Hlavní obsah

Vysoká škola, kde nelze studovat, vrací školné. Kvůli ní se mění zákon

Foto: Czech College

I takovým reklamním obrázkem lákala Czech College do Česka hlavně zahraniční studenty.

Reklama

České pobočky evropských vysokých škol budou muset nově žádat o povolení Ministerstvo školství. Dosud stačilo úřad jenom informovat.

Článek

Ke studiu ho přesvědčila jeho žena. Íránec Ibrahim se proto přihlásil na českou pobočku zahraniční univerzity Czech College. Podnikatel a vystudovaný doktor si chtěl doplnit vzdělání o titul MBA. Majiteli školy Johnu Xavierovi za to zaplatil 80 tisíc korun.

Jenže výuka nikdy nezačala. Místo slíbeného kampusu našel jen skromný byt a informaci o tom, že škola přerušila činnost.

Czech College nabízela studium ve spolupráci s britskou univerzitou v Northamptonu. Jenže ta s ní ukončila spolupráci. Program totiž neabsolvoval ani jeden student. Záhy skončila i Czech College. Ibrahim ale zpátky peníze nedostal.

„Nejde mi o peníze, ale o spravedlnost. Nechci, aby si ten člověk myslel, že mě přechytračil,“ říká Ibrahim (jméno je pozměněné, ale redakce to skutečné zná).

Obvodní soud pro Prahu 3 vydal už v jeho případě platební příkaz, jenže škola nemá žádný majetek a její majitel John Xavier se patrně nezdržuje v Česku. O případu Seznam Zprávy informovaly poprvé už loni v únoru.

Stejně jako Ibrahim dopadly desítky lidí z Bangladéše, Indie, Nepálu nebo Guatemaly. Někteří škole zaplatili i statisíce. Řada studentů z jihovýchodní Asie přitom brala Czech College jako cestu za lepším životem v Evropě a na školné šetřila několik let.

Vymoci peníze zpět jim pomáhá české Ministerstvo školství. Ačkoliv resort oficiálně nesdělil, které školy se aktuální kauza týká, podle informací Seznam Zpráv od dotčených studentů, jde právě o Czech College.

Na úředníky MŠMT se loni obrátilo téměř 400 poškozených studentů, kterým ministerstvo pomohlo v kontaktu se zastupitelskými úřady jejich zemí a také v komunikaci s britskou vysokou školou. Jak už ale bylo řečeno, univerzita v Northamptonu s Czech College spolupráci velmi rychle zrušila.

„MŠMT poté všem poškozeným studentům doporučilo bránit se soudně a zprostředkovalo studentům kontakty na právníky, kteří už zastupovali jiné poškozené studenty. Na základě této intervence se už prvním studentům podařilo soudně vymoci školné zpět a další případy nejspíš budou následovat,“ říká náměstek ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček. Průměrná výše nevráceného školného byla 4 tisíce eur (v přepočtu 100 tisíc korun).

Novela proti podvodníkům

Aktuální případ je v rukou soudů. Před dalšími podvodníky by ale potenciální studenty měla ochránit novela zákona o vysokých školách.

V současnosti musí žádat o povolení uskutečňovat v Česku vysokoškolské programy pouze mimoevropské vysoké školy. Těm evropským stačí, když se přihlásí k informační povinnosti. Škola pouze doloží, že ji její domovský stát vůbec uznává jako vysokou školu nebo že má platnou akreditaci. Zároveň musí dodat informace o obsahu, rozsahu a organizaci studia. Mimoevropská škola žádá ve správním řízení o souhlas s působením v rámci českého vzdělávacího systému

„Na základě správní praxe zjišťujeme, že problém bývá většinou s evropskými školami. Pro nás je tedy klíčové sjednotit oba režimy, aby probíhaly ve správním řízení. Tím se také zákon významně zjednoduší,“ vysvětluje Doleček. V Česku momentálně studuje na zahraničních pobočkách asi 2600 lidí.

Nově budou muset i evropské školy žádat o povolení Ministerstvo školství. Podmínkou je dostatečné personální, materiální a finanční zabezpečení fungování školy. A to právě kvůli tomu, aby nedocházelo k podobným problémům jako v případě Czech College.

Pobočku zahraniční vysoké školy ale také nebude smět jako doposud provozovat jakákoliv tuzemská právnická osoba. Povolení k tomu dostanou jen české vysoké školy nebo vzdělávací instituce. Pokud student na nepovolené vysoké škole získá diplom, nebude mu českými univerzitami uznán. Tohle je plán Ministerstva školství, který ale musí teprve projít připomínkovým řízením a být odsouhlasen vládou.

Přestupky i podezření na trestný čin

Původní pravidla pro pobočky zahraničních vysokých škol fungují od roku 2016. Za tu dobu potrestalo Ministerstvo školství v přestupkovém řízení 17 institucí, většina z nich byla evropských. Celkem vydalo 19 pravomocných rozhodnutí, 11 kvůli neoprávněnému poskytování vzdělávání. V osmi případech potrestalo školu za nelegální pojmenování. Zahraniční pobočky totiž uvádí v názvu často slovo univerzita nebo anglický ekvivalent university, ačkoliv podle české legislativy nejsou univerzitními institucemi.

Ministerstvo školství zatím udělilo nejvyšší pokutu 200 tisíc korun. Pobočky evropských škol přitom může pokutovat až 500 tisíci, ty mimoevropské pak až dvěma miliony. Na této částce by se také podle novely měla maximální možná pokuta srovnat.

Mimo 19 přestupků předalo ale také ministerstvo čtyři případy orgánům činným v trestním řízení.

„Měli jsme podezření ze spáchání trestného činu, ať už podvodu, tedy že se instituce tváří jako pobočka a vědomě nabízí vysokoškolské studium, přestože ví, že nemůže. Máme ale také podezření na padělání veřejné listiny, tedy diplomu, který absolvent získá,“ vysvětluje Doleček.

Pro orientaci potenciálních zájemců o studium na zahraniční pobočce je ale také velkým problémem, že jsou informace o správních přestupcích neveřejné. Zatímco chybný název školy studenty zas tak trápit nemusí, neoprávněně nabízené studium už do jejich života zasahuje poměrně významně. Jestli se škola přitom něčeho takového dopustila, nemají dnes šanci nikde veřejně zjistit. Spolehnout se mohou jedině na registr poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělání, kde ale najdou jen informaci o tom, jestli mají poskytovatelé povolení od MŠMT nebo splnili informační povinnost.

I to by ale novela mohla změnit. Nejenže by Ministerstvo školství smělo zveřejnit rozhodnutí o přestupku, ale také by mohlo pobočce zcela zakázat činnost.

Reklama

Doporučované