piedestalu. Tato volba je zdaleka nejtěsnější co do čísel a o vstupu do druhého kola může rozhodnout klidně i půl procenta v preferencích. Díky tomu i sebemenší chyba může vyústit v prohru a propad z prvního místa na třetí, což v kontextu prezidentské volby představuje konec. Kandidáti proto příliš neriskují, pouze cizelují, případně mírně zostřují svou rétoriku. Myslím, že velkých zvratů se v kampani už nedočkáme, vše jede na setrvačnost.

Kapitolou sám pro sebe je inženýr Babiš, který se snaží promlčet do druhého kola a hraje vabank tím, že nechodí do debat. Kopíruje tak taktiku Miloše Zemana, který však tou dobou vykonával prezidentskou funkci a mohl si toto monarchisticky arogantní gesto dovolit. Babišovu psychiku eroduje právě probíhající soud, je podrážděný a na jeho projevy se téměř nedá koukat. Tenhle pán prezidentem nebude. Ostatní s dovolením přehlížím, propast v sázkařských kurzech mezi třetím a čtvrtým místem je stonásobná (doslova).

Můžeme se tedy těšit… hlavně na to, že už to celé bude za námi. A že v sobě zákonodárci najdou dostatek morálky pro to, aby napříště změnili chybami prolezlý volební zákon i samotný termín voleb.

Michal Horáček, podnikatel, textař, básník a bývalý prezidentský kandidát

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Michal Horáček.

Finiš prezidentských kampaní před prvním kolem nepřináší „vynášení dosud ukrývaných trumfů“ ani překvapení. Je pokračováním toho, co jednotliví kandidáti už předtím nastolili.

Zdá se, že body si svou klidnou, v posledních týdnech na svou lidskou stránku zaměřenou kampaní připisuje Petr Pavel, který se vzdor své povaze introverta dopouští i lehkého humoru a osvěžující sebeironie.

Lehká sebeironie, naznačující sebevědomí, se nejeví být silnou stránkou ani Danuše Nerudové, ani jiných kandidátů, a to je možná příčinou jejich stagnace a Pavlova vzestupu. Výrazný úspěch Jaroslava Bašty v diváckém hlasování na Primě by měl vyvolat obavy v táboře Andreje Babiše, jemuž může kandidát SPD odebrat v prvním kole velmi důležité hlasy.

(Autor v uplynulých dnech oficiálně vyjádřil podporu Petru Pavlovi, pozn. redakce.)

Dominik Landsman, spisovatel a bloger

Foto: Profimedia.cz

Dominik Landsman.

Finiš prezidentské kampaně je doslova velkolepý. Asi nejvíc za to vzal Andrej Babiš, který finišuje od soudu. Podle mě je to několikaletá promyšlená kampaň. Babiš je veliký vizionář a taktik, který postavil Čapí hnízdo a švindloval na dotacích jenom proto, protože věděl, že to celé praskne a těsně před prezidentskými volbami proběhne soud a on potom ve finiši kampaně bude mít to největší mediální pokrytí.

Líbí se mi také finiš Karla Janečka, který zatím jako jediný opravdu dorazil do cíle. Sice je to jiný cíl, než doufal, ale hlavně, že je tam. Ústavní soud jeho stížnost zamítl a z prezidentských voleb ho definitivně vyřadil, ale to nevadí. Jeho pozice prezidenta v Metaversu je neotřesitelná. To mu stačí. Na víc neměl.

Danuše Nerudová oproti tomu ztrácí dech. Vytáčkami kolem kauzy na univerzitě si moc příznivců nepřihrála a je jasné, že těsně před cílem tohle vůbec nepotřebovala, aby se dělo. Z nějakého důvodu na to očividně nebyla připravená, že se to bude řešit, a dost se v tom plácá.

Oproti Danuši zavelel k mohutnému finiši Petr Pavel. Jeho flanelová košile a lidské fotky se ženou nebo kocourem dávají zapomenout na všechny jeho bývalé spolužáky, kteří na něj kydali špínu, a vyloženě si říká o druhé kolo.

Ze zbylých kandidátů bych vypíchl asi už jenom Baštu, který vyhrál debatu prezidentských náhradníků. Tedy vyhrál ji na SMS hlasy. Ačkoliv ve studiu nejspíš nevěděl, co tam dělá, ani kdo je a zaujal především tím, že hodlá jako prezident odvolat Fialovu vládu, ač k tomu nemá žádnou pravomoc, i tak si získal srdce řady účastníků Výměny manželek a chrupově hendikepovaných voličů. Stačit to na druhé kolo v žádném případě nebude, ale třeba urve nějaké ty voliče Babišovi.

Lenka Pastorčáková, spisovatelka a novinářka

Foto: Jan Vlček, archiv Lenky Pastorčákové

Lenka Pastorčáková.

Předesílám, že jen shrnuji fakta či (si třídím) své subjektivní myšlenky; v žádném případě k nim nedodávám bohudík či bohužel.

Odpověď na otázku, kdo finiš prezidentské kampaně zvládá dobře, je (z hlediska marketingu) jednoznačná. Není to žádný z kandidátů, je to SPD. Prostřednictvím svého kandidáta Jaroslava Bašty. Dosud šedého myšáka na poslední chvíli přetřela barvami klauna, posadila jej do závodního auta a sešlápla pedál snad až skrz podlahu. Jen od začátku prosince dosud jej nadopovala částkou 3,4 mil. Kč. A tak posilněný Bašta jede. Sice trochu dezorientován a popleten, ale jede, co SPD síly stačí.

Cestou míjí billboardy se svou podobiznou a nápisy jako Odvolám vládu nebo Nepřipustím bídu a válku. Co na tom, že nic z toho zajistit nemůže? Bašta to zařídí, a bašta fidli. Hlavně, že se o něm konečně ví. Bašta jede, radují se jeho voliči a paradoxně i jeho nevoliči. Máme tady situaci až pitoreskní. I Babiš totiž slibuje (a už pěkně dlouho), že zařídí, co si volič přeje. A tak mu paradoxně v cestě jeho krasojízdy nestojí ani Petr Pavel, ani Danuše Nerudová (ani Středula, jak mohl někdo čekat), ale rozjetý Bašta.

A komu naopak došel plyn? Téměř všem. Munici vystříleli příliš brzy, takže pokud nemají v záloze něco oslnivého, budou už jen doutnat. Čas teď hraje například proti Danuši Nerudové, která už nevystačí s tím, že je v kampani vzácné zboží, totiž žena. Pokud prohraje, může samozřejmě shodit vinu na kauzu Mendelova univerzita – a neříkám, že ta nesehraje svou roli, nedomnívám se však, že jde o roli zásadní.

Stejně tak se vyčerpal Fischer nebo Hilšer. Ti ovšem už před pěti lety. Fischerův finiš byl tehdy fenomenální. Jeho tyrkysová revoluce, podpořená chytlavým songem, to byl geniální tah, na který by teď musel buď navázat, nebo jej překonat. Nic. Místo toho jen doutná. Ani Diviš neproměnil hendikep v přednost. Místo Fénixe zase jen popel.

Obecně lze asi říct, že pokud kdokoliv mimo favorizovanou trojici nepřijde s kalibrem podobným tyrkysové revoluci, bude už jen doutnat. Jen ten Bašta si asi zadoutná o něco silněji a trochou toho dýmu zahalí i Babiše.

Markéta Lukášková, spisovatelka a novinářka

Foto: Lenka Hatašová/archiv Markéty Lukáškové

Markéta Lukášková.

Asi nesdělím nic překvapivého, když za onen ztracený dech označím Danuši Nerudovou. Mám pocit, že její tým to špatně načasoval a měla jakýsi peak kampaně někdy na začátku prosince. Teď musí čelit nařčením z dvaceti stran (a je jedno, jestli jsou opodstatněná nebo ne) a slovníkem sportovního komentátora se dostala do permanentní defenzivy.

Petr Pavel si naopak tu palbu negace odbyl v listopadu a on i jeho tým mají nyní čas na legraci a kreativitu. Kdekdo mu předpovídal, že preference už nezvýší, ale zdá se mi, že opak je pravdou a v posledních dnech posiluje.

Za černého koně bych momentálně označila pana Baštu, který pravděpodobně stále moc neví, kde je a co se s ním děje, ale pálí ostrými hlava nehlava a na skupinu voličů SPD a spol. to zapůsobí. Nakonec Babišovi sebere nejvíc hlasů právě on, což je tragikomické a Babišovi to přeju. Kdo chce víc, nemá nic.

Jindřich Šídlo, novinář a komentátor

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Jindřich Šídlo.

Do voleb zbývá ještě týden, což je hrozně dlouhý čas, nicméně se mi teď zdá, že kampaň Petra Pavla chytla po podzimním útlumu momentum a v podstatě teď funguje tak, jak si její stratégové přáli. Nicméně, znovu opakuji, do prvního kola zbývá ještě spousta času.

Naopak ve zjevné defenzivě a krizi se ocitla kampaň Danuše Nerudové, která byla v prosinci vystavena stejné dělostřelecké palbě jako Petr Pavel v listopadu a jen obtížně na to hledá odpověď.

U Andreje Babiše snad ani nemůžeme mluvit o kampani, tohle je discopříběh na amfetaminech, kdy čím dál vzteklejší kandidát střídavě hovoří v soudní síni a na svých talk show - a v podstatě říká všude totéž. To nicméně nevylučuje, že to může být nakonec kampaň úspěšná.

Bude to ještě hodně horký týden. A pak ještě další dva před finále.

Reklama

Doporučované