Hlavní obsah

Vše zapomenuto? I přes spory udělil Zeman Rychetskému státní vyznamenání

Foto: Ústavní soud

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Reklama

Bývalí spojenci a spolupracovníci. Posledních pět let ale Pavel Rychetský z titulu své funkce několikrát prezidentovo počínání kritizoval. I tak mu prezident udělil státní vyznamenání.

Článek

Prezident Miloš Zeman v den státního svátku 28. října udělil předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Jedná se o vyšší státní vyznamenání České republiky a bývalého Československa. Prezident tak vyhověl senátnímu návrhu, aby vyznamenání obdržel právě Rychetský.

Pro mnohé je to překvapení, protože bývalí spojenci a spolupracovníci jsou poslední roky známí svými názorovými střety. A překvapení je to i pro samotného Rychetského.

„Nevěděl jsem, jak to dopadne, a vlastně se to dozvídám dneska. Považuji to za poctu, které si nesmírně vážím,“ řekl Rychetský Seznam Zprávám.

Zemanův blízký kolega

Rychetský, který je od roku 2003 předsedou Ústavního soudu, se netají tím, že s postoji prezidenta často nesouhlasí, protože ho znal jakožto jeho kolega jinak. „Změny postoje prezidenta mě dost překvapily, protože jsem ho znal jako důrazného zastánce liberální demokracie a základních principů demokratického právního státu,“ vysvětlil Rychetský.

Rychetský byl od roku 1998 do roku 2002 po boku Miloše Zemana coby místopředseda jeho kabinetu, kdy Zeman vládl díky opoziční smlouvě, která zajistila podporu pro jeho menšinovou vládu. Ač se dle názoru některých ústavních právníků jedná o obcházení Ústavy, Rychetský to i po několika letech vnímá stále stejně.

„Náš ústavní systém počítá s různými situacemi. Můžeme se obejít bez prezidenta nebo bez Sněmovny, ale v žádném případě se nemůžeme obejít bez vlády,“ vysvětluje Rychetský. „Tehdy nebylo možné sestavit žádnou vládní koalici demokratických sil, situace prostě neumožnila jiné řešení - než které bylo zvoleno,“ doplnil.

V roce 2003 byl Rychetský zvolen předsedou Ústavního soudu České republiky a v roce 2013 jej Zeman se souhlasem Senátu jmenoval předsedou znovu.

Spor o kotvu demokracie

O tři roky později došlo k jejich většímu sporu. Prezident Zeman a další tři nejvyšší ústavní činitelé podepsali společné prohlášení čtyř jako reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Rychetský to tehdy označil za něco, co tu od komunismu nebylo.

Dalším přešlapem bylo podle Rychetského také to, že Zeman navštívil sjezd komunistů a SPD a legitimizoval tím jejich názory. Na rozdíl od prezidenta on označuje názory okamurovců za rasistické, xenofobní a neonacistické.

„Je mi to líto, že v některých oblastech u něj došlo k posunu názoru, mám tím na mysli postoje vůči uprchlíkům nebo vůči menšinám,“ řekl Rychetský Seznam Zprávám.

Dalším sporem bylo zlehčování role Senátu. V roce 2017 Tomio Okamura přišel s nápadem, že by chtěl Senát zrušit. S tím se částečně ztotožnil i Zeman nebo premiér Andrej Babiš, který chtěl navíc přejít k většinovému volebnímu systému do Poslanecké sněmovny.

Rychetský ale Senát brání coby pojistku a kotvu demokracie. „Považuji jej za nezastupitelnou součást dělby moci a demokratických principů,“ uvedl předseda Ústavního soudu.

Rychetský se stal Zemanovým kritikem i v případě udělení milosti pro dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Nerozuměl totiž, proč Zeman zdůvodňuje milost mimo jiné pochybnostmi v případu, když Jiřímu Kajínkovi zároveň udělil sedmiletou podmínku.

Poté, co se v roce 2019 ukázalo, že kancléř Vratislav Mynář se snažil s vědomím prezidenta ovlivnit soudce v kauzách pro Pražský hrad, nešetřil Rychetský kritikou. „Je zcela nevhodné, aby se prezident vyjadřoval k živým kauzám prostřednictvím svých úředníků. Buďto je to projev hlouposti, nebo projev neznalosti z hlediska principu teorie dělby moci,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.

„Ať se neplete do politiky”

V témže roce kritizoval Rychetský postoj prezidenta ke smrti herečky Vlasty Chramostové, jejíž kariéru zastavili normalizační cenzoři.

Rychetský, který patřil stejně jako Chramostová k signatářům Charty 77, po její smrti prohlásil, že je to v první řadě ona, kdo by si zasloužil pohřeb se státními poctami.

Narážel tím na to, že po smrti zpěváka Karla Gotta vláda vyhlásila státní smutek a taktéž pro něj zařídila pohřeb se státními poctami a prezident se ihned po jeho smrti nechal slyšet, že mnohonásobnému slavíkovi udělí státní vyznamenání. A že jeho smrt je zarmucující pro celou zemi.

Na kritiku Rychetského pak Zeman reagoval slovy, že se plete až příliš do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní.

„Na druhé straně zanedbává práci na Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že u soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta a dosud není vyřízena,“ řekl Zeman.

Rychetský také zkritizoval postup Zemana, který se v roce 2019 vzpěčoval vyhovět premiérovi a jeho návrhu na obsazení postu ministra kultury. Prezidentovi mimo jiné vzkázal, že porušuje ústavní pořádek.

Reklama

Doporučované