Hlavní obsah

Z mutace z JAR je hrozba číslo jedna. Britové se jí bojí víc než té „vlastní“

Foto: Profimedia.cz

Odběr vzorku pro test na koronavirus v jihoafrickém největším městě Johannesburgu.

Reklama

V pondělí se od britských vědců a vlády začaly hromadit varovné zprávy o jihoafrické variantě koronaviru, která podle nich může být ještě nebezpečnější než takzvaný britský kmen. Co o ní víme?

Článek

Variantu koronaviru pojmenovali vědci z JAR 501Y.V2. Světová zdravotnická organizace na svých stránkách popisuje, že tato varianta obsahuje stejně jako takzvaný britský kmen viru například mutaci N501Y, kterou vědci spojují s možností snazšího šíření viru. Jihoafričtí vědci novou variantu viru SARS-CoV-2 identifikovali v listopadu, v místních ohniscích se stala rychle dominantní.

501Y.V2 by ale podle zatím ne zcela potvrzených dat mohla způsobovat nejen rychlejší šíření, nýbrž i větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám.

Co je virová nálož?

- Jednoduše řečeno jde o množství viru, které má nakažený v těle.

- Tento pojem se nicméně rovněž používá i v lehce odlišném kontextu – často se jím označuje dávka viru, kterou člověk dostane při kontaktu s nakaženým.

- Dosud se má za to, že lidé s vyšší virovou náloží v těle jsou pravděpodobně více infekční, některé studie došly i k závěru, že vyšší virová nálož v těle nemocných souvisí s těžším průběhem covidu-19 a tím pádem i smrtností.

- Vědci se víceméně shodují, že i prvotní dávka viru má vliv na průběh nemoci. Není ale jasné, do jaké míry. Vědci totiž mají k dispozici jen data virové nálože u lidí, kteří už jsou nemocní, a množství viru v jejich těle tak nevypovídá jen o prvotní dávce, ale i o tom, jak se s ní vypořádala imunita.

Tato informace v zásadě není ničím novým. Od jihoafrických vědců ji převzala světová média už v druhé půlce prosince a upozorňovalo na ni i množství západních vědců. V té době ji ale přehlušily zprávy o šíření britské varianty, na kterou Británie a další země reagovaly i vyhlášením přísnějších bezpečnostních opatření.

Varování z Jihoafrické republiky, ač bylo ve své podstatě závažnější, nevzbudilo takovou pozornost jistě i proto, že bylo západnímu světu vzdálenější a neověřené.

To se ale nyní částečně mění. Varování jihoafrických vědců totiž v pondělí vzali za své i ve Velké Británii. A to i na nejvyšších postech.

Nejprve tamní televize ITV informovala o výroku nejmenovaného vědeckého poradce kabinetu premiéra Borise Johnsona, který prohlásil, že si poradní tým není jistý, zda budou dosavadní vakcíny proti koronaviru fungovat proti mutaci z JAR. Ministr zdravotnictví Matt Hancock k tomu dodal, že z nové varianty má „velké obavy“.

Kde všude už jihoafrickou variantu detekovali?

- Už 23. prosince první dva případy 501Y.V2 oznámily britské úřady.

- Na sklonku minulého roku následovala Francie a Japonsko.

- Prvního ledna to oznámily i úřady v australském Queenslandu.

Později to Hancock ještě rozvedl, když řekl, že jihoafrická varianta znamená ještě větší problém než ta britská. „Jsem extrémně znepokojen jihoafrickou variantou viru. Proto jsme už také začali konat a zrušili veškeré lety z JAR,“ upozornil Hancock ve vysílání rádia BBC na dřívější opatření. „Je to velmi, velmi signifikantní problém, dokonce ještě větší než britská nová varianta.“

Britský ministr zdůvodnil vypuštění silných prohlášení do médií tím, že ho o důležitosti tohoto problému přesvědčil i jeho jihoafrický protějšek při jednání, ke kterému došlo o vánočních prázdninách. „Jeden z důvodů, proč vědí, že mají problém, je stejný jako u nás, tedy že mají výbornou vědeckou kapacitu a mohou virus detailně sledovat,“ řekl dodal Hancock.

Hrozba je velká, ale stále nepotvrzená

Žádné výraznější pokroky při výzkumu nebo detailnější doložení prosincových tvrzení ale z Jihoafrické republiky zatím nepřišly. Pro vědeckou obec se tak v těchto otázkách v zásadě nic nemění. Možnost odolnosti vůči vakcíně, vyšší infekčnosti, virové náloži i častějšímu těžšímu průběhu u mladších, pro vědce zůstává stále nejistá.

Například expert na infekční onemocnění z jihoafrické Univerzity KwaZulu-Natal k výroku, že varianta z JAR je horší než ta britská, Bloombergu dokonce řekl, že ho vidí „spíš jako politický než vědecký“.

Dalo by se tak říct, že ač nedošlo k zásadnějšímu pokroku ve vědeckém výzkumu varianty 501Y.V2, první západní mocnost ji začala brát opravdu vážně a dá se očekávat, že bude následovat intenzivnější výzkum i přísnější opatření ve snaze zabránit jejímu šíření.

Reklama

Doporučované