Článek
Podle agentury Reuters prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen prohlásila, že Tchaj-wan čelí v době rostoucího napětí ve vztazích s Čínou složitějším a závažnějším výzvám než kdykoli předtím.
„Čím více toho dosáhneme, tím většímu tlaku ze strany Číny budeme čelit,“ řekla prezidentka v projevu u příležitosti tchajwanského státního svátku. Tchaj-wan označila za zemi, která „stojí na první obranné linii demokracie“.
„Doufáme v narovnání… vztahů (s Pekingem) a nebudeme jednat ukvapeně. Nedělejme si iluze, že se tchajwanský lid čínskému nátlaku podvolí,“ uvedla Cchaj Jing-wen.
„Nikdo nemůže Tchaj-wan nutit, aby se vydal cestou, kterou nám vytyčila Čína,“ dodala v den výročí revoluce, během níž byla v roce 1911 svržena poslední čínská císařská dynastie. Tchaj-wan si datum 10. října, kdy revoluce začala, připomíná jako svůj státní svátek.
Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako své území, podléhá ze strany Pekingu stále většímu vojenskému a politickému tlaku. Ostrovní stát však dlouhodobě a opakovaně říká, že je nezávislou zemí.
Tchaj-wan a pevninská Čína jsou podle CNN spravovány odděleně od občanské války, k níž došlo před více než sedmi desetiletími. Peking však považuje Tchaj-wan za neoddělitelnou součást svého území, přestože Komunistická strana Číny na tomto demokratickém ostrově s přibližně 24 miliony obyvatel nikdy nevládla.
Za vlády čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který po zvolení současné prezidentky před pěti lety přerušil oficiální komunikaci s Tchaj-pejí, vzrostlo napětí na nejvyšší úroveň za poslední desítky let.
Si Ťin-pching navíc v sobotu prohlásil, že prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“. „Tchajwanský separatismus je největší překážkou na cestě ke znovusjednocení vlasti a nejvážnějším skrytým nebezpečím pro národní omlazení,“ uvedl čínský prezident.
„Nikdo by neměl podceňovat pevné odhodlání čínského lidu, jeho pevnou vůli a schopnost bránit národní suverenitu a územní celistvost. Historický úkol úplného sjednocení vlasti musí být dokonán a určitě bude dokonán,“ řekl Si Ťin-pching. Prezident dodal, že otázka Tchaj-wanu je pro Čínu vnitřní záležitostí a „nepřipouští žádné vměšování zvenčí“.
Si Ťin-pching řekl, že upřednostňuje „mírové znovusjednocení“, jeho slova se ale začala ozývat po měsících zvýšených vojenských hrozeb, včetně nedávného nárůstu narušení tchajwanské zóny protivzdušné obrany (ADIZ). Čínské letectvo podniklo od 1. října čtyři po sobě jdoucí cvičení, v jejichž rámci narušilo tchajwanskou zónu protivzdušné obrany. Účastnilo se téměř 150 letadel. Rekordní počet vojenských letadel samosprávný ostrov označil za hrozbu.
Peking prezidentku Cchaj Jing-wen, která vyhrála dvoje volby, nenávidí, protože podle Číny považuje Tchaj-wan za již nezávislou zemi, která není součástí jedné Číny, napsala agentura AFP. Zároveň však podle agentury AFP neučinila žádný krok k vyhlášení formální nezávislosti, což by, jak Peking již dlouho varuje, mohlo vyvolat invazi.
Během nedělního projevu Cchaj Jing-wen zopakovala svou výzvu k dialogu a uvedla, že podporuje zachování současného stavu. Varovala však, že cokoliv se stane s Tchaj-wanem, bude mít závažné regionální a globální důsledky.
„Každý náš krok ovlivní budoucí směřování našeho světa. Budoucí směřování našeho světa stejně tak ovlivní budoucnost samotného Tchaj-wanu,“ řekla prezidentka.
Tchaj-wan funguje de facto nezávisle už více než 70 let. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Ostrovní stát má od rozkolu s Čínou takřka nezávislou vládu, Peking ale svrchovanost ostrova popírá a odmítá. Také se snaží Tchaj-wan mezinárodně izolovat tím, že mu brání ve vstupu do OSN a dalších mezinárodních organizací.
