Hlavní obsah

Vyléčili jste se z covidu? Vše o tom, jak dalším pomoct svou plazmou

Foto: Shutterstock.com

Darováním plazmy mohou lidé vyléčení z covidu-19 pomoci těm, kdo o své zdraví stále bojují. (Ilustrační foto)

Reklama

Krevní plazmu lidí uzdravených z covidu-19 mohou lékaři využít k záchraně dalších pacientů. Dárců se ale nehlásí dost a spotřeba plazmy roste. Týká se vás možnost darování také? A kam jít? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Článek

Podání plazmy s protilátkami proti koronaviru patří mezi dostupné způsoby, jak mohou lékaři pomoci pacientům hospitalizovaným s covidem-19. Od dubna ji v Česku podali víc než 200 lidem.

Dobré zkušenosti s rekonvalescentní plazmou mají například v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). „Skončení příznaků u středně těžkých nebo těžkých forem nemoci je rychlejší,“ popsal účinky minulý týden pro Seznam Zprávy lékař Miloš Bohoněk, primář oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN.

Plazmu vyléčených podávají lékaři také v dalších nemocnicích v Česku, shodně však upozorňují na to, že množství dárců není velké. Ne každý, kdo byl na koronavirus pozitivně testován, je vhodným dárcem. Někteří naopak o možnosti plazmu darovat nevědí, nebo si nejsou jisti, co je čeká.

Seznam Zprávy proto přináší odpovědi odborníků z ÚVN na nejčastější dotazy ohledně darování rekonvalescentní plazmy.

Kdo je vhodným dárcem?

Základní podmínkou je, že člověk prodělal infekci SARS-CoV-2 a nyní je nejméně dva týdny zdravý. Zároveň by mělo jít o vyléčeného, který při covidu měl klinické příznaky – jako je teplota, kašel a další, a to včetně vážnějšího průběhu. Právě u takových lidí se předpokládá vyšší hladina protilátek.

Kromě toho musí dárce splňovat obecné podmínky pro darování krve a jejích složek. Patří mezi ně věk 18 až 60 let, žádná operace v posledních šesti měsících ani endoskopické vyšetření, tetování či pearcing. Dárce nesmí trpět závažným onemocněním, neprodělal rakovinu, infekční žloutenku B nebo C a nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy.

Jak dlouho po uzdravení přijít?

Darovat rekonvalescentní plazmu je možné nejdříve dva týdny po uzdravení. Optimální doba je zpravidla další maximálně tři měsíce, poté hladina vytvořených protilátek klesá.

Mohou přijít i těhotné ženy, nebo ženy, které v minulosti rodily?

Nemohou, dárcovství krve či plazmy není v takovém případě možné. „Pro odběr plazmy pro klinické použití by žena neměla být těhotná ani v minulosti – kvůli riziku výskytu takzvaných HLA protilátek, které by mohly ohrozit pacienta, tedy příjemce plazmy,“ vysvětlil primář Bohoněk z ÚVN.

Je darování plazmy nějak rizikové pro dárce?

Darování plazmy i krve není a nesmí být pro dárce v žádném případě rizikové. Vyloučit nelze pouze případné drobné komplikace, jako je kolapsový stav nebo modřina po odběru. „Máme řadu mechanismů k zajištění bezpečného a – odhlédneme-li od samotného procesu zavedení jehly – i komfortního dárcovství,“ dodává mluvčí nemocnice Jitka Zinke. Dárce prochází před odběrem vyšetřením – měření tělesných hodnot, vyšetřením krevního obrazu – vyplňuje rozsáhlý dotazník k odhalení možných zdravotních rizik a vše poté probere s lékařem, který po zvážení aktuálního zdravotního stavu a případných možných rizik doporučí, anebo nedoporučí dárce k odběru.

Jak probíhá odběr?

Po předodběrovém vyšetření, jehož součástí je vyšetření krevního obrazu, teploty, tlaku, pulsu a posouzení stavu lékařem, se dárce odebere k lůžku, je mu napíchnuta žíla a je připojen na přístroj, tzv. separátor, který procesem plazmaferézy odděluje plazmu z krve. „Jeden odběr trvá zpravidla 40 až 50 minut. Odebrané vzorky se testují na krví přenosné infekce a zjišťuje se v nich přítomnost léčebných, tzv. virus neutralizačních protilátek, a to ve speciální virologické laboratoři Vojenského zdravotního ústavu v Těchoníně. Odebraná plazma se ošetří tzv. patogen inaktivací a následně zakonzervuje hlubokým zmražením,“ popsal lékař Miloš Bohoněk.

Kolik tekutiny člověk daruje a je třeba před a po darování dodržovat nějaký speciální režim?

U rekonvalescentní plazmy se odebírá obvykle 660 ml plazmy, případně v rozmezí 600 až 700 ml, a z jednoho odběru se vyrobí tři léčebné jednotky. Jednomu covid-19 nemocnému se obvykle podávají dvě jednotky – znamená to, že dvěma odběry se vyrobí léčebná dávka pro tři pacienty. Speciální režim při odběru rekonvalescentní plazmy není, je to jako při každém jiném dárcovství krve a jejích složek: večer zdravá večeře, bez nadměrného množství tučných jídel, jen mírná nebo žádná konzumace alkoholu, ráno lehká snídaně, nedoporučují se mléčné výrobky, hlavně dostatek tekutin. Po odběru se doporučuje opět doplňovat tekutiny a jíst vyváženou stravu. V den odběru se nedoporučuje žádná fyzicky příliš namáhavá aktivita.

Je možné darovat krevní plazmu opakovaně?

Ano, krevní plazmu je možné darovat opakovaně, vždy nejdříve dva týdny po předchozím odběru, u darování rekonvalescentní plazmy se u prvních čtyř odběrů akceptuje minimální interval jeden týden. Před každým odběrem dárce prochází vyšetřením a posouzením aktuálního stavu. K léčbě covidu-19 je plazma zpravidla využitelná zhruba dva až tři měsíce po uzdravení, využití ale má krevní plazma i nadále, takže může dárce docházet k odběrům trvale.

Kdo je naopak naprosto nevhodný dárce?

Plazmu nemohou darovat osoby, které nesplňují obecná kritéria pro darování krve a jejích složek, které nemají dobré žíly, které v minulosti dostaly krevní transfuzi, nebo ženy, které byly těhotné.

Jak dlouho je možné krevní plazmu využít?

Díky konzervaci je možné plazmu transportovat a dlouhodobě skladovat. Exspirace je až tři roky po odběru. „Toho jsme v ÚVN využili na počátku druhé vlny epidemie, kdy jsme měli zásoby z první vlny, a mohli jsme tak prověřenou plazmu poskytnout nejen našim pacientům, ale i dalším nemocnicím.“

Je nějaká skupina nejvíce vyhledávaná?

Podle primáře Bohoňka je třeba si uvědomit, že je léčba rekonvalescentní plazmou vázaná na krevní skupinu. To znamená, že pacientovi může být aplikována pouze krevní plazma od dárce s odpovídající krevní skupinou. „Největší nedostatek je plazmy krevní skupiny AB, protože tato skupina je v populaci nejméně zastoupená, a na druhou stranu se, z hlediska podání plazmy, jedná o univerzální krevní skupinu, kterou je možné podat kterémukoliv pacientovi. Nedostatková bývá také krevní skupina B, která je druhá nejméně častá,“ dodává odborník.

Kam se mají lidé přesně vydat, pokud plazmu chtějí darovat? Mají se hlásit na nějaká speciální pracoviště nebo vyplňovat předem jakékoliv formuláře?

Zájemce může kontaktovat transfuzní oddělení, kde rekonvalescentní plazmu odebírají – obvykle jde o fakultní nemocnice nebo krajská transfuzní oddělení. Specializované pracoviště s ním probere vhodné termíny dárcovství a další podrobnosti. ÚVN upozorňuje na možnost proplacení cestovného v případě mimopražských zájemců o darování plazmy. Potřebné kontakty veřejnost najde na webu.

ÚVN se snaží i sama oslovovat ty, kdo byli u nich testováni na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 s pozitivním výsledkem, případně byli v nemocnici s onemocněním covid-19 léčeni.

Z dalších zařízení je nyní možné rekonvalescentní plazmu darovat také na těchto místech:

Thomayerova nemocnice Praha, VFN Praha, FN Královské Vinohrady Praha, ÚHKT Praha, Masarykova nemocnice Ústí n. L., Krajská nemocnice Liberec, FN Hradec Králové, Plasmaferetické centrum Plasmafera České Budějovice, FN Olomouc, Baťova nemocnice Zlín, FN Olomouc, FN Ostrava a FN Brno.

Reklama

Doporučované