Hlavní obsah

Za atentátem na Kennedyho stojí sovětská rozvědka, říká exšéf CIA

Foto: Profimedia.cz

Bývalý americký prezident John Fitzgerald Kennedy byl zavražděn 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu.

Reklama

Rozkaz k zavraždění Johna Fitzgeralda Kennedyho mohl vydat sovětský vůdce Nikita Chruščov. Vyplývá to z knihy bývalého ředitele americké CIA a jednoho důstojníka bývalé rumunské tajné služby Securitate.

Článek

Kniha s názvem Operation Dragon: Inside the Kremlin's Secret War on America přináší novou teorii týkající se atentátu na bývalého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho.

Někdejší šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Robert James Woolsey a důstojník bývalé rumunské tajné služby Ion Mihai Pacepa ve svém společném díle píší, že za atentátem na 35. prezidenta Spojených států, k němuž došlo 22. listopadu 1963, mohla stát sovětská rozvědka. Autoři uvádí, že Lee Harvey Oswald, jenž Kennedyho zastřelil, mohl dostat pokyn zavraždit prezidenta od sovětského vůdce Nikity Sergejeviče Chruščova.

Podle bývalých pracovníků rozvědky Sověti naverbovali Oswalda v roce 1957, kdy působil jako příslušník amerického námořnictva v Japonsku. V roce 1962 byl prý pověřen zahájit přípravy na vraždu Kennedyho. Později si ale podle autorů Moskva atentát rozmyslela, a to poté, co „si uvědomila, že Chruščovovy bláznivé nápady dělají jejich zemi strašlivou pověst“.

Oswald již ale ustoupit odmítal a rozhodl se, že bude postupovat podle původního plánu. Celou misi považoval za své osobní poslání, které mu nařídil „jeho hrdina Chruščov“. „Byl si jist, že to zvládne,“ cituje autory americký list New York Post, jehož novináři mají text ještě nevydané knihy k dispozici. Kniha by měla vyjít v březnu.

Foto: Profimedia.cz

Pachatel atentátu na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho Lee Harvey Oswald.

Autoři však nepřinášejí žádné nové důkazy a opírají se o 26dílnou zprávu Warrenovy komise, která vyšetřování atentátu na Kennedyho měla na starosti. Woolsey a Pacepa odkazují na některé Oswaldovy dopisy z roku 1963. V jednom z nich se Oswald obrací na sovětskou ambasádu s žádostí o víza pro svou rodinu, aby se po dokončení mise mohla vrátit do Sovětského svazu.

Podle autorů to objasňuje fakt, že „Oswald chtěl vidět svou manželku a děti zpět v Sovětském svazu ještě před atentátem a že pro sebe po dokončení své mise vyžadoval vstupní vízum,“ cituje řádky z knihy americký list.

Další dopis, datovaný 9. listopadu téhož roku, tedy dva týdny před vraždou, byl podle autorů napsán poté, co se Oswald vrátil z cesty v Mexico City, kde měl tajnou schůzku s takzvaným „soudruhem Kostinem“. Woolsey a Pacepa píší, že ve skutečnosti jde o člena třináctého oddělení KGB pro atentáty v zahraničí Valerije Kostikova.

„Nakonec není pochyb o tom, že Lee Harvey Oswald byl vyškolen sovětskou tajnou službou KGB, aby spáchal atentát na prezidenta Johna F. Kennedyho,“ podotýkají autoři.

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise však říká, že Oswald jednal sám a že „žádné důkazy o tom, že by Lee Harvey Oswald byl součástí jakéhokoliv domácího nebo zahraničního spiknutí, neexistují“. Podle Woolseyho a Pacepy však dosud zveřejněné důkazy nebyly správně interpretovány.

Reklama

Doporučované