Článek
„Prezident Trump vyjednal s Tálibánem rychlý odchod Američanů z Afghánistánu.“
Toto sdělení bylo ještě minulý měsíc na stránkách americké republikánské strany, v podkapitole „Prezident Trump přinesl mír na Blízký východ“. Web konkrétně vypisoval všechny Trumpovy zásluhy při vyjednávání s Tálibánem, včetně podpisu předběžné mírové dohody s Tálibánem z února 2020, která zajistila „ukončení dlouhého konfliktu“.
Prezident Trump pokračuje ve vedení mírových jednání, když podepsal historickou mírovou dohodu s Tálibánem v Afghánistánu, která ukončí nejdelší americkou válku.
Ve svých snahách ukončit zapojení USA v Afghánistánu Trump pokračoval. V říjnu překvapivě tweetnul, že by se americké jednotky měly vrátit do Vánoc. Odchod Američanů následně Trump naplánoval na 1. května 2021 a Biden termín odsunul na září 2021.
Už nyní je však jasné, že Tálibán postupoval mnohem rychleji, než Biden předpokládal. Tohoto zjevného neúspěchu chce Republikánská strana využít v kampani a prezentovat chvatný odchod z Afghánistánu jako Bidenovo selhání.
„Bidenova katastrofa“, píše nová verze stránky Republikánů o stahování z Afghánistánu.
Kritika je to logická. Ale jak si poradit s tím, že ještě před měsícem naopak Republikáni prezidenta Bidena kritizovali za to, že se odchod tak vleče?
A tak se správci stránek pustili do mazání. Po původních stránkách vychvalujících Trumpovu snahu stáhnout vojáky co nejdříve se slehla zem. Ale ne tak docela, pořád je najdete ve specializovaném archivu.
O tom, že nedávná slova vás mohou vzápětí mrzet, ví své i prezident Biden.
This may become the most infamous — and devastating — press conference ever held by an American President. pic.twitter.com/j4kKwyPDVm
— BDW (@BryanDeanWright) August 15, 2021
Jeho tisková konference, kde označoval rychlý nástup Tálibánu za velmi nepravděpodobný, je, jak se říká, hitem sociálních sítí.
Změna názoru je v pořádku, lhaní ne
Mohlo by se zdát, že tu někoho kritizuji za změnu názoru. Ale tak to vůbec není. Změna názoru je naopak často ta nejlepší reakce na nově odhalené skutečnosti. Když se objeví nové údaje, které jsou v rozporu s mým názorem, je nejen v pořádku, ale dokonce žádoucí, abych svůj názor opravil.
Problém není změna názoru, ale lhaní nebo snaha skrývat svůj předchozí názor. Člověk udělá za život spoustu chyb a omylů. Opravit svou chybu je v pořádku. Změnit svůj názor je v pořádku. Ale předstírat, že ke změně nedošlo, zakrývat, že jsem si kdysi myslel něco jiného, nebo dokonce napadat někoho za názor, který jsem ještě před chvílí prosazoval, to je pokrytectví.
Pokud jde navíc o politika nebo osobnost veřejně činnou, je takové pokrytectví obzvláště nebezpečné. Ukazuje na neschopnost přijmout zodpovědnost za vlastní chyby.
Proto si ukážeme, jakým způsobem lze někoho z takového pokrytectví usvědčit. Alespoň na internetu.
Webový stroj času
Říká se, že co web jednou schvátí, to nikdy nenavrátí. Naráží to na zkušenost s tím, že jakmile jednou něco napíšete na internet, už si nemůžete být nikdy jistí, že to někde nekoluje.
Zní to jako novodobý přírodní zákon, ale není na tom nic samozřejmého. To, že informace z webu nemizí, je částečně dáno tím, jak levné je provozovat on-line servery. Existence bezplatných webových prezentací nikoho až tak nezatěžuje, a tak na webu třeba dodnes najdete některé staré stránky z 90. let.
Pokud ale někdo své stránky smaže, soubory jsou pryč z jeho serverů a vy se k nim nijak nedostanete. Můžete mít uloženou svou původní verzi, ale z té si můžete vyrobit tak maximálně snímek obrazovky, což, jak už jsme si ukázali výše, nelze brát jako důkaz. Screenshoty se totiž dají velmi snadno podvrhnout.
Nezbývá tak spoléhat se na nějaké – více či méně nezávislé – provozovatele různých archivů. Jde o služby, které (podobně jako full-textové vyhledávače typu Google či Seznam) automatizovaně procházejí web a ukládají obsah dostupný na internetu (tzv. web crawler).
Vyhledávače mají dočasný archiv
Pokud potřebujete najít nedávnou kopii stránky (řekněme několik hodin nebo dní starou), můžete zkusit najít její dočasnou kopii (tzv. cache) na serverech velkých vyhledávačů.
Na Google zadejte cache:URL
Dočasná kopie obsahuje pouze text a formátování, obvykle je bez obrázků.
Na Bing musíte URL nejdříve zadat do vyhledávání a poté pomocí malé šipky rozbalit menu a zvolit „Cache“.
Vyhledávač Bing.com a jeho dočasná paměť (cache).
Tento trik se mimochodem hodí nejen tam, kde stránku provozovatel úmyslně upravil. Dostanete se tak i na dočasně přetížené či nedostupné stránky. Není to sice pohodlné, ale pokud vám šlo jen o text, bude to stačit.
Pokud však hledáte starší verzi stránky, vyhledávače vám zřejmě nebudou moc platné.
Webové archivy na přání
Pak jsou tady služby, které vytvoří trvalou kopii aktuální podoby dané stránky. Té nejznámější – archive.is – jsme se věnovali v návodu na ověřování screenshotů.
Protože na spěšné mazání Trumpových zásluh z webu upozornilo více lidí, šlo o populární stránku a nejsme první, kdo využili archive.is k jejímu ověření.
Vidíme tak dokonce i přesný čas, kdy došlo ke smazání.
Je vidět, že stránka o Trumpově vyjednávání s Tálibánem z GOP.com zmizela 15. srpna 2021 pozdě večer.
Na archive.is ale najdeme jen kopie stránek, které někdo nechal uložit. Kopie jsou veřejně dostupné všem. Co když ale předem není jasné, že stránka stojí za uložení. Co když se důležitost ukáže až zpětně?
Webový archiv Wayback Machine
Na webu je velké množství neuvěřitelných projektů, které bereme jako samozřejmost, přestože jejich provoz je nesmírně náročný technicky, finančně i profesně. Jedním z nich je internetový archiv dostupný na adrese archive.org.
Na stránce najdete velké množství tematických archivů: knihy, audioknihy, videoklipy, staré počítačové hry nebo podcasty. Nejznámější je však jejich služba Wayback Machine, tedy webový stroj času. Můžete v něm procházet historické verze webů z celého světa.
Ukládání je nepravidelné a ne každá kopie je dokonalá. Občas chybí obrázky nebo dokonce celé stránky. Přesto jde o nejúplnější a nejkomplexnější archiv webu, který čítá přes 600 miliard webových stránek.
Wayback Machine ukazuje stovky uložených verzí gop.com v průběhu let.
Můžete se podívat na staré verze webů, a to až do pozdních devadesátých let. Občas je to pěkná nostalgie…
Jindy se však archiv.org hodí k ověření historické pravdivosti. Můžete se podívat, jak konkrétní stránka vypadala před měsícem nebo před rokem. To je užitečné třeba právě při usvědčování lidí z pokrytectví.
Ověřování však funguje oběma směry. Někteří lidé třeba Trumpa obvinili, že smazal ze svých stránek své vyjádření z 18. dubna 2021, ve kterém kritizuje Bidenovo otálení: „Měli bychom odejít dříve“.
Na Trumpových stránkách toto prohlášení skutečně chybí, což vypadá, jako že jej správce stránek smazal dodatečně. Ale když prohledáme archiv Trumpových stránek, zjistíme, že tam toto vyjádření nebylo ani v červenci, a dokonce ani v dubnu, kdy jej Trump médiím zaslal.
Zatímco tedy web Republikánů prokazatelně mazal stránky v reakci na aktuální vývoj, v případě Trumpova webu zřejmě nejde o dodatečné mazání, ale spíše o nedůslednost už v dubnu 2021.
Na internetu se rozhodně nedá všemu věřit. Jsou zde však nástroje, kterými lze ledacos ověřit, verifikovat a na nesrovnalosti upozornit.
Pokud by tedy někdo chtěl, abychom zapomněli, co říkal nebo prosazoval před rokem, není až takový problém se „vrátit v čase“ a připomenout mu, jak se věci měly. Mozek snadno zapomíná, narativy se mění, ale archivy – když stránku mají uloženou – mluví jasnou řečí faktů.
