Za vydírání Bakaly má Krúpa zaplatit 700 milionů. Netýká se mě to, brání se

Verdikt federálního soudu v Jižní Karolině ukládá finančníku Pavolu Krúpovi zaplatit přesně 32 406 146 dolarů (701,5 milionu Kč) za pět let trvající vyděračskou kampaň proti Zdeňku Bakalovi. O rozsudku z 20. září v tiskové zprávě informuje Bakalova společnost BMM.

Soud, na který se Bakala v USA obrátil, řešil nátlakové akce, jež Krúpa spustil před čtyřmi lety po bankrotu těžební společnosti OKD a její mateřské firmy NWR.

Uskupení spadlo do nezvladatelných dluhů v době, kdy jej ovládal Bakala se svými zahraničními partnery. Ještě před krachem ale z NWR on i jeho společníci vycouvali a svá aktiva rozprodali.

Krúpa, specializovaný na nákupy podílu v ohrožených a oslabených firmách, do OKD vstoupil v době jeho vrcholících potíží. Jako minoritní akcionář pak na Bakalu tlačil se zřejmým cílem – zatáhnout ho do insolvenčního řízení v Londýně i v Praze a získat od něj peníze. Mimo jiné se snažil zpochybnit odprodej 40 tisíc původně hornických bytů mimo důlní skupinu. Za tažení proti Bakalovi Krúpa dostal také od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Součástí Krúpova tlaku byly i demonstrace, které v USA pořádala tamní firma Crowds on Demand (česky Davy na objednávku). Ta na protesty před Bakalovým sídlem posílala figuranty, kteří vystupovali jako rozhořčení horníci z OKD nebo nájemci hornických bytů.

Podobné akce se Krúpa snažil v létě roku 2017 zorganizovat také ve švýcarském městě Nyon, kde Bakala rovněž po část roku bydlí. Do Švýcarska měly tehdy dorazit z Česka autobusy s horníky, nájemníky hornických bytů nebo fanoušky fotbalového Baníku. Radní Nyonu ale demonstrace nepovolili.

Krúpa dnes sice popírá, že by demonstrace proti Bakalovi v USA platil, soud ale uvěřil výpovědi jejich organizátora Adama Swarta. Ten označil Krúpu za objednatele protestů a jeho výpověď se pak stala jedním z klíčových důkazů proti slovensko-českému byznysmenovi.

Americký soud už v srpnu rozhodl o Krúpově vině. Konstatoval, že se pokoušel z Bakaly pomocí nátlakových akcí získat „výpalné“ ve výši 23 milionů dolarů.

Tento týden pak vydal další rozsudek, podle něhož má Krúpa zaplatit bývalému uhlobaronovi přes 32 milionů dolarů jako odškodné za „mezinárodní nactiutrhačnou kampaň, vedenou v neskrývané snaze vylákat od něj peníze“.

Podle soudce Davida C. Nortona vznášel Krúpa vědomě vůči Bakalovi nepravdivá obvinění. „Ačkoli se odehrávala na dvou kontinentech, jednalo se o koordinovanou kampaň s jediným a společným cílem donutit pana Bakalu, aby ustoupil vyděračskému požadavku pana Krúpy a zaplatil mu 23 milionů dolarů za ukončení obtěžování a pomluv,“ usoudil Norton.

Krúpovu taktiku popsal jako „extrémní, pobuřující a trestuhodnou“. „Takto vysoké odškodné má být výchovným prostředkem jak pro Pavola Krúpu, tak i další,“ uvedl dále.

V rozsudku se dále píše, že Krúpovi byla opakovaně poskytnuta příležitost zpochybnit vznesená obvinění. „Měl všechny možnosti k předložení své obhajoby. Přesto se choval k tomuto soudu a procesním pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly,“ uvedl soudce.

Krúpa závěry soudu v USA odmítá s opakovaným argumentem, že není a nikdy nebyl účastníkem tohoto procesu.

„Nebylo mi doručeno žádné rozhodnutí, nebyl jsem účastníkem žádného řízení,“ zopakoval Krúpa v telefonickém rozhovoru se SZ Byznys i v reakci na poslední verdikt.

„Bakalu jsem nevydíral, jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované. Mé aktivity spolu s desítkami politiků, statisíci občanů a vyšetřovací komisí v Česku směřovaly k tomu, aby se vrátily byty horníkům a peníze do státního rozpočtu,“ tvrdí.

Krúpa argumentuje také tím, že Bakala neuspěl s podobnou žalobou u švýcarského soudu.

Bývalý uhlobaron před chystanou čtyřdenní demonstrací v Nyonu v roce 2017 opustil i s rodinou svůj dům a žádal pak u soudu odškodné za zajištění ochrany svého majetku. Vzhledem k tomu, že se demonstrace nakonec nekonaly, však nemohl prokázat škodu a žalobu nakonec sám stáhl.

„Švýcarský soud, kde jsem účastníkem řízení byl, Bakalovu žalobu zamítl a přiznal mi náklady na řízení,“ popisuje dnes Krúpa švýcarskou epizodu, kterou interpretuje jako vyhraný soudní proces.

Poslední rozsudek amerického soudu každopádně nehodlá respektovat a je podle něj fakticky nevymahatelný. Otázkou je, zda by Krúpa měl na zaplacení odškodného, i kdyby ho americký federální soud po něm vymáhat mohl. Jeho dlouholetý byznys se hroutí.

Investiční společnost Arca Investments, kterou spoluzakládal a řadu let řídil, letos v květnu (to už byl Krúpa po roztržce s partnerem Rastislavem Veličem mimo skupinu) Arca zkrachovala, nesplacené dluhy činí asi 19 miliard korun. Krúpa sám čelil kvůli krachu Arky návrhu na osobní bankrot, český soud ale žalobu rozhořčených věřitelů zamítl.

„Návrh na mou insolvenci podali věřitelé s falzem mého avalu, soudu ani nepředložili originály směnek. Každému věřiteli jsem sdělil, že jsem aval nepodepsal a nemohl podepsat a podal jsem trestní oznámení,“ říká Krúpa, podle něhož šlo o pokus přehodit dluhy na jeho osobu, za což nesou odpovědnost jeho bývalý společník v Arce Velič a společný právní zástupce věřitelů.