Hlavní obsah

Vyplatí se žalovat stát, že vám ničí firmu? Dobře si to spočítejte, radí Sokol

Má smysl žalovat stát o náhradu škod? Rozhovor s advokátem Tomášem Sokolem.Video: Markéta Bidrmanová

 

Reklama

Rozhovor s advokátem Tomášem Sokolem o tom, jak stát přistupuje ke kompenzacím a zda má cenu žalovat stát za ušlý zisk v době epidemie.

Článek

Kdo se nevzdá nároků na náhradu škody, může zapomenout na kompenzace. Podepište, že víc po nás chtít nebudete, tlačí stát majitele zavřených hospod a obchodů. Je to nátlak, říká advokát Tomáš Sokol.

„Nátlak to je v každém případě. Netvrdím, že nezákonný nebo nemorální, ale nátlak to je,“ řekl Sokol v rozhovoru, který najdete ve videu. Právo na nahrazení škody kvůli nouzovému stavu přitom jasně vyplývá z paragrafu 36 krizového zákona.

Od jara do půlky října přišla na úřady, které mimořádná omezení vyhlásily, necelá tisícovka žádostí o odškodnění. 563 právnických a fyzických osob chce celkem jeden a čtvrt miliardy korun po ministerstvech vnitra a zdravotnictví. Další necelé čtyři stovky žádostí o dohromady 1,7 miliardy korun přišly na vládu. „Na počátku jsem čekal, že jich bude víc, ale pak jsem si uvědomil, jak složité to je,“ říká advokát Sokol.

Například resort zdravotnictví zatím nevyhověl nikomu. Další možnost je stát zažalovat. Jako to udělal majitel zahradnické a dřevorubecké firmy Martin Toms. Když se v březnu prakticky okamžitě zavřely hranice, zůstaly mu v Bavorsku nejen vzrostlé stromy a stroje, ale i kšeft. „Přišel jsem dohromady o 100 tisíc eur. A jsem odhodlaný podstoupit jakékoli kroky, abych tu škodu dostal zpátky,“ říká Toms.

Spočítejte si, jestli radši vrabce, nebo holuba

Cesta, kterou Toms zvolil, je ale značně nejistá. „Podnikatel si může vybrat vrabce v hrsti, nebo nějakého budoucího holuba na střeše, až si ho po několika letech vysoudí,“ říká Tomáš Sokol. A podnikatelům doporučuje, aby si pečlivě spočítali „rozměry toho holuba“. „Představy o náhradách škody můžou být nerealistické,“ dodává. Ve výsledku se může vyplatit přijmout kompenzace nákladů, které stát nabízí prostřednictvím programů Covid Nájemné či Antivirus.

Kdyby měl stát zaplatit všechny škody všem podnikatelům, které kvůli covidu přiškrtil, zkrachoval by. „Náhrada škody za ušlý zisk, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ řekla už na jaře ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Taky ministr průmyslu Karel Havlíček míní, že férové je uhradit alespoň náklady: „Nejspravedlivější je nespekulovat, kdo by co mohl vydělat, ale uhradit všechny náklady. Nájemné a mzdy. To je fér. Řešit ušlé tržby je začarovaná smyčka.“

Jak škody vyčíslit?

Čím menší provozovna a jednodušší účetnictví, tím snazší je újmu spočítat. Nejde přitom jen o zkažené pivo, které musel hospodský vylít, ale i o ušlý zisk. Podnikatel vykáže, jaké měl příjmy před uzavřením a jak mu klesly po něm. Pak přijde to těžší: Prokázat, že tržby spadly řečí zákona „v příčinné souvislosti“ s protipandemickými opatřeními.

Rozdíl vysvětluje Tomáš Sokol na příkladu zavřené vesnické hospody a zavřeného hotelu. „Nebýt zamčených dveří hospody, tak by tam štamgasti seděli a konzumovali. Ale u hotelu příčinná souvislost mezi ztrátou na tržbách a tím opatřením už taková není. Stát může namítnout, že hosté by stejně nepřijeli, protože se nás bojí. Za to stát nenese odpovědnost.“

Hotel proto musí prokazovat skladbu hostů, kolik mívá tuzemských a kolik jich je ze zahraničí. Dodavatel piva, který se zavřením piva přišel o odbytiště, musí zase předložit seznam zavřených hospod, kam dovážel. „Důkazní břemeno, že tam nepřišli zákazníci, kteří by jinak zaručeně přišli, nese pivovarník,“ upozorňuje Sokol.

Reklama

Doporučované