Výjimky z EET: Hazard, volání, prodej kaprů, ale i nevidomí podnikatelé

Novela zákona o elektronické evidenci tržeb reaguje na výhrady Ústavního soudu. Rozšiřuje sice povinnost evidovat na všechna odvětví podnikání, ale zároveň umožňuje malým soukromníkům vést evidenci bez připojení k internetu. Původní hranici pro podnikatele s tržbami do 200 tisíc korun ročně navrhl rozpočtový i hospodářský výbor navýšit na 600 tisíc. Ministerstvo financí úpravu podpořilo.

Novela také snižuje sazbu DPH u některých služeb, ruší povinnost uvádět na účtence DIČ, pokud je shodné s rodným číslem, ale také jmenuje odvětví, která se evidenci vyhnou. Tady je jejich přehled:

Vezmu minci, hodím ji do automatu a hraji. I tuhle operaci by musel podnikatel evidovat a odeslat data finanční správě. Stejně tak by musel sledovat každé protočení automatu, vrácení kreditu nebo sázku do rulety. Proto se vláda rozhodla hazardní hry z elektronické evidence tržeb vyjmout.

„Navíc hazardní byznys je dostatečně regulovaný díky novému zákonu,” uvedla při představování změn na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová.

Výherní automaty, sázky a další hazardní hry upravuje od 1. ledna 2017 nový zákon. Provozovatelé podle něj musí prostřednictvím informačního systému ukládat záznamy o všech částkách, které zákazník poslal do hry. Už nyní tak podnikatelé data o provedených transakcích mají.

„Smyslem evidence tržeb totiž podle Ústavního soudu není (a nemá být), aby správce daně měl co možná nejširší přehled o uskutečněných platbách. Ale jen to, aby dohlédl na ty platby, jež jsou pro něj fakticky (a ze své podstaty) nedohledatelné,“ rozporovali ústavní soudci v nálezu, aby byl hazard do EET zahrnut.

Ovládat registrační podklady je pro zrakově postižené podnikatele takřka nemožné. Na trhu se nedá pořídit žádný model, který by se dal ovládat hlasem. Vláda tak nařízením osvobodila nevidomé a těžce hluchoslepé od povinnosti vést evidenci.

Ústavní soud ale nařízení zrušil. Vláda podle něj k takovému kroku nemůže nařízení použít. Musí být uvedeno v zákoně. A tak se úprava objevila v projednávané novele.

„Šlo nám – a stále jde – především o živnostníky provozující prakticky či úplně nevidomé „tradiční“ profese jako ladič klavírů, masér, keramik nebo košíkář,“ říká Luboš Zajíc ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.

Takový podnikatel ale nesmí mít žádné zaměstnance bez zrakového postižení. Jinak se ho EET bude týkat.

Evidovat tržby podle novely nemusí také obchodní letecké společnosti. Do EET není zahrnut prodej letenek, přeprava zavazadel a zásilek nebo prodej jídla na palubě zaplaceného předem. Pokud by česká společnost navíc prodávala letenky v zahraničí, takové tržby by evidovat nemusela. Ty jsou navíc vedené prostřednictvím globálních distribučních systémů a letecké společnosti je nemohou jednoduše upravit.

„Pokud by tito poplatníci s ohledem na nově vzniklou povinnost iniciovali změnu systému a jeho dodavatelé jim vyšli vstříc, byly by náklady na úpravu s ohledem na celosvětový aspekt pro dotčené poplatníky likvidační a prakticky i nerealizovatelné,“ píše se v novele zákona o EET.

Na hladině EET zatím plavou vánoční kapři. Zatímco rozpočtový výbor schválil, že prodej kaprů od 18. do 24. prosince nebude podléhat evidenci tržeb, poslanci z hospodářského výboru doporučili jinou variantu. Podle ní by prodej všech sladkovodních ryb od 17. do 24. prosince podléhal zvláštnímu režimu evidence tržeb, tedy v papírové podobě.

„Dnes jsou to kapři, zítra to budou vánoční stromky, pozítří zase jiné zboží a už se ten systém, který má narovnat podnikatelské prostředí a má platit pro všechny, bourá. Proto podpořím papírový režim,“ komentovala jednání rozpočtového výboru ministryně financí Schillerová.

Její obavy se naplnily. Na udělování výjimek reagovaly také hudební festivaly. Podle jejich asociace FESTAS bude pro podobné akce zavedení elektronické evidence finančně náročné. A chtějí rovněž z evidence vypadnout.

„V místech, kde se festivaly konají, chybí infrastruktura, neexistuje připojení k internetu. Počet prodejních míst se pohybuje v desítkách až stovkách, čemuž odpovídá počet EET pokladen a kvalifikovaného personálu, které by bylo nutné nákladně zajistit. To vše kvůli jednorázové akci, která se pořádá jednou ročně,“ říká výkonný ředitel asociace Marek Vohralík.

Kdyby EET platila i pro poskytovatele mobilních služeb, zahltilo by síť 10 milionů SMS zpráv denně. Zákazníci by totiž dostávali zprávy o všech transakcích, tedy o hovorech, SMS zprávách nebo při čerpání dat. Využívání nabitého kreditu tak vláda z povinnosti evidence tržeb vyjmula. To znamená, že se nebudou evidovat ale i další transakce, třeba nákupy jízdenek přes SMS zprávy.

„Za účelem sjednocení zacházení s čerpáním kreditu určeného primárně na telekomunikační služby se z evidence tržeb vyjímají i tržby za tyto jiné služby,“ říká novela.

Jedinou právnickou osobou, která může vést evidenci v papírové podobě, jsou poskytovatelé zdravotních služeb. Tedy lékaři, kteří nepodnikají jako fyzické osoby a přijímají úhrady od zdravotních pojišťoven.

Česká lékařská komora žádala premiéra Andreje Babiše, aby doktory od EET zcela osvobodila. Vláda to ale odmítla.

Jako pozměňovací návrh tak krok navrhl Vlastimil Válek (TOP 09). Bez podpory vládní většiny se ale nedá očekávat, že by lékaři nakonec evidovat tržby nemuseli.