Článek
DNA z kostí či zubů - to už není zdaleka jediný způsob, jak se dozvědět něco o našich předcích. Vědcům se podařilo poprvé získat lidskou DNA bez ostatků, a to pouze ze špíny v jeskyni, ve které lidé žili před dávnou dobou. Tato technika přináší nový způsob, kterým bude možné nahlédnout do dávných věků, napsal renomovaný časopis Science.
Genetička Viviane Slonová a biolog Matthias Mayer zkoumali sedimenty v evropských a asijských jeskyních a našli v nich genomy buněčných struktur zvaných mitochondrie. „Je velmi vzrušující vidět, že můžete získat hromady lidské DNA ze starověku z pouhé špíny," uvedl Michael Bunce, evoluční biolog z Curtin University v australském Perthu.
Slonová a Mayer přitom nejsou prvními, kdo zkoumají nánosy nečistot. Eske Willerslev z Přírodovědného muzea v Dánsku použil stejný postup v roce 2003, aby se dozvěděl o prehistorických rostlinách a zvířatech. Pomocí této techniky mohl doložit, že Grónsko bylo kdysi bohatě zalesněné.
Nepřesný čas
Slonová a Mayer jsou však první, kdo tyto postupy používá pro výzkum lidské DNA. Zaměřují se hlavně na místa, kde byly dříve nalezeny nástroje nebo lidské pozůstatky. Jedná se o celkem sedm jeskyň včetně dvou na jihu Sibiře.
Izolovat lidský genetický materiál od nečistot není snadné. Jeho výskyt v půdě je totiž v porovnání s rostlinným nebo zvířecím mimořádně vzácný. Další překážkou je určení přesné doby, kdy jedinci, jejichž pozůstatky výzkumníci analyzují, žili. Voda v průběhu let zachycuje nečistoty a částice pak procházejí půdou, až skončí v geologické vrstvě, která obsahuje mnohem starší materiál. A právě to může výsledky zkreslit.
Zlatý důl na mořských dnech
Metoda by mohla pomoci odhalit detaily o migraci člověka z Afriky do Australasie a Ameriky. Vědci se totiž snaží prozkoumat i mořská dna u pobřeží Anglie. Pátrají po starých osadách, které jsou nyní pod hladinou moře. Chladné a konstantní teploty oceánů jsou totiž ideální pro zachování DNA.
