Hlavní obsah

Vražedkyně otěhotněla ve vězení, teď je dočasně na svobodě. Dotkne se to dítěte i trestního řádu

Neobvyklý případ ženy, která otěhotněla ve vězení.Video: Šimon Trantina, Seznam Zprávy

 

Reklama

Petra Janáková ve vězení otěhotněla, porodila minulý týden na svobodě. Jde o ojedinělý případ – co se stane s dítětem, není jasné.

Článek

Petru Janákovou spolu s manželem poslal soud na třicet let za mříže za vraždu sběratele z předloňska. Vražedkyně ale ve věznici otěhotněla a ze zákona ji z věznice na 15 měsíců před porodem propustili, návrat za mříže ji čeká až za rok.

Jak k otěhotnění došlo, není jasné. Žena tvrdí, že ji znásilnili dozorčí a tři udala, zabývá se tím Generální inspekce bezpečnostních sborů, která dítěti Janákové odebrala vzorek DNA a bude ho srovnávat s vzorky dotyčných dozorců. Není vyloučeno, že si sperma obstarala jinak.

Jasné není ani to, co se s dítětem stane příští rok, až Janáková nastoupí na 28 let opět do vězení. Jasno o tom nemá ani Vězeňská služba.

„My v současné době ani nevíme, kde je. Nespadá to ale do kompetence Vězeňské služby,“ říká mluvčí Petra Kučerová.

O osudu dítěte rozhodnou testy DNA

Standardním postupem by bylo, že se o dítě po nástupu matky zpět do výkonu trestu postará jeho otec jako nejbližší právní osoba. Jeho identita ale zatím známa není.

Za předpokladu, že testy DNA ukážou, kdo je otcem dítěte, měl by tedy dostat do péče dítě on. Pokud se o něj ale z nějakého důvodu nebude moci postarat, otevřou se další možnosti.

„Pak přichází v úvahu širší rodina. Zde už by měl nastoupit soud, který může svěřit dítě do péče třetí osoby nebo do pěstounské péče. Nejčastěji příbuzným. Ti se buď zajímají sami nebo je osloví Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD),“ vysvětluje Martin Galbavý z občanského sdružení Za branou, které se soustředí na pomoc lidem s příbuznými ve výkonu trestu.

Potom zbývá už jen pěstounská péče nepříbuznou osobou a varianta v podobě ústavní péče, tedy umístění do dětského domova.

„Sám rodič může také dítě umístit do tzv. ZDVOPu (Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc). Tam může být dítě umístěno na žádost rodiče. Podle zákona ne déle než půl roku s možností prodloužení. Pak by soud stejně rozhodoval jak dál, když je matka ve výkonu trestu tak dlouho,“ doplňuje Martin Galbavý.

Kdyby Janáková nebyla odsouzenou vražedkyní, mohla by s dítětem vykonávat svůj trest v ženské věznici Světlá nad Sázavou na specializovaném oddílu pro trestané matky s dětmi.

Jedním z hlavních kritérií pro přijetí na oddíl je ale to, že trest odsouzené matce vyprší do navršení tří let života dítěte, což Petra Janáková se svým trestem nesplňuje.

Případ vyvolal poptávku po novém zákoně

Vládě, poslancům a Vězenské službě se nelíbí, že podle nynějšího znění trestního řádu znamená otěhotnění pro trestané ženy automaticky 15 měsíců na svobodě. Během toho navíc ani ze zákona nemohou probíhat žádné probační kontroly, natož třeba platit podmínky domácího vězení. Poslanci hnutí ANO návrh nového zákona předloží v říjnu. Měl by zajistit, aby těhotenství nebylo automatickou propustkou z vězení.

Novelu představil na tiskové konferenci ve věznici ve Světlé nad Sázavou předseda sněmovního podvýboru pro vězeňství Petr Sadovský za účasti ministryně spravedlnosti Marie Benešové nebo generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala.

Přítomna byla také ředitelka věznice Monika Myšičková. Ta zmínila, že věznice je již od roku 2004 připravena pojmout těhotné ženy a postarat se o ně. Za uplynulých 15 let se objevily zatím dvě takové vězenkyně.

Reklama

Související témata:

Doporučované