Hlavní obsah

Za domy mají 20 tisíc tun nebezpečného odpadu. A úřady jen přešlapují

Záhady Josefa Klímy z 26. listopadu 2020: Za humny se jim rozkládají tisíce tun nebezpečného odpadu, ale úřady přešlapují na místě.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

U Kralic na Hané se válí 20 tisíc tun nebezpečného odpadu. Majitelé firmy, kteří sem odpad roky naváželi, vyřešili problém s haldami tak, že společnost prodali. Kdo ale zaplatí tři čtvrtě miliardy korun, jež bude sanace stát?

Článek

„Momentálně se hlavně v okolí Akropole nachází přibližně 20 tisíc tun nebezpečného odpadu. Vyklizení může podle analýzy rizik, kterou si náš městys nechal zpracovat, stát až 750 milionů korun. Pod deponií těchto nebezpečných kalů je pitný zdroj vody nejen pro městys, ale i pro okolní obce,“ popisuje situaci starostka Kralic na Hané Veronika Petrželová Bašná.

A Karel Labonek, člen komise pro životní prostředí v Kralicích, doplňuje: „Původce těch hromad, jak se nám podařilo zjistit, je jednoznačný. Je to firma, která tady provozovala zařízení kompostárny.“

Řeč je o zdejší firmě Spreso s.r.o., která se dlouhé roky zabývala podnikáním s odpady. Součástí tohoto byznysu byla i kompostárna. Ta se nacházela v betonové stavbě, které místní říkají Akropole.

V roce 2005 získala firma povolení k provozu kompostárny a v návaznosti na to i registraci ke zpracování organického hnojiva z navezeného biologicky rozložitelného odpadu. Jenže v roce 2015 o tuto registraci přišla.

„Přišli o registraci svého finálního produktu, hnojiva Agro LZ1, a tím prakticky pro tu firmu nastal velký problém. Přestala mít odbyt na ten svůj finální produkt. Ale protože byla zasmluvněná, tak navážela materiál dál. Což v důsledku zapříčinilo vznik té deponie na okraji Kralic,“ vysvětluje Karel Labonek.

Firma Spreso s.r.o. navíc odpad ukládala nejen na vlastní pozemky, ale i na pozemky jiného soukromého subjektu. A také na pozemky obecní. A to bez jejich souhlasu.

Činností firmy se tak začala zabývat Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Z naší strany byly uloženy tři pokuty za nakládání s odpady na pozemcích, které k tomu nebyly určeny,“ říká ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci Radek Pallós.

Jak už bylo řečeno, majitelé firmy Spreso s.r.o. přišli o registraci nutnou ke zpracování navezených kalů, a protože zřejmě nevěděli, co si s haldami počít, a atmosféra v Kralicích houstla, rozhodli se problém vyřešit po svém – firmu jednoduše prodali i s haldami.

Následně se však objevilo podezření, že materiál na haldách nemusí být jen čistě biologický odpad tak, jak bylo deklarováno. Obec si proto na své náklady nechala zpracovat analýzu rizik. Zpracovatelé rozboru zkoumali navezený materiál několik měsíců a dospěli k závěru, že se na haldách nachází nebezpečný odpad, který znamená pro obyvatele Kralic a okolí riziko ohrožení zdraví. Bylo zjištěno nadlimitní množství těžkých kovů, ropných látek a podobně.

„Ta analýza nám řekla, že už byly napadeny částečně spodní vody. Takže se budeme snažit ve studnách lidí udělat odběry, vyvzorkovat tu vodu, budeme se snažit zachytit co největší množství těch nebezpečných látek, kam až vlastně mohly dojít,“ říká starostka.

Závěrečné doporučení zpracovatelů analýzy je jednoznačné – haldy nechat zlikvidovat jako nebezpečný odpad. Ovšem odhadované náklady na tuto likvidaci mohou dosahovat až k 0,75 miliardy korun.

Otázka je, kdo takovou sumu bude ochoten zaplatit. Původní majitelé z firmy Spreso s.r.o., kteří tam haldy navezli, se k tomu nemají. „Tenkrát to byl obyčejný ‚óčkový‘ odpad. Všechny ty věci, co jsme přivezli, byly ovzorkované, byly zaslané všude a všechno to splňovalo, co to splňovat mělo. A od té doby, co se tam dělo, nedělo, to já nevím,“ obhajuje se jeden z bývalých spolumajitelů firmy Spreso s.r.o. Vratislav Koláček.

A kdo by tedy měl podle něj zaplatit likvidaci nebezpečného odpadu? „Samozřejmě ten, kdo to koupil. Jestli to tam udělal on, nebo někdo jiný to tam udělal naschvál…,“ dodává Koláček.

Dnes už mají haldy za Kralicemi opět nového majitele. A úřady teď řeší, jak se k případu postavit. Pokud nařídí momentálnímu vlastníkovi firmy skládku zlikvidovat a sanovat celé území za stamiliony korun, bude to firma respektovat?

„Doporučená varianta byla sanovat území tak, že se kaly odvezou. Což je samozřejmě úplně ideální stav, ale neumím si lidsky představit, že to někdo udělá,“ říká Pallós z ČIŽP.

„Úřady se zdráhají vydat konečné rozhodnutí. Za sebe vnímám důvod ten, že se bojí toho konečného výkonu rozhodnutí. Protože všichni tak nějak tušíme, že jakmile dojde k nějakému finálnímu rozhodnutí, tak firma zázračným způsobem zmizí, nebo půjde do nějaké likvidace a výkon rozhodnutí by zůstal na úřadě, který ho vydá,“ myslí si Karel Labonek.

Podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Reklama

Související témata:

Doporučované