Hlavní obsah

Vyždímaný leden. Neviditelné dopady covidu na fotbal jsou nedozírné

Foto: Profimedia.cz

To se ještě v Premier League vesele nakupovalo. Manažer Liverpoolu Kenny Dalglish představuje v únoru 2011 tehdy superdrahé posily, Andyho Carrolla a Luise Suáreze.

Reklama

Covid-19 rdousí fotbalové kluby, včetně těch, které řadíme do škatulky bohaté. Na nákup posil není ani pomyšlení. Týmy se potřebují hráčů zbavovat, aby odlehčily platovému rozpočtu. Zvlášť viditelný propad zažila Premier League.

Článek

Fotbal se mílovými kroky blíží k jednomu neslavnému výročí. V březnu to bude přesně rok, kdy si příznivci nejpopulárnějšího sportu na světě naposledy užívali pohled na zaplněné svatostánky. Ekonomické dopady pandemie v kombinaci s mnoha dalšími faktory sehrály zásadní roli v nezvykle chudém lednovém přestupovém období. Mnozí Češi započali „suchý únor“, zatímco na evropském fotbalovém trhu doklopýtal přes cílovou pásku „vyždímaný leden“.

Fotbalové kluby po celém světě musely od propuknutí covidové krize polknout nesmírně hořkou pilulku v podobě povinného zahrnutí řady nových výdajů spojených s pandemií, zatímco se s vlastním suchým hrdlem dusí bez přítoku zcela zásadních druhů příjmů – ze vstupného, ze zápasového programu, a někde dokonce i z televizních práv.

Navzdory ambiciózním nákupům Chelsea, podle reportů CIEA, došlo již v létě 2020 k poklesu aktivity na přestupovém trhu o 43 % napříč 5 nejlepšími fotbalovými evropskými ligami (Anglie, Španělsko, Francie, Itálie, Německo). Tržní aktivita klubů v zimě 2021 tak pokračovala v sestupném trendu.

„V lednu se fotbalový trh totálně zastavil,“ prozradil jeden z nejúspěšnějších fotbalových agentů minulý týden renomovanému serveru The Athletic. „Nikdo nepodepisuje nové hráče. Všichni se chtějí naopak řady vlastních hráčů zbavit. Je to nesmírně náročné období.“

Kromě zatím ještě nedoplacených 36 milionů liber za Amada Dialla, který se po loňské říjnové dohodě stěhoval letos v lednu z Atalanty do Manchesteru United, se přestup podobného kalibru po celé Evropě nezrodil. Největším mezinárodním transferem lednového okna v Premier League je tak oficiálně příchod marseilleského středopolaře Morgana Sansona do Aston Villy, který byl dotažen navíc díky znatelné finanční krizi panující ve francouzském fotbale. Sanson, jehož cenovka měla před rokem dvojnásobnou podobu, přišel doplnit Grealishe a spol. za 14 milionů liber, tedy za částku připomínající povánoční výprodej. Aby toho nebylo málo, ve Velké Británii přestupové okno ovlivnil kromě pandemie nově také brexit.

Letošní zimní přestupové okno vydalo účtenku s 30× nižší částkou utracenou na přestupech v rámci Premier League oproti lednovému oknu z roku 2018. Letos se do investice v podobě zajištění trvalého přestupu fotbalisty pustilo v nejbohatší lize světa jen 5 klubů z 20.

Zato v loňském zimním přestupovém období přišli do Premier League hráči jako Bruno Fernandes, Jarrod Bowen, Sander Berge, Daniel Podence a samozřejmě i tehdy ještě hostující Tomáš Souček. Celková útrata celků Premier League za leden 2020, tedy poslední předpandemický „otevřený trh“, činila 230 milionů liber. Pro srovnání, napříč nejlepšími 5 fotbalovými soutěžemi v letošním zimním okně bylo utraceno přibližně 260 milionů liber!

V pandemické době hraje prim osvědčený pragmatismus v podobě uzavírání kontraktů typu hostování s případnými opcemi na nákup hráče při spokojenosti a následné finanční bonitě zainteresovaných klubů. Majitelé jednotlivých klubů v pocitech úzkosti a fobie z finanční jízdy na červenou sešlapávají veškeré dostupné ekonomické brzdy řádně na podlahu. Globální fotbalový trh nyní jednoduše nepůsobí jako místo stvořené pro bezpečný byznys.

V kontinentální Evropě je situace identická s tou anglickou, místy dokonce ještě složitější. Finanční zásahy nemalých rozměrů se nevyhnuly ani španělským globálním reklamám na fotbal, tedy Barceloně a Realu Madrid. Podle nejnovějších reportů firmy Deloitte, specializující se na ekonomické analýzy, top 20 evropských fotbalových celků v důsledku vyvolané krize díky pandemii přichází dohromady o 2 miliardy liber.

Kvůli všeobecné krizi zákonitě klesly i tabulkové hodnoty nejlepších fotbalistů prohánějících se po evropských trávnících, a to v průměru o 10 %. Chvalitebně se, co se financí týká, v Evropě vedlo pouze dvojici Sevilla a Borussia Dortmund. Ty tak tvoří jediné 2 kluby, kterým se podařilo zakončit rok 2020 v zelených číslech. Na druhé straně spektra se krčí s nejvyšším poklesem příjmů FC Porto, které zaznamenalo pád střemhlav o neuvěřitelných 50 %.

„Jedná se rozhodně o největší společensky-ekonomickou krizi, jež fotbalové prostředí kdy zastihla,“ komentoval situaci jeden z hlavních představitelů analytické společnosti Deloitte Tim Bridge. Podle něho dojde zcela jistě v evropských fotbalových klubech k radikální transformaci v mnoha oblastech. Majitelé fotbalových klubů budou muset s penězi začít nakládat hospodárněji a náležitě dbát na to, že žádný příjem není samozřejmý a už vůbec ne pravidelný. V post-covidovém světě si tak majitelé klubů budou zřejmě o to pečlivěji čechrat tučné polštáře s hotovostí, aby nepodcenili přípravu na eventuální nástup další pandemie či jakékoliv obdobné, do loňska absolutně nemyslitelné situace.

Ačkoliv výsledné dopady pandemie nejsou ještě zcela jasné, očekává se, že kluby z méně významných fotbalových států či z nižších soutěží budou zasaženy nejtvrdším způsobem. Důvod je prostý. Takové kluby jsou typicky výrazněji závislé na veškerých příjmech za služby poskytnuté fanouškům při svých domácích zápasech. Zatímco v Premier League se tento druh příjmu procentuálně řadí mezi ty méně významné (samozřejmě při dlouhodobější absenci jsou velmi citelné), v ostatních evropských soutěžích se jedná zpravidla o příjem signifikantní. Absence takové položky může mít v dlouhodobějším horizontu na téměř jakýkoliv klub až likvidační dopad. Například ve Skotsku činí výnos z domácích zápasů průměrného celku nejvyšší soutěže necelých 50 % jeho veškerých příjmů. Posuďte sami.

Nezáviděníhodná situace se zrodila na přelomu loňského roku ve Francii. Snad jen kromě hegemona PSG vlastněného Qatar Sports Investments, francouzské kluby jsou na tom z hlediska pocitu finanční jistoty snad ze všech nejhůře. Celky Ligue 1 nejprve výrazně ekonomicky zasáhlo rozhodnutí o nedohrání loňského ročníku. Navíc z pravidelného příjmu vyjma vstupného vypadla v prosinci ještě mnohem lukrativnější položka – ztráta významné části kontraktu na televizní práva.

Francouzská Ligue 1, nejchudší z pětice nejlepších evropských soutěží, měla navzdory období pandemie v kapse finančně vylepšený kontrakt na vysílací práva, jenž byl svou celkovou hodnotou dokonce 2. nejlepší v Evropě. Prekérní situace stran neschopnosti zadlužené španělsko-čínské Mediapro utáhnout vysoký kontrakt napáchala ve Francii značnou neplechu. Ačkoliv v tomto týdnu se Ligue 1 podařilo zajistit alespoň kontrakt s tamním programem Canal+, velmi čerstvá zkušenost s krutou realitou brání nástupu pocitu uspokojení.

Podle dat expertů na sportovní ekonomiku by se globální fotbalový trh mohl dostat na ekonomickou úroveň z roku 2019 nejdříve za 5 let, tedy kolem roku 2026. Dokud pandemie neskončí, a možná i dlouze poté nebude možné jednoduše vyčíslit absolutní dopady této krize. To, co dnes vypadá jako absolutní katastrofa, může zítra znamenat obrovskou příležitost k provedení potřebných změn. Fotbalová ekonomika byla jednoduše přehřátá a narazila na svůj strop. Rozbíhala nebezpečně vysoko, a nebýt covidové pandemie, pravděpodobně by v budoucnu došlo k ještě bolestivějšímu nárazu, shodují se přední ekonomové.

Ve fotbale tak můžeme sledovat cyklus, stejně tak jako na akciovém trhu. Právě teď je čas fotbalových korekcí cen, potenciálních krachů a šancí k nápravám a zefektivnění systému. Neudržitelný trend v eskalování přestupových sum za jednotlivé hráče v kombinaci s nepřetržitým zadlužováním klubů byl nedobrovolně přerušen. Bažení po krátkodobých úspěších za každou cenu tak pravděpodobně vystřídá konzervativní přístup, který myslí na zadní vrátka a upřednostňuje pomalý organický růst organizace.

Pokud se budou chtít etablované evropské kluby považovat i nadále za úspěšné, nebude to zadarmo. Taková transformace bude vyžadovat enormní úsilí, ale bude ku prospěchu věci. Fokus majitelů evropských klubů operujících s nemalými finančními toky se nejspíš uchýlí k maximalizaci takových druhů příjmů, které budou mít pod absolutní kontrolou. Přímý vliv na jejich finanční prosperitu bude preferován namísto hazardujícího rozhazování na transfery s nekonečným půjčováním. I ty největší hvězdy se budou muset se svými platy částečně uskromnit. Obecně v evropských klubech v průměru více než 70 % klubového rozpočtu ještě donedávna putovalo do kapes jednotlivých hráčů, což při pomyšlení na počet celkového počtu zaměstnanců klubů je za hranicí ekonomické únosnosti.

Očekávat lze naopak zvýšenou frekvenci investic různého druhu do udržitelnějšího rozvoje klubů. Finance budou hojně směřovány zejména do rozkvětu vlastních akademií či zefektivnění systému přivádění posil. Zajímavou položkou pro lukrativní investici času a peněz zejména v této době představuje obor e-sports, kterému už i fotbalové kluby po celém světě přicházejí hojně na chuť.

Reklama

Doporučované