Hlavní obsah

Vyvracíme nové mýty o vakcínách: Nezabily tisíce lidí a neohrožují mladé

Foto: hedgehog94, Shutterstock.com

Dezinformátoři cílí na téma očkování mladších lidí.

Reklama

Jak se blíží očkování mladších ročníků, na internetu přibývá nových dezinformací a hoaxů o údajné nebezpečnosti vakcín. Vyvracíme ty aktuálně nejrozšířenější.

Článek

Čím mladší lidé, tím menší zájem o očkování proti koronaviru. Částečně proto, že to třicátníci a dvacátníci považují vzhledem ke svému věku a rizikům spojeným s onemocněním za zbytečné, ale i z důvodu, že věří, že sílí obavy z nebezpečnosti vakcín. Jsou ale zbytečné.

Dezinformace a mýty se kolem vakcín proti nemoci covid-19 vyrojily prakticky hned poté, co se začaly používat – o tom, proč jim nevěřit, jsme v rubrice Mýty pod lupou psali například zde.

Poslední týdny se objevují další, kvůli nimž se někteří lidé nechtějí nechat očkovat. Domnívají se například, že čím mladší lidé, tím je pro ně vakcína zbytečnější a zároveň nebezpečnější, protože jim více hrozí riziko krevní trombózy. To ale není pravda, stejně jako se nedá věřit informaci, že vakcíny proti nemoci covid-19 jen v Evropě zabily tisíce lidí, nebo dokonce tvrzení, že očkovaní lidé jsou pro ostatní nebezpeční. Podívejme se na tyto dezinformace blíže.

Mýtus první: Pro mladší lidi je vakcína nebezpečnější

Ukazuje se, že mladí lidé zřejmě mají častější reakce na očkování než například senioři. Důvodem je, že jejich imunitní systém bývá silnější. V žádném případě to tedy není známkou toho, že by pro ně snad vakcína byla nebezpečnější. Navíc jde o běžné a známé reakce, které mohou způsobit i jiné vakcíny, a jde tedy o projev toho, že se s nimi imunitní systém vyrovnává. Patří sem například příznaky připomínající virózu, tedy bolesti hlavy, kloubů, svalů, někdy lehká nevolnost a motání hlavy.

Imunolog Václav Hořejší potvrdil, že popsané reakce svědčí o tom, že očkování zabralo. Zároveň to nicméně podle něj nemusí znamenat, že kdo nic takového nepociťuje, nemůže se spolehnout, že vakcína u něj bude fungovat. Ale je možné, že bude mít méně protilátek a bude se muset nechat dříve přeočkovat, což se může týkat především právě seniorů nad 65 let.

Už ale neplatí, že čím mladší očkovaný člověk je, tím více mu hrozí například riziko trombózy a následného úmrtí. Tento dojem vzniká – a je posléze zneužíván dezinformátory a tvůrci hoaxů – pravděpodobně tím, že podobné případy jsou všude ve světě medializovány a často se o nich mluví, statistiky však nic takového nepotvrzují. Nejčastěji byly trombózy spojovány s vakcínou Astra Zeneca, od které skutečně některé země ustupují, nicméně hlavním důvodem je fakt, že nezabírá na indickou mutaci viru.

V USA se také objevilo podezření, že mRNA vakcíny mohou u mladých lidí způsobit zánět srdečního svalu, nicméně ti, kterých se to týkalo, se podle amerického Úřadu pro kontrolu nemocí (CDC) většinou díky léčbě rychle zotavili. Výzkum v tomto ohledu pokračuje, ale v doporučeních ohledně očkování nenastala žádná změna.

Na čas se zastavilo i očkování vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson kvůli tomu, že se objevilo několik případů trombocytopenie, nebezpečného snížení množství krevních destiček. Podle CDC nicméně jde o komplikaci extrémně vzácnou a výhody vakcíny Janssen mnohonásobně převažují nad těmito riziky, jak úřad rozebírá v tomto materiálu (odkaz na text v angličtině zde).

Novinkou mezi mýty je tvrzení, že mRNA vakcíny, jako je ta od firmy Pfizer, mohou přispět k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, konkrétně Alzheimerovy choroby. Tématem se detailněji zabýval respektovaný web Manipulátoři.cz, podle nějž to odborníci považují za nesmysl, jako například Neil Cashman, profesor neurologie na University of British Columbia. „Neexistují absolutně žádné důkazy o tom, že vakcíny mRNA (od společností Pfizer-BioNTech a Moderna) představují riziko neurodegenerace u lidí nebo zvířat použitých při testech,“ uvedl profesor a specialista na tyto choroby.

Existuje naopak podezření, že je to covid-19, který může poškodit nervovou soustavu a mozek, a přispět tak k budoucímu rozvoji neurodegenerativního onemocnění.

Mýtus druhý: Po vakcínách na nemoc covid-19 už zemřely tisíce lidí

„Po vakcíně zemřel náš rodinný přítel (65 let), švagrová mého kolegy (62 let), aktivní, dokonce pracovala ve Fakultní nemocnici, minulý týden sestřička z urologie (47 let).“ Podobná tvrzení se v diskusích na internetu nebo na sociálních sítí poslední měsíc objevují neustále.

Přitom pravděpodobnost, že člověk skutečně zná někoho, kdo zemřel po očkování, je dost malá, natož aby znal více takových lidí. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv činí celkový počet úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19 a odeslána do databáze EudraVigilance, 77.

Tisková mluvčí SÚKL Klára Brunclíková potvrdila, že mezi zemřelými jsou i lidé, kteří po první nebo druhé dávce vakcíny onemocněli covidem a nemoci podlehli. Ani očkování – stejně jako jakékoli jiné – totiž neposkytuje stoprocentní ochranu. U některých lidí je imunitní odezva malá, a mohou se tak nakazit i poté, co dostali vakcínu. V případě plošné proočkovanosti – do níž je však ještě velmi daleko – je ale takové riziko velmi malé.

„SÚKL zároveň upozorňuje, že očkování proti covid-19 je plně účinné až po určitém čase po podání druhé dávky vakcíny v závislosti na očkovací látce,“ dodala mluvčí.

Lidé navíc mohli být nakažení už v době, kdy na injekci šli, to se totiž nijak neověřuje. Žádná z vakcín proti covidu-19 však sama o sobě toto onemocnění nemůže způsobit. Navíc u těchto hlášení jde pouze o podezření, že k úmrtí mohlo přispět očkování.

Číslo na všechny evropské země dohromady je samozřejmě vyšší, nicméně údaj o 12 184 úmrtí, který se opakovaně objevuje v různých příspěvcích, realitě neodpovídá, ačkoli se odvolává na oficiální evropské statistiky EudraVigilance. Mimochodem v březnu ve stejné souvislosti po webech kolovalo číslo 3 964.

Ve skutečnosti šlo o úmrtí, která časově sice nastala po podání vakcíny, ale v naprosté většině případů se nedala s injekcí spojovat, člověk zemřel například v důsledku svého chronického onemocnění a podobně. Případy, kdy člověk neměl žádné potíže, a přesto po injekci zemřel, jsou v podstatě ojedinělé.

Čísla šířící paniku zveřejnil web globalresearch.ca (Centre for Research on Globalization), což je zdroj, z něhož často čerpají české dezinformační weby, přičemž stránka je rovněž označována za web šířící konspirační teorie a dezinformace. Americké ministerstvo zahraničí ho dokonce pokládá rovnou za součást ruské propagandy.

Vedlejší účinky vakcín zkoumala nedávná studie prestižního medicínského žurnálu The Lancet (odkaz na studii v angličtině zde). Uskutečnila se v období mezi 8. prosincem 2020 a 10. březnem 2021 a zúčastnilo se jí 627 383 očkovaných osob, které samy účinky nahlašovaly v mobilní aplikaci COVID Symptom Study. Očkované vakcíny byly od firem Pfizer a AstraZeneca.

Mýty pod lupou

Fakty a argumenty odborníků bojujeme v rubrice Mýty pod lupou proti dezinformacím a hoaxům, které se šíří internetem, na sociálních sítích i v diskuzích pod zpravodajskými články.

Většina očkovaných nezaznamenala vůbec žádné vedlejší účinky. Alespoň nějaké nežádoucí účinky jakéhokoliv typu byly evidovány u 13,5 % osob po první dávce a u 22 % po druhé dávce. Prakticky všechny příznaky byly podobné mírnému onemocnění, nejčastější byla zvýšená únava. Alergické reakce zaznamenalo méně než jedno procento očkovaných. Většinou šlo o kožní problémy, například vyrážku.

Mýtus třetí: Očkovaní lidé jsou pro ostatní nebezpeční

Zvláště v posledních dnech se například v internetových diskusích vyrojilo mnoho příspěvků, které poukazují na to, že očkovaní lidé jsou pro ostatní rizikem, protože ohrožují jejich zdraví.

„Dali jsme si na dveře cedulku: Prosíme už očkované, aby nenavštěvovali náš kabinet, máme z vás obavy, protože my jsme zdraví. Během hodiny jsme oba byli na koberečku…,“ napsal například čtenář Petr L., který odmítá kontakt s ostatními již vakcinovanými učiteli ze stejné školy. Jiní lidé zcela vážně řeší, jak se vyrovnat s tím, že se jejich partner, s nímž žijí, nechal očkovat, a tak pro ně může být nebezpečné třeba to, že na ně dýchá nebo je celou noc v jejich blízkosti.

O očkovaných se někdy mluví také jako o biologických bombách, protože se z nich stanou „superšiřitelé“ virů – údajně buď proto, že vakcína je experimentální, případně proto, že byla vyrobena přímo za účelem šíření nebezpečných forem viru.

Všechny výše popsané teorie jsou naprosto nesmyslné. Ve své webové sekci věnované fact-checkingu o tom píše například agentura Reuters (odkaz na text v angličtině zde). Podstatou je, že používané vakcíny nejsou experimentální, naopak procházejí všemi potřebnými testy a standardními klinickými studiemi.

„To je už je naprosté šílenství - pokud někdo věří takovým nesmyslům, je marné mu něco vysvětlovat,“ komentoval podobno obavy imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Stejně to vidí epidemiolog a specialista na vakcinaci Rastislav Maďar, podle nějž očkovaní jedinci nejsou v žádném případě infekční. „Ani u jiných vakcín proti různým jiným nemocem, z nichž je drtivá většina neživých. Nová generace koronavirových vakcín navíc jako první neobsahuje antigeny neboli imunogenní částice původce nemoci, ale jen informaci pro jejich tvorbu v očkovaném organismu. Ten však vytvoří jen virové bílkoviny, které nejsou životaschopným infekčním organismem,“ přidal vysvětlení s tím, že bát se osoby po očkování proti covid-19 z důvodu její infekčnosti je absurdní. „Okolí od očkovaných nákaza rozhodně nehrozí, pokud samozřejmě nebyly nakažené už předtím a nejsou v inkubační době. To ale s očkováním nesouvisí a tyto osoby by byly infekční i bez vakcinace,“ uzavřel Maďar.

Je sice pravda, že očkovaní lidé teoreticky mohou nemoc – pokud s virem přijdou do kontaktu a pronikne do jejich organismu – dál předávat, protože virus se může zachytit na jejich sliznicích, ale riziko je velmi nízké a v každém případě půjde o běžnou formu koronaviru, nikoliv „speciálně vyvinutou nebezpečnou formu“ z šířených dezinformačních zpráv a hoaxů.

To, jak očkovanou populaci vakcíny chrání, lze ukázat například na číslech z USA. Z 87 milionů plně očkovaných Američanů jich k 20. dubnu 88 zemřelo s podezřením na covid, jedenáct z těchto úmrtí však s nemocí způsobenou novým typem koronaviru nakonec nijak nesouviselo. To znamená, že smrtnost koronaviru ve skupině proočkovaných není ani jedna ku milionu.

Reklama

Doporučované