Článek
V sobotu 8. května se k výročí konce války v pražských Dejvicích otevře velká venkovní výstava s názvem „Nikagda nězabuděm“ (Nikdy nezapomeneme).
Název výstavy odkazuje na verše Karla Kryla, který reagoval na vojenskou okupaci Československa v srpnu 1968.
Jedná se o strhující příběhovou kroniku o české zkušenosti se Sovětským svazem. Multimediální výstavu na venkovních panelech pořádá nezisková organizace Post Bellum.
Výstava je rozdělená do čtyř kapitol: Osvobození, Dozor, Vpád a Odchod. Texty na instalovaných panelech se dotýkají především citlivých let 1945, 1948, 1968 a 1991.
Příběhy vypovídají o osudech vězňů z gulagů, znásilněných dívkách nebo postřelených mužích z prvních dnů okupace v roce 1968. Jde o velké drama a zápas českého národa o nezávislost a svobodu.
Diváci najdou výstavu na místě, kde stál donedávna pomník sovětského maršála Ivana Koněva.
Pomník zde byl odhalen 9. května roku 1980, kdy se připomínalo výročí osvobození Československa sovětskou armádou.
Veřejnost tehdy přijala událost vlažně. Nadšení z květnových dnů roku 1945, kdy se lidé radovali z konce hrůzné války a Sověty oslavovali jako osvoboditele, dávno kamsi zmizelo.
Po pádu socialismu se opět událostem začalo říkat pravými jmény. Sovětské okupaci Československa z roku 1968 se již nemuselo říkat bratrská pomoc. Také události z konce druhé světové války získaly plastičtější tvary.
Když se radní Prahy 6 rozhodli, že sochu maršála Koněva na náměstí Interbrigád nechtějí, vzbudil tento krok silné vášně. „Jednostranný mýtus o osvobození naší země sovětskou armádou, dlouhá léta pěstovaný komunistickou propagandou, v myslích a srdcích některých lidí hluboce zakořenil,” říká Mikuláš Kroupa z Post Bellum.
Namísto frází a pomníků z dob komunismu přináší současná výstava svědectví lidí, kteří ony doby zažili a vyprávěli o nich Paměti národa.
Výstava připomíná, jak jsme v květnu 1945 nadšeně a spontánně vítali rudoarmějce, ale také o tom, jak rodiny ukrývaly mladé dívky i majetek před vojáky z Východu.
Příběhy vyzdvihují úlevu a vděk, že válka skončila, ale mluví také o tom, jak tehdy bolševici odvlékali do sovětských gulagů na Sibiři ty, kdo se jim před mnoha lety postavili.
„Osvoboditel přináší svobodu a nenárokuje si, že bude o osvobozeném rozhodovat,” říká Mikuláš Kroupa z Post Bellum.
