Hlavní obsah

Experti v rozpacích. Česko prohrálo s covidem i se „západním zdravotnictvím“

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Místem piety za české oběti koronaviru se stalo Staroměstské náměstí. Na dlažbě byly nakresleny desítky tisíc křížů.

Reklama

Vyplývá to z předběžných dat Eurostatu, která mapují průběh pandemie od začátku března 2020 do konce dubna 2021.

Článek

Pandemická krize má na svědomí životy téměř milionu Evropanů, nejméně efektivně se proti koronaviru bránila Česká republika.

Podle předběžných dat Eurostatu, která mapují průběh pandemie, zemřelo ve třiceti evropských státech během čtrnácti měsíců o 927 tisíc lidí víc, než činí průměr stejně dlouhého období v letech 2016–2019.

Článek si můžete poslechnout i v audioverzi.

Kromě členských států EU jsou k dispozici data ze Švýcarska, Norska, Islandu a Srbska. Úplné údaje naopak neposlali Irové a Britové, ovšem Velká Británie eviduje jen v minulém roce navíc skoro 80 tisíc úmrtí.

Zvýšenou úmrtnost nemusí mít na svědomí výhradně nemoc covid-19, ale také například horší dostupnost zdravotní péče pro ostatní nemocné.

Eurostat potvrzuje, že vzhledem k počtu obyvatel přibylo nejvíc úmrtí opravdu v České republice, během čtrnácti měsíců skoro o čtyřicet tisíc. To je o třicet procent víc než ve stejně dlouhém období předchozích let. Jen o něco méně špatnou bilanci hlásí východní sousedé, tedy Poláci a Slováci.

Naopak nejlépe dokázaly pandemii čelit severské národy včetně Lotyšska a Estonska, kdy Norové dokonce zaznamenali menší počet zemřelých než obvykle. Podle očekávání má relativně slušnou bilanci Německo, kde během nebezpečné pandemie zemřelo o deset procent lidí víc než v běžných časech. Překvapivě obstáli také Řekové.

Údaje o mimořádné úmrtnosti v pandemické krizi otevírají pro Čechy řadu otázek, na které dosud žádná státní ani akademická instituce neodpověděla.

Tyto otázky ještě více hrotí skutečnost, že kvalitou zdravotnictví patří Česko k vyspělým státům Západu, jak informuje například index EHCI. Přesto je bilance koronaviru ještě tragičtější než v zemích na východě Evropy, jejichž zdravotnictví nelze s českou úrovní srovnávat.

Stejně čeká na objasnění otázka, proč se „českému scénáři“ vyhnuli Němci a Rakušané, jejichž opatření proti pandemii Češi do značných detailů kopírovali. Češi dopadli dokonce o poznání hůře než Švédi nebo Švýcaři, kteří společenský život omezovali v menší míře.

Bilance Eurostatu není potvrzením teze, že Češi jsou na celém světě „worst in covid“ (nejhorší v covidu). Dokonce ještě nelze vyloučit, že některé země v Evropě zažily tvrdší dopady. Týkat se to může států západního Balkánu, jejichž podrobná data dosud nejsou k dispozici.

Předběžné údaje o Albánii ovšem ukazují ještě horší obraz než Česko.

Reklama

Doporučované