Hlavní obsah

Z vyhozených roušek by šly vylepšit silnice, zjišťují vědci

Ilustrační foto (Profimedia).

Reklama

Australští vědci přišli na způsob, jak by se v budoucnosti mohly dále využívat jednorázové plastové roušky. Rádi by je využili ve velkém na stavbu silnic.

Článek

Celosvětová pandemie covidu-19 má dopad i na životní prostředí. Denně jsou na celém světě spotřebovány miliony masek, které se po jednom použití vyhodí. Vzniká tak obrovské množství odpadu, které normálně končí na skládkách. S jejich druhotným upotřebením přišli australští vědci. Roušky by rádi využili pro stavbu silnic.

Ve studii publikované v odborném časopise Science of the Total Environment popisuje Jie Li a další vědci z Royal Melbourne Institute of Technology, jak by se právě tyto jednorázové plastové masky mohly využít. Zredukovalo by se množství odpadu na skládkách, ale tým vědců navíc zjistil, že přidání materiálu z milionů jednorázových masek by snížilo i náklady na stavbu.

Podle studie by na jeden kilometr výstavby silnice byly potřeba tři miliony roušek a především polypropylen, ze kterého jsou vyráběny. Finální materiál na stavbu silnice by se skládal z mixu dvou procent rozdrcených masek a betonu s recyklovaným kamenivem. Ideální by pak bylo, kdyby se tato směs použila ve dvou ze čtyř vrstev silnice, dodávají vědci. Tato kombinace by mohla vést k využití 93 tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. Díky vlastnostem polypropylenu by byly silnice flexibilnější, pružnější a trvanlivější než běžný asfalt.

Jako příklad uvádí vědci budování silnic v americkém státě Washington. Pokud by tady směs byla použita, použilo by se téměř 10 miliard jednorázových masek a stovky milionů tun odpadu ze skládek by se přesunulo do silnic.

Podle Fast Company aktuálně vědci hledají pro svůj projekt dodavatele použitých masek. Rádi by totiž své závěry otestovali.

K vysoké spotřebě jednorázového materiálu přispěla velkým dílem právě koronavirová pandemie. Podle OSN skončí až 75 % všech plastů užívaných v souvislosti s pandemií ve vodě nebo skládkách. O recyklaci tohoto materiálu se snaží i jedinci a malé projekty. Pozornost médií i sociálních sítí si získal například jihokorejský student designu, který z jednorázových masek vyrábí unikátní stoličky, nebo francouzský projekt Plaxtil. Ten z použitých jednorázových roušek vyrábí například plastové štíty a další materiál vhodný k boji proti covidu-19.

Jonathan Krones, průmyslový ekolog a hostující odborný asistent environmentálních studií na Boston College, ale upozorňuje, že i v těch nejvyspělejších státech, které mají propracované třídění odpadu, je efektivní třídění masek problematické.

„(Pro jejich třídění) potřebujete velké množství suroviny určité kvality, aby se investice do recyklační technologie a systému vyplatila,“ uvedl pro Deutsche Welle.

Reklama

Doporučované