Článek
K číslu se vědci, kteří své závěry publikovali v časopise Nature, dostali s použitím celé řady starších studií a dat o úlovcích. Skutečná ztráta ale podle nich může být ještě větší než jejich výsledný odhad. Z 50. let, kdy teprve začínal boom rybářského průmyslu, totiž není dostatek dat.
Právě masové rybaření vědci označují za hlavní důvod, proč je dnešní celosvětový počet žraloků a rejnoků oproti roku 1970 jen devětadvacetiprocentní. Kromě toho se na jejich snižujícím počtu podílí i podmořská těžba ropy a plynu a stále víc i klimatická krize.
Vědci ve studii píší, že na pokraji vyhynutí jsou dnes i druhy, které ještě před 50 lety byly hojně rozšířené, jako například kladivouni. Na seznamu kriticky ohrožených Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je celkem polovina ze všech 31 druhů žraloků, kteří ve světových oceánech žijí. Známým ohroženým druhem rejnoka je například manta obrovská.
„Pokles pokračuje, což je problém. Všechno v našich oceánech je vyčerpané. Potřebujeme proaktivní opatření, která zamezí absolutnímu kolapsu, tahle zpráva by měla probudit všechny zákonodárce,“ řekl Nathan Pacoureau z University in Canada, který výzkumný tým vedl.
Britský deník Guardian zmiňuje starší odhad, že ročně lidé odhadem zabijí 100 milionů žraloků, což je víc, než jaká je jejich reprodukční kapacita. Žraloci často umírají chycení v rybářských sítích jako nezamýšlený úlovek, ale zároveň jsou i žádaným zbožím.
Častý je například lov žraloků kvůli ploutvím, kdy jim rybáři po odchycení ploutve uřežou a zmrzačené paryby hodí zpět do vody. Po sušených žraločích ploutvích je obrovská poptávka zejména na jihu Číny. Jejich atraktivita díky kampaním ekologických organizací mezi mladými lidmi v Číně, Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu klesá. U starších generací je však polévka připravená z ploutví stále v oblibě. Pokrmy s touto ingrediencí nabízí mnoho hotelů a restaurací.
Fotogalerie lovců žraločích ploutví, která se loni umístila v soutěži Hamdan International Photography Award 2020:
Se souborem Ploutve predátorů získal Atho Ullah třetí místo v kategorii Portfolio. Na snímku rybářské lodě u pobřeží východní Jávy, Indonésie.
Žraloci jsou predátoři na vrcholu mořského potravinového řetězce. Od 90. let však počet žraloků černoploutvých klesá. Každý rok jsou pro své ploutve zabíjeny miliony žraloků.
Snahy o regulaci lovu žraloků v Indonésii nejsou účinné. Nedostatečné povědomí o roli žraloků v oceánském ekosystému představuje hlavní hrozbu pro mořský život.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) uvádí, že lidé kvůli ploutvím každoročně zmasakrují 73 milionů žraloků.
Rybářům jde čistě o ploutve. Probíhá to tak, že ulovené parybě ploutve prostě odseknou a zmrzačeného tvora vhodí zpět do moře.
Po sušených žraločích ploutvích je obrovská poptávka zejména na jihu Číny. Jejich atraktivita naštěstí díky kampaním ekologických organizací mezi mladými lidmi v Číně, Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu klesá. U starších generací je však polévka připravená z ploutví stále v oblibě. Pokrmy s touto ingrediencí nabízí mnoho hotelů a restaurací.
Žraloky v posledních desetiletích nejvíce ohrožuje právě lov kvůli ploutvím.
Náklady na polévku ze žraločích ploutví se pohybují od 70 do 150 USD.
Věří se, že ploutve jsou účinným lékem na některé nemoci.
Ve skutečnosti však obsahují rtuť, která je pro lidské zdraví nebezpečná.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jen kvůli obchodu se žraločími ploutvemi zemře asi 73 milionů žraloků ročně. Na svých stránkách WWF uvádí i výše zmiňovaný celkový odhad 100 milionů lidmi zabitých žraloků ročně, skutečné množství ale podle fondu není přesně známo a pohybuje se mezi 63 až 273 miliony.
Podle vědců jejich studie ukazuje i různou „kvalitu“ regulačních zákonů pro rybáře napříč světem. Strmý pokles populace žraloků a rejnoků se podle nich díky ochranným opatřením začal stabilizovat po roce 2000 v Atlantiku a zpomalil i v Pacifiku. V Indickém oceánu pokles pokračuje od 70. let kontinuálně, a procento žijících žraloků a rejnoků se v jeho vodách od roku 1970 snížilo dokonce o 84 %.
Vlády podle vědců musí zajistit na vědě založené regulační limity rybolovu na místní bázi. Mnoho druhů žraloků ale migruje na velké vzdálenosti a k jejich ochraně je zapotřebí kooperace více států. Vůbec nejvíc jich nicméně umírá na volném moři, kde se standardy OSN často porušují.
