Hlavní obsah

Za hodinu hotovo. Francouzský pekař peče chleba v solární peci

Foto: Repro YouTube

Arnaud Crétot se svojí solární pecí.

Reklama

Francouzi si zvykli chodit do supermarketů a drobných pekařství v posledních desetiletích ubývalo. Generace neo-pekařů chce lidem vrátit tradiční chutě s použitím lokálních surovin a ekologicky šetrné výroby.

Článek

Chléb v různých podobách je jedním ze symbolů francouzské kuchyně, ostatně vláda letos navrhla zanesení francouzské bagety se seznam dědictví UNESCO. Spojit tradici a moderní přístup k výrobě se rozhodl Normanďan Arnaud Crétot a stal se prvním solárním pekařem v Evropě.

Muž, který se dříve živil jako solární inženýr, peče chléb každý čtvrtek v peci poháněné energií ze slunce. „Uhnětu těsto. Každý z mých chlebů je kváskový, každý váží jedno kilo a lze ho uchovávat týden,“ řekl Crétot serveru France Bleu.

Na zahradě svého domu ve městečku Motville si nainstaloval pec o rozloze 11 metrů čtvrerečních a 69 zrcadel ve třech řadách nad sebou. Zrcadla odrážejí sluneční svit, který jde přímo do pece a ohřívá ji. Pekař ji musí každých deset minut manuálně otáčet, aby se pec řádně rozpálila. Teplota pečení může dosáhnout až 350 stupňů Celsia, na obyčejný chléb ale stačí 200 až 260 stupňů.

Stačí jeden slunečný den týdně

Crétot je schopný napéct denně až 100 bochníků, každý váží kilo. V závislosti na množství slunečního svitu může pečení chleba trvat 45 minut, hodinu nebo dokonce 1 hodinu a 15 minut,” vysvětluje pekař, kterého jinak živí vlastní společnost NeoLoco specializovaná na výrobu obilných pochoutek. Na to, aby upekl chleba, mu stačí jeden slunečný den v týdnu, což obvykle v Normandii není problém.

„Jsem ve fázi, kdy musím odmítat objednávky. Doufám, že tuto metodu pečení začne používat víc lidí, aby to mělo nějaký dopad,“ říká ekologicky smýšlející podnikatel, který patří k takzvaným „neo-pekařům“, tedy pekařům používajícím lokální suroviny a ekologicky šetrné metody výroby. Do módy se tak dostává pšenice bez aditiv a pekaři se také vracejí k ručnímu hnětení těsta.

„Společnost se modernizuje a my se tomu musíme přizpůsobit a stále obnovovat naše výrobky, aniž bychom opouštěli tradice,“ citoval server Christan Science Monitor historika a specialistu na gastronomii Patricka Rambourga. „Francouzi nejsou proti inovacím. Nové věci mají rádi - musí být ale založené na něčem, co už znají a milují,“ myslí si.

V posledních desetiletích se ale konzumace chleba v zemi galského kohouta snižuje. Podle serveru Planetoscope jedí Francouzi okolo 120 gramů chleba denně, což je jen třetina konzumace z padesátých let. Od 70. let pak v zemi zaniklo na dvacet tisíc pekařství, protože zákazníci si navykli chodit do supermarketů. Tam ale najdou průmyslově vyráběný chléb, u kterého musí na tradiční metody výroby zapomenout.

Nyní se ale návrat k bio zemědělství a tradiční výrobě stává trendem - výrobky v bio kvalitě nabízí už desetina francouzských farmářů, jen v roce 2018 se jich k přechodu na bio přihlásilo sedm tisíc. Bio výrobky pak podle průzkumů denně konzumuje na 13 procent populace.

Arnaud Crétot se poprvé se solární pecí setkal v Indii v roce 2014 a nápad ho nadchl. Nyní plánuje, že by chleby nechal rozvážet k zákazníkům na kole, aby nadále snížil uhlíkovou stopu výroby.

O své know-how se pekař rád podělí a každý měsíc dává zájemcům lekce, jak péci chleba pomocí slunce. Ne každý zákazník ale kvalitu ocení: „Jedna žena, která si často kupuje můj chléb, řekla, že se pro něj pokusila získat i svého manžela. On ale skutečně chtěl jen svoji houbu. Obyčejnou bagetu, kterou si mohl namáčet v ranní kávě,“ svěřil se progresivní neo-pekař.

Reklama

Související témata:

Doporučované