Hlavní obsah

Vše o koronaviru. Co víme, co ještě ne a proč nás děsí?

Foto: Profimedia.cz

Takhle podle ilustrace vypadá 2019-nCoV Virus.

Reklama

Nový koronavirus se v posledních týdnech stal celospolečenským tématem. Dokladem jsou kromě velké pozornosti médií i vášnivé diskuze na sociálních sítích nebo vykupování roušek v českých lékárnách. Je to ale na místě, nebo jde o zbytečnou hysterii? Při hledání odpovědi na otázku je bezpochyby důležité ujasnit si, co o novém koronaviru vlastně víme. Neměli bychom ale zapomenout, že minimálně stejně důležité je i to, co o koronaviru naopak ještě nevíme.

Článek

Co je nový 2019-nCoV?

Nese prozatimní označení 2019-nCoV. Nyní je sedmým známým lidským koronavirem. Koronaviry byly původně známy jen jako původci virových infekcí u zvířat, u člověka byly poprvé zjištěny v 60. letech 20. století. Jejich název je odvozen od samotného vzhledu těchto virů, struktura jejich obalu totiž připomíná tvar sluneční koróny.

2019-nCoV se objevil v čínském městě Wu-chan, za epicentrum je považován tamní rybí trh, kde syrové maso určené ke konzumaci přicházelo do styku s živými zvířaty. Nový typ koronaviru už není pro vědce neznámý, znají jeho genom, který je dostupný skrze Evropský katalog pro archivaci virů. Dobře znám je způsob jeho šíření, příznaky, inkubační doba a lékaři ho umí bezpečně rozeznat s pomocí laboratorních testů zejména výtěrů z horních a dolních dýchacích cest.

Co 2019-nCoV způsobí v lidském těle a jak je nebezpečný?

Virus způsobí kašel, problémy s dýcháním a horečku. Můžou se objevit i bolesti hlavy, svalů či bolest v krku. Vážnější virová infekce vede až k zápalu plic, který může provázet i selhání ledvin. Smrtnost – tedy procento případů, u kterých se prokázala nákaza virem a pacienti poté zemřeli – je podle aktuálních informací asi dvě procenta.

Tato hodnota je relativní, ve skutečnosti se může velmi lišit podle přístupnosti k zdravotní péči a její kvalitě. Při rozšíření viru například do zemí třetího světa by se mohla smrtnost zvýšit. Drtivá většina mrtvých jsou staří lidé, zvýšené riziko virus představuje i pro děti nebo lidi s porušenou imunitou.

Jak je nebezpečný ve srovnání s jinými koronaviry a chřipkou?

V diskuzi o nebezpečnosti nového koronaviru se časo používá srovnání s již známými koronaviry, se kterými se svět už dokázal vypořádat. Populární je v posledních dnech i srovnání se sezónní chřipkou.

SARS – smrtnost 9,6 procenta, z více než 8000 lidí zemřelo 774

MERS – smrtnost asi 30 procent, celkem necelých 2500 nakažených a 858 mrtvých. Oproti jiným koronavirům měl nižší potenciál přenosu na další lidi.

Chřipka – smrtnost klasické sezónní chřipky je asi 0,1 procenta. Jen v Česku se jí nakazí podle Státního zdravotního ústavu statisíce až milion lidí ročně, loni v souvislosti s ní zemřely téměř dva tisíce Čechů.

Jak probíhá léčba?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je léčba „vysoce účinná“. Faktem však je, že přímo na 2019-nCoV není doporučená žádná specifická léčba. Lékaři u pacientů léčí jen příznaky, a to většinou běžně dostupnými léky. 71leté ženu v Thajsku se podařilo zcela vyléčit kombinací klasických antivirotik proti chřipce a dvěma druhy antivirotik používaných při léčbě AIDS. Vakcína ani žádný lék, který by eliminoval přímo 2019-nCoV, nicméně zatím neexistuje.

Jak se chránit?

Nový koronavirus se přenáší kapénkami, stejně jako většina respiračních onemocnění. V praxi to znamená, že člověk se může nakazit, když jeho tělo přijde do kontaktu s kapénkami slin či hlenu od nakaženého. K nákaze podle vědců většinou dochází mezi lidmi, kteří jsou v blízkém kontaktu dlouhodobě – příbuznými nebo kolegy v práci. Inkubační doba je týden až dva.

Návod, jak se před nákazou chránit, vydala WHO i české Ministerstvo zahraničí. To například upozornilo, že zdravého člověka před nákazou spolehlivě neochrání rouška, ale respirátor třídy ffp3. Klasická rouška plošně používaná zejména v Číně i jiných asijských zemích naopak slouží k tomu, aby nemocný nákazu nešířil dál. Kromě respirátorů jako prevence podle ministerstva pomáhá i dodržování základních hygienických návyků, zejména pak mytí rukou.

Fungují bezpečnostní opatření?

Státy po celém světě zavádí celou řadu bezpečnostních opatření proti šíření 2019-nCoV. Ačkoliv už alespoň jeden případ nákazy zaznamenali v desítkách zemí, naprostá většina nakažených i mrtvých je v Číně. Dosud jsou známy dva případy úmrtí mimo Čínu. Na Filipínách zemřel 44letý Číňan z Wu-chanu, v Hongkongu 39letý muž, který v lednu navštívil Wu-chan, podle lékařů trpěl i jiným dlouhodobým onemocněním. Podle čísel to vypadá, že se ostatním státům zatím úspěšně daří šíření viru bránit. Nejvyšší počet nakažených mimo Čínu má Japonsko s 20 nakaženými, v Číně jejich počet přesáhl 24 400, mrtvých Čína zaznamenala 425.

Jak Čína zvládá boj s virem?

Žádný stát by určitě nespěchal s oznámením světu, že něco nezvládá a pro Čínskou lidovou republiku to platí dvojnásob. Nic zatím neprokázalo, že by Čína nebyla transparentní, dobrých důvodů, proč pochybovat o tom, že říká všechno, je ale víc.

Například podle studie Hongkongské univerzity se počet nakažených novým koronavirem v Číně zdvojnásobuje každých šest dní a už ke konci ledna přesáhl počet 75 000. Novozélandský deník New Zealand Herald v článku zveřejněném minulý týden zase píše, že Čína tají skutečný počet mrtvých. Odvolává se na čínský web Initium, který údajně provedl rozhovory s lidmi pracujícími v místních kremačních centrech ve Wu-chanu.

Ti uvedli, že těla byla posílána přímo z nemocnic, aniž by byla řádně identifikována a přidána do oficiálního záznamu. Podobné neověřené zprávy se hojně šíří i na sociálních sítích. Čínská vláda navíc nemá přehled o lidech z nejchudší vrstvy, kteří nejenže nechodí do nemocnice, ale často ani nejsou evidováni na úřadech a nemají identifikační průkazy.

Co si myslí svět?

Na druhé straně ale na mezinárodní a diplomatické úrovni má Čína podporu. Její počínání ocenil například generální tajemník OSN António Guterres, který zároveň dodal, že OSN nepochybuje o tom, že Čína boj s virem zvládá. Podobně se o Číně vyjádřil i americký prezident Donald Trump.

Bude k dispozici vakcína? A kdy?

Na vakcíně proti koronaviru se usilovně pracuje. Jestli vůbec, potažmo kdy bude na trhu, se neví. Jednu už vyvinuli vědci z Hongkongské univerzity. I kdyby ale fungovala, používat se začne nejdříve za rok. Musí totiž projít zdlouhavou sérií testů.

Může se virus vyvinout a být nebezpečnější?

Ano. Podle vědců se 2019-nCoV ještě plně nepřizpůsobil k šíření v lidské populaci. Podle biologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity zatím nový koronavirus mutuje „velmi pomalu“, jak řekl Českému rozhlasu.

Hrozí pandemie?

Pandemie je epidemie probíhající současně na alespoň dvou kontinentech. Podle předních světových odborníků na infekční onemocnění oslovených deníkem New York Times je pravděpodobné, že jí 2019-nCoV způsobí. Kromě Asie by podle nich nákaza mohla přerůst v epidemii v Africe. Jen v těžebním a těžkém průmyslu tam totiž pracuje asi milion Číňanů a mnoho zemí má s Čínou přímé letecké spojení, což v kombinaci se špatnou úrovní zdravotnictví v některých afrických státech dělá podle vědců z Afriky po Asii nejzranitelnější kontinent. Někteří z oslovených odborníků si dokonce myslí, že pandemie je téměř jistá, všichni se ale shodují na tom, že to nutně neznamená katastrofu a velký počet mrtvých.

Reklama

Doporučované