Hlavní obsah

Výstava ukáže originál Fučíkovy reportáže i kritické zhodnocení

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Poslední literární dílo komunistického novináře Julia Fučíka Reportáž psaná na oprátce představí výstava v Národním památníku na Vítkově.

Článek

Otevřena bude od 21. srpna a pod názvem ReporTvář Julia Fučíka chce seznámit návštěvníky s touto osobností, s jeho nejznámějším dílem i jeho vizuální prezentací ve veřejném prostoru. Vyplývá to z informací pražského Národního muzea, které výstavu pořádá.

Reportáž bude na výstavě představena jak v originálních vězeňských motácích psaných tužkou na odřezcích toaletního papíru, ve strojopisných přepisech, do nichž už v roce 1945 zasahovala první cenzura, tak v desítkách vydání a překladů, jimiž byl socialistický čtenář zahlcován.

Zároveň výstava ukáže výtvarné realizace a doprovodné materiály mapující místa paměti věnovaná Fučíkovi na území Československa i mimo něj, včetně jejich osudů po roce 1989.

Výstava seznámí návštěvníky také s okolnostmi vzniku i proměnami fučíkovského kultu a rolemi jeho jednotlivých aktérů. Nabídne kritické čtení Fučíkova díla a poukazuje na fenomén hrdinství ve 20. století. Zároveň je podle autorů také připomínkou nikdy nekončícího nebezpečí sklouznutí k ideologickým interpretacím příběhů a událostí.

Výstava je jedním z výstupů společného projektu Národního muzea a Ústavu pro studium totalitních režimů nazvaného Muzeum dělnického hnutí v 21. století. Jeho cílem je prezentace a zpřístupnění někdejšího Muzea dělnického hnutí a dalších podobných sbírek, které převzalo Národní muzeum, v kontextu 21. století a jejich využití k edukativním účelům.

NM převzalo do sbírek na 700.000 dokumentů a předmětů Muzea dělnického hnutí v letech 2014 až 2016. Dokumenty mapují české a československé politické, sociální i kulturní dějiny od poloviny 19. století až do konce 20. století. Mezi předměty je kromě originálu rukopisu Reportáže psané na oprátce například pero, kterým byla podepsána kapitulace německých vojsk v Praze 8. května 1945, jediné dva zachované výtisky plakátu Karla Teigeho k 10. výročí VŘSR z roku 1927, busty komunistických šéfů, dokumenty a knihy. Jsou mezi nimi i kuriozity jako figurka tuláka, kterou z chlebové střídy vytvořil ve vězení pozdější prezident Antonín Zápotocký, či intarzovaný portrét prezidenta Gustáva Husáka, který v roce 1986 darovala XVII. sjezdu KSČ Lidová strana Íránu.

Reklama

Související témata:

Doporučované