Hlavní obsah

Vyvažování von der Leyenové. Střední Evropa může mít dva místopředsedy, Jourová má být jednou z nich

Foto: Dana Le Lardic/Evropský parlament

Nastupující šéfka nové Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Reklama

Celkem 27 komisařů: třináct žen a čtrnáct mužů. Tak má vypadat složení nové Evropské komise, které v úterý oficiálně oznámí její zvolená německá předsedkyně Ursula von der Leyenová. I když až do poslední chvíle není nic jisté, mezi nejvlivnějšími eurokomisaři by podle spekulací mohla být Dánka, Ir, Nizozemec či Francouzka.

Článek

Pokud se dohady potvrdí, střední Evropa může mít hned dva místopředsedy. Zatím je známý jen oficiální seznam se jmény kandidátů na komisaře, který zveřejnila komise v pondělí. Během úterý pak šéfka nastupujícího evropského kabinetu Ursula von der Leyenová oznámí, jak se rozhodla rozdělit jednotlivá portfolia.

Dva spitzenkandidáti

Povýšení v nové komisi zřejmě čeká dosavadní dánskou komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, která by se měla stát první místopředsedkyní komise. Podle severu NewEurope má liberálka Vestagerová nově dohlížet na ekonomiku a průmysl, server Politico.eu Dánce přisuzuje důležité digitální portfolio.

Foto: Didier Bauweraerts/Evropský parlament

Dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová.

Funkci místopředsedy má znovu obsadit nizozemský socialistický komisař Frans Timmermans. Ten dosud dohlížel nad dodržováním pravidel právního státu, teď by měl mít na „zelený plán” pro klimatickou a emisní neutralitu Unie do roku 2050.

Timmermans i Vestagerová byli v evropských volbách takzvanými spitzenkandidáty, tedy kandidáty na post předsedy komise, očekává se tudíž, že obsadí významné funkce.

Co pro střední Evropu?

Timmermansovo staré portfolio by měla podle spekulací evropských médií dostat česká kandidátka Věra Jourová. Podle informací Hospodářských novin by se měla stát místopředsedkyní komise pro demokracii, právní stát a základní práva.

Spekulaci o pozici pro Jourovou už minulý týden přinesl server Politico. Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš by portfolio právního státu považoval za „veliké vyznamenání”. Česko přitom původně usilovalo o ekonomické nebo digitální portfolio.

Dosavadní resort Jourové – spravedlnost, ochrana spotřebitelů a rovné příležitosti – nejspíš bude řídit belgický kandidát Didier Reynders.

Dalším místopředsedou ze střední Evropy by mohl být opětovně Slovák Maroš Šefčovič. Neúspěšný slovenský prezidentský kandidát dosud zastával funkci místopředsedy a komisaře pro energetickou unii. Nově by mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

Zastoupení Česka a Slovenska ve vedení komise by do jisté míry vyrovnalo slabou pozici středoevropských a východoevropských států v klíčových unijních funkcích, o kterých se rozhodlo po evropských volbách. „Je pro mne důležité najít komisaře, kteří budou moci mít významná portfolia tak, aby bylo jasné, že východ a střed Evropy jsou zastoupeny odpovídajícím způsobem,” prohlásila už dříve von der Leyenová. Dosud poměrně slabí místopředsedové mají navíc posílit, šéfka komise totiž hodlá změnit způsob práce svého kabinetu.

Povědomý OLAF

Změna se očekává v obsazení důležitého portfolia zemědělství, které by mělo po Irsku dostat Polsko. Varšava přitom původně usilovala o energetiku nebo hospodářství, kvůli portfoliu zemědělství nakonec vyměnila svého kandidáta a posílá do Bruselu konzervativce Janusze Wojciechowského.

Toho podle německého serveru Spiegel Online začal vyšetřovat Evropský úřad pro boj proti podvodům známý pod zkratkou OLAF. Důvodem jsou nesrovnalosti při vyplácení cestovních náhrad v době, kdy byl Wojciechowski europoslancem.

Maďarsko posílá do Bruselu exministra spravedlnosti, se kterým se kvůli změnám v maďarském soudnictví v minulosti střetla česká komisařka Jourová. László Trócsányi by měl v komisi dohlížet na humanitární pomoc a řešení krizí.

Macronova kandidátka

Podobný problém jako polský kandidát má i francouzská kandidátka Sylvie Goulardová z hnutí Vpřed! Emmanuela Macrona. Viceguvernérka centrální banky a exministryně obrany čelí podezření v kauze zaměstnávání fiktivních asistentů europoslanců centristické strany MoDem, jíž byla do roku 2016 členkou.

Foto: Melanie Wenger/Evropský parlament

Francouzská nominantka na eurokomisařku Sylvie Goulardová.

V nové komisi by mohla Goulardová nejspíš dohlížet na evropský vnitřní trh, včetně rozvoje evropských ozbrojených sil. Sám prezident Macron s oznámením jména otálel, chtěl mít jistotu silného ekonomického portfolia. O to ale usiluje i Itálie s nominací expremiéra Paola Gentiloniho.

Ekonomické portfolio žádalo pro svého pokračujícího komisaře Valdise Dombrovskise i Lotyšsko, Rakušané vznášeli požadavek na komisaře pro rozpočet.

Místopředsednickou funkci nejspíš dostane dosavadní mluvčí Junckerovy komise Margaritis Schinas. Řecký nominant má mít na starost problematiku migrace a kontroly hranic. Unijní diplomacii povede španělský socialistický kandidát Josep Borrell, který vystřídá Italku Federicu Mogheriniovou.

Kompenzace za brexit

Důležitou oblast obchodu by měl dostat irský komisař Phil Hogan. Pro Dublin to má být určitá kompenzace za očekávané dopady odchodu Velké Británie z Unie. Komisař pro obchod bude navíc hrát důležitou roli při dalších jednáních s Londýnem.

Samotní Britové svého zástupce v nové komisi mít nebudou – Londýn se rozhodl nikoho nenominovat s ohledem na plánovaný brexit. Termín odchodu země z Unie je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Junckerova týmu. „V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října,” řekla v pondělí novinářům mluvčí komise Mina Andreevová. Co bude dál?

Seznam komisařů má po oznámení schválit Rada EU. Nejspíš od 30. září do 8. října by měli kandidáti absolvovat slyšení před výbory Evropského parlamentu, u některých se přitom očekává odpor europoslanců, které členské státy obešly při výběru šéfky komise.

Koncem října pak poslanci budou rozhodovat o komisi jako o celku. Posledním krokem je pak formální jmenování nové komise Evropskou radou, nastoupit by měla 1. listopadu.

Reklama

Doporučované