Hlavní obsah

Zachraň hospodu 2.0. Pivovary „zateplují“ lokály a vymýšlejí nové pivo

Foto: Budějovický Budvar

Pivovary se snaží, aby hospody nepadly. Jsou významným zdrojem jejich příjmů.

Reklama

Na veřejnosti se nesmí pít alkohol, hospody musejí zavřít a mnohým docházejí peníze. Proto vítají jakoukoliv pomoc. SZ Byznys zjišťoval, zda a jak konkrétně hospodám pomáhají pivovary, které díky nim v minulosti vydělávaly.

Článek

Pivovary dobře vědí, že když budou hospody krachovat, citelně to zasáhne i jejich byznys. A tak se jim snažily pomoci už v první vlně virové krize i v létě. Recepty z jarní karantény budou moci znovu oprášit, jakmile hostům hospody zase otevřou.

Jednou z cest, jak pivovary lokálům pomáhají, je prodloužení sezóny, pokud to tedy po listopadovém znovuotevření počasí dovolí. „Co se týká zahrádek, jejich vybavení jsme s našimi partnery řešili už na jaře, a pokud má zákazník zájem, tak ho na místě samozřejmě ponecháme i přes zimu. Individuálně řešíme možnost doplnění zahrádek o ohřívače a deky,“ říká Petr Kubín, ředitel pro tuzemský trh národního pivovaru Budějovický Budvar.

Státní pivovar pomáhá hospodám i s demontáží zahrádek a uskladněním letního venkovního vybavení pro příští sezonu. V současné době však nejvíce řeší přechod k menším velikostem sudů.

„V souvislosti s pandemií výrazně klesla výtoč piva, které ve standardních 50l sudech zůstává dlouho naražené a ‚stárne‘. Proto těm zákazníkům, kterým výrazně klesla výtoč, nabízíme možnost přejít na 30l sudy,“ dodává Kubín.

Podle šéfa Budvaru Petra Dvořáka je také důležité přes další instituce, jako je například Český svaz pivovarů a sladoven, dojednat gastronomickým podnikům co nejúčelnější pomoc státu. Jedna z nejistot, kterou majitelé restaurací a hospod zažívali, po včerejšku zmizela - musejí své podniky zavřít s výjimkou výdejního okénka až do konce nouzového stavu. Ten platí od 5. října na 30 dní, tedy do 3. listopadu. Může se však prodloužit, pokud se epidemiologická situace nezlepší.

Hospodští tak musejí vyřešit, jestli se jim vyplatí resturaci vůbec otevřít. Podle Dvořáka by jim měl stát pomoci především s financováním zaměstnanců, nájmů, popřípadě hypoték.

Hospody a restaurace podporuje i Plzeňský Prazdroj, který do jejich přežití investoval letos 200 milionů korun. Ty padly na výměnu prošlého piva po jarní karanténě, dezinfekci a ochranné pomůcky pro personál a na téměř milion čepovaných piv na opětovný rozjezd pivní kultury v restauracích.

Před vyhlášením zákazu se jim snažil pomáhat v aktivitách, které zvyšují bezpečnost hostů i personálu, aby se lidé nebáli chodit na pivo a jídlo, což bude aktuální zase až po znovuotevření. Ale vedle toho má pivovar dlouhodobé programy na zlepšení exteriérů i vnitřních prostor hospod.

„Z diskuse s hospodskými jasně vychází, že úpravy jim výrazně pomáhají zlepšit byznys a lákají nové hosty. A právě návštěvnost a důvěra lidí je, vedle podpory ze strany vlády, teď pro gastronomii klíčová,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, který jako jednička českého pivovarnického trhu loni zvýšil zisk o zhruba 300 milionů korun na 4,8 miliardy a tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun.

Dlouhodobou podporu využil například provozní dvou hospod a baru v Kolíně. „Získali jsem markýzy na zakrytí venkovního posezení. Byla to jedna z investic, která nám hodně pomohla,“ říká Miloš Vejdělek.

Staropramen pomáhal na začátku krize například hospodám, které chtěly provozovat výdejní okénka (vedle poradenství dostaly například PET lahve zdarma). Po karanténě měnil pivovar hospodám prošlé pivo za nové a sanitoval jim na své náklady výčepní zařízení, nabízel výrazné slevy na první objednávky a pomáhal při zavádění hygienických opatření.

Ve spolupráci s obchodními řetězci pořádal také soutěže, které mají za úkol přilákat hosty zpět do hospod či partnerských hotelů a penzionů. Za nákup tří balených piv z portfolia Staropramenu bylo možné získat voucher na konzumaci piva v hospodě ve výši 500 korun.

„Soutěž běžela v několika vlnách a další je v plánu. Připravujeme podporu významných zákazníků především v Praze, kteří trpí odlivem zahraničních turistů a rádi by přilákali turisty české. Detaily soutěže i mechaniku ještě ladíme. Věříme, že realizaci zahájíme ještě letos, pokud by se to nepodařilo, počítáme s ní pro příští rok,“ říká mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Také Svijany svážely z hospod po jejich uzavření prošlé pivo a bezplatně měnily sudy s pivem s končící expirací za čerstvé, na což vydaly desítky milionů korun. Zkušenosti z jara pomohly pivovaru připravit se na vlnu druhou a pomoc hospodám zacílit adresněji.

„Jednotlivé provozy na naše vlastní náklady zavážíme podstatně častěji, aby mohly pružně upravovat své zásoby. Současně jim pomáháme při zavádění alternativních forem prodeje piva. Na jejich žádost jim můžeme dodat stánky na venkovní točení piva, přenosné výčepy a kelímky a samozřejmě i kompletní vybavení zahrádek včetně teplých dek pro hosty,“ vyjmenovává konkrétní pomoc Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

Čepováním piva do kelímku si však na podzim nepomohou, vláda totiž zakázala i konzumaci alkoholických nápojů na veřejnosti. Hygienikům se nelíbily hrozny lidí, které se vytvářely u výdejních okének.

Skupina Heineken ČR, pod kterou patří pivovary Starobrno, Krušovice a Velké Březno, se vedle pomoci konkrétním odběratelům při zavádění bezpečných provozů či sanitaci a obměně sortimentu zaměřila na nový produkt.

„Konzumentům chceme nabídnout nové zážitky a dát jim důvod se do provozoven vrátit. Ještě do konce roku připravujeme novinku, nyní výhradně právě pro restaurace a hospody, a věříme, že přiláká pozornost, vzbudí zvědavost a přivede konzumenty zpět. Půjde o úplně nové pivo značky Starobrno,“ prozrazuje mluvčí skupiny Dita Vašíčková.

Zástupci restauratérů jsou za jakoukoliv pomoc nyní vděční. „Pivovary se chovají skvěle, snaží se nám pomoci a odvádějí perfektní práci. Velmi si toho vážíme, že vracejí peníze do českých hospod, tedy do míst, která jim přinášela zisky,“ říká Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků, který v ní zastupuje restauratéry.

Hospody jsou ale podle něj vděčné za jakoukoliv pomoc od kohokoliv. „Peníze došly. Nemáme kde brát. Milá byla například i solidárnost lidí, kteří nechávali v hospodách po první vlně větší ‚dýška‘. Od státu bychom nyní v té obrovské nejistotě uvítali například to, kdyby pomohl zaplatit odstupné za zaměstnance. Podniky by mohly zavřít, několik měsíců hibernovat, a až se zlepší situace, tak otevřít. Zachránilo by to mnohé z nich před krachem,“ dodává Kastner.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je však v současné chvíli klíčová pomoc státu, který by měl vypracovat plán na postupné uvolňování opatření v gastronomii, která podle epidemiologických dat nepředstavuje zvýšené riziko nákazy, a lidé se tedy nemají čeho bát.

Ve hře je také například i oprášení projektu Zachraň hospodu, ve kterém lidé posílali hospodám v době zavření peníze a získávali za to vouchery na budoucí spotřebu. Restauracím se tak podařilo vybrat téměř deset milionů korun.

Podle výkonné ředitelky Svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové budou pivovary upravovat či chystat projekty na záchranu hospodského byznysu podle vládních epidemických opatření.

Reklama

Doporučované