Hlavní obsah

Záchrana zvířat v Austrálii? Lidé by se do ní pouštět neměli, říká hasič

Podle Martina Legnera z HZS Středočeského kraje se budeme s požáry setkávat stále častěji.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Amazonie, Sibiř i Austrálie. Mohutné požáry v minulém roce zachvátily státy napříč kontinenty. S těmi nejničivějšími bojuje právě Austrálie, kde požáry stály život už více než dvě desítky lidí a 500 milionů zvířat. Hostem Výzvy Seznamu byl Martin Legner z Krajského ředitelství hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.

Článek

Lze říci, že rok 2019 byl rokem globální ohnivé katastrofy?

Říct to asi lze, protože těch významně velkých požárů bylo opravdu hodně, tak jak jste zmiňovala. Bohužel se dostáváme do požárů o rozlohách menších republik jako je naše nebo Slovenská republika. Dneska se přirovnává velikost požárů v Austrálii velikosti Slovenské republiky, což už je území opravdu obrovské.

A jak je běžné, že je požár takového rozsahu?

Běžné to zcela určitě není, pro nás je to asi zcela nepředstavitelné, pokud je požár o velikosti naší republiky, tak si to nikdo z nás nedovede představit. Ale je to důsledkem, řekněme, asi i vývoje počasí, protože tepla v posledních letech panují obrovská. A i my jsme zaznamenali u nás v republice, že je vyšší množství silnějších větrů, fouká tady častěji a ty poryvy jsou opravdu silné. Myslím si, že v posledních letech to pociťujeme všichni.

Takže to nebude už něco jako výjimečná situace?

Nejsem odborník na klima, ale obávám se toho, že to nebude úplně výjimečná a ojedinělá situace.

Zatím se požár v Austrálii nedostává pod kontrolu hasičů, co podle vás teď mohou dělat?

Tak teď momentálně a ono to vlastně probíhá všemi médii, se snaží využít toho drobného ochlazení, které přes víkend v Austrálii bylo. Nicméně od zítřka tam zase mají panovat vysoké teploty, tak se snaží lokalizovat alespoň ohniska nebo požáry, u kterých se jim začalo dařit se k nim dostávat. Teď asi moc jiných šancí není, než posílit síly a prostředky, které na místě mají. Chtějí mobilizovat i dobrovolné záchranáře, chtějí mobilizovat záložáky z armády, tak aby opravdu mohli zaútočit na aktuální vývoj požáru.

Jak konkrétně může hasičům pomoci armáda, protože ta asi není úplně zkušená v hašení požárů…

Austrálie to staví na tom, že samozřejmě armáda je schopná provést evakuaci lidí jak po moři, tak ze vzduchu. Umějí pilotovat letadla a vrtulníky, kterými tam provádějí hasební práce. Ono to tam jinak moc nejde než opravdu hasit ze vzduchu. Přístup do těch terénů je poměrně složitý. Nicméně oni mají obrovský problém s tím, že se to dostává do obydlených částí. Tudíž evakuace toho obrovského množství jsou hodně složité.

A co je složité? Právě nedostupnost terénu, nebo masivnost toho požáru?

Oboje, je to ve spojitosti. To znamená, pokud se k něčemu nemůžu dostat a ono se mi to stále rozhořívá a nabírá na síle, tak je to problém. Druhý problém je tam samozřejmě to, i když se k tomu místu můžu dostat, ale v první řadě se soustředím na evakuaci těch osob, majetku, aby nedošlo k nějaké nenávratné škodě, zejména na zdraví a lidských životech. Takže je to opravdu o rozhodnutí v té dané konkrétní situaci, v tom daném konkrétním okamžiku.

To znamená, že teď tím nejlepším krokem je, aby lidé opustili své domovy v těch nejohroženějších oblastech?

Ano, přesně tak. Co já mám informace, tak teď se budou snažit právě v oblasti zasažené velkými požáry lidi evakuovat tak, aby v případě, že se to rozšíří ještě dál, nedošlo ke ztrátám na lidském zdraví a na lidských životech.

Lidé rozumí, že jim jde o život

Jak náročné je pro hasiče přesvědčit lidi, kteří nechtějí opustit svůj domov, protože logicky je to pro ně všechno, co mají? Jak probíhá takové vyjednávání?

Je to velmi složité. V mnoha případech samozřejmě jsou ti lidé rozumní. Vědí, že jim jde o život a svévolně opustí obydlí, vezmou si jen to důležité, co potřebují. Ale samozřejmě jsou i jedinci, kteří do poslední chvíle nechtějí. Buď je to stojí život, nebo se pak musí přistoupit i k násilnému vstupu a nějakým způsobem toho člověka donutit opustit to místo tak, aby nepřišel o život.

Oběti nejsou hlášeny jen na lidských životech, ale také se mluví o milionech zvířat, které před požárem nemohla uniknout. Svět obletělo video, jak Australanka zachránila z plamenů koalu nebo mladík se dokonce odmítl evakuovat a vytáhl z lesa osm zvířat. Je vůbec v rukách hasičů, aby pomohli i tamějším zvířatům?

Je to zase opravdu složitý problém, protože zvěř samozřejmě nějakým způsobem reaguje na požár, je tam masivní vývoj kouře, částečně ta zvěř může být přiotrávená. Ale pokud se k ní dostanou, tak samozřejmě záchranu provádějí, to je vidět i na mnoha záběrech. Jak říkáte, bavíme se tam už o statisících kusů zvířat, která uhynula, a dalších statisících kusech, které se tam pohybují a je asi otázka času, jestli dokážou před tím požárem utéct, nebo přijdou taky o život.

Jak jiná je záchrana u zvířete, které asi úplně nechápe, co se děje, že ten člověk je tam proto, aby mu pomohl, ne aby mu ublížil?

Samozřejmě o mnoho složitější. My i u nás v Čechách s tím pracujeme, máme to i v odborné přípravě, snažíme se učit naše příslušníky, jakým způsobem odchytávat zvířata divoká i domácí. Na všechno máme metodické listy, každopádně v tomhle okamžiku, v tom volném prostranství, je podle mě prakticky nemožné odchytnout zvěř, která je opravdu divoká, je mnohem rychlejší než člověk. Takže honit někde například klokany bude opravdu složité. Nicméně jsou technologické postupy pomocí sítí, ale podle mého hasiči teď nemají momentálně čas na to, aby se snažili chytat zvěř, která se pohybuje v lesích, ale soustředí všechny síly na záchranu lidí a záchranu majetku, který je dnes tím požárem už opravdu ohrožen.

Měli by se do toho pouštět i civilisté?

Myslím si, že určitě ne. Ta oblast je opravdu nebezpečná, tam se otočí vítr o kousíček a jde o holý život člověka, který se v tom místě pohybuje. Takže si myslím, že se snaží i úřady tlačit na to, aby tam nebyl nikdo kromě hasičů a těch lidí, kteří jsou s tím zásahem spojení, to znamená veškeré bezpečnostní složky státu.

Slyšeli jsme, že v Austrálii dochází právě k takovýmto požárům víceméně běžně. V čem je tento výjimečný?

Já si myslím, že výjimečný je v tom, a ono se o tom i hodně píše, že tomu předcházela v loňském roce poměrně suchá a teplá zima. Došlo k tomu, že lesy, které jsou tam rozsáhlé, jsou natolik vyschlé, že jim stačí relativně málo. A vzhledem k tomu počasí, které tam teď panuje, teplota přes 40 stupňů, poměrně silný vítr, tak to všechno nahrává tomu poměrně masivnímu rozvoji hoření. Takže to si myslím, že je teď ten zásadní problém, proč došlo až takhle k obrovskému rozhoření na takto velké ploše.

Dostávají se k nám jen částečné informace

A vidíte tam i lidské pochybení? Protože australský premiér schytává velkou kritiku za to, že údajně nejednal včas třeba v žádostech o pomoc.

To já nedokážu takhle říct. Já nevím, co tomu všechno předcházelo, protože samozřejmě to tam řídil určitě nějaký štáb. Nasazení sil a prostředků je tam masivní, obrovské. Nikdo nevíme, v jakém čase se to přesně rozhořelo, informace se k nám dostávají jenom částečné. Já bych nechtěl nikoho soudit, rozhodně to není jednoduchá situace a myslím si, že ještě několik týdnů to jednoduchá situace nebude.

Říkáte: Několik týdnů to jednoduchá situace nebude. Můžeme předvídat další scénář?

Já si myslím, že teď se budou hasiči snažit lokalizovat aspoň ty požáry, které ohrožují obydlí. To, co hoří čistě v těch lesích, tak teď momentálně asi není v jejich silách hasit. Tak, jak vidím tu rozlohu, intenzitu hoření, tak se opravdu budeme bavit o několika týdnech. To nejde uhasit ze dne na den, to není v lidských možnostech. To by muselo přijít obrovské ochlazení a masivní déšť, aby došlo k podchlazení a vychlazení horké půdy a vůbec sražení plamenného hoření.

Když se na to podíváme, Amazonie je deštný prales, Sibiř zmrzlá tundra, obojí jsou to oblasti, kde jsou masivní požáry asi více překvapující, než právě v suché Austrálii. Mají tyto tři případy ale něco společného?

Já si myslím, že společnou mají masivní rozlohu. Jsou to oblasti, které jsou silně zalesněné, to je asi tak společný rys. Co se týká tundry, tam samozřejmě je problém se k místu dostat. Na druhou stranu ale nebyli hasiči tak tlačení k tomu, že by jim šlo o lidské životy. Tady v Austrálii je osídlení poměrně masivní a určitě jste zaznamenali i z médií, že spousta lidí se snaží utéct na pláž, tam se snaží zachránit buď ze vzduchu nebo z vody, což tam úplně nebylo. Tady je to opravdu vypjaté, situace je opravdu těžká, protože je v první řadě potřeba zachraňovat lidi a pak se soustředit na to samotné hašení.

Vy jste to zmiňoval, požáry trvají týdny, co nejčastěji přispívá k masivnímu rozšíření požáru?

Počasí, jednoznačně meteorologické podmínky. Jak jsem zmiňoval, je tam poměrně teď masivní teplo, sucho. Předcházela tomu suchá teplá zima, takže nebyl dostatek sněhu, nebyl dostatek vláhy. Ono to celé podsychá už vlastně od kořenového balu a vlivem silný poryvů dochází ke korunovým požárům, požár se šíří neskutečnou rychlostí. A to si myslím, že je dneska nejzásadnější problém. Jak je ta země vyprahlá, tak intenzita hoření a šíření požárů jsou tam neskutečně rychlé.

A lze zmapovat, které oblasti Austrálie teď budou nejohroženější?

Já si myslím, že Nový Jižní Wales, tam je to jednoznačné, tam už vyhlásili i stav nouze. Myslím si , že teď je to momentálně pro tu oblast Austrálie asi nejzásadnější, aby se jim tam podařilo dostat oheň aspoň trošku pod kontrolu.

A dá se něčemu takovému vůbec předcházet?

V rámci takové rozlohy si myslím, že tomu předcházet úplně nejde. Samozřejmě je několik možností, aplikují se i u nás v České republice, zákaz rozdělování ohňů, zákaz vstupu do lesů v daný okamžik, nebo v daných sezonách, ale je to všechno o lidském pochybení. Lidé nedodržují pravidla a tím může docházet k těmto nejdřív drobným zahořením, které se postupem dostanou do takových rozloh, jako jste zmiňovala v těch třech případech.

V létě hrozí požáry i v Česku

Pomohlo by, kdyby se zpřísnila legislativa třeba i v Česku, aby lidé neriskovali tímto způsobem?

To rozhodně ano. Já musím říct, že z běžné praxe není dne, abychom nebyli někde v lese a nedohašovali ohniště po turistech nebo po pracovnících v lesích. Je to docela běžné a samozřejmě teď v tomhle počasí, které je u nás, je to relativně bezpečné, ale v létě už rizika těch větších lesních požárů jsou i u nás.

A je to podle vás tím, že lidé to prostě ignorují a nebo je to neznalost, že si neuvědomují důsledky?

Já si spíš myslím, že to lidé ignorují. Oni si ty důsledky určitě uvědomují, mluví se o tom v médiích poměrně hodně. Většina z nás to vidí i ve světě, co se děje. Požáry v celé republice panují v posledních pěti letech, ta sucha jsou, ale nemyslím si, že by to bylo tím, že si to lidé neuvědomují. Myslím si, že to je vysloveně tím, že se to ignoruje.

Lze říct, jaké další země jsou v ohrožení?

Tak já doufám, že žádné jiné země v ohrožení už nebudou, že se to tam bude teď dařit lokalizovat a postupně likvidovat. Ale podle mého všechny tyhle země, kde dnes panují taková sucha a foukají větry. Dneska se dá mluvit prakticky o půlce Evropy, Afrika, Austrálie – všechny tyto kontinenty jsou dneska v uvozovkách rizikem pro takto velké požáry.

A je to podle vás kombinace toho, jak se mění klima a také lidské chyby?

To já nedokážu asi takhle říct, jestli se klima mění nějak zásadně, nebo ne. Ale jak jsem říkal, všichni pociťujeme, že jsou poslední roky opravdu suché, dešťů není tolik. A pokud tomu někdo takhle přispěje a nechci říct úmyslně, může to být nedbalostně, a zapálí prakticky dneska cokoliv – od pole počínaje, přes les konče – tak to šíření je strašně rychlé a opravdu ta rizika jsou poměrně zásadní.

Myslíte si, že tohle může změnit i celou debatu o klimatu, protože v souvislosti s požáry v Austrálii se hodně mluví o tom, že se mění klima, že by něco takového dřív nebylo úplně v takové míře možné?

Já si myslím, že ano. Odborníci na to určitě poukazují. Já nejsem odborník, proto to nechci potvrdit nebo vyvrátit. Ale je to spíše otázka času, kdy se začnou odborníci zajímat o to, jakou návaznost to na sebe mít může. Návaznost to na sebe určitě mít nějakou bude, protože ta sucha za posledních pět sedm let jsou nevídaná.

Mezi zraněnými v Austrálii jsou i hasiči. Jaké zásady musí dodržovat právě hasiči, když bojují s požárem?

Tak v této oblasti to opravdu musí být strašně komplikované. Takové ty základní zásady jsou nedělit se, zůstat vždycky minimálně ve skupině dvou a více hasičů tak, aby jeden druhému mohl pomoct, používat ochranné prostředky, nesnažit se vstupovat někam do hloubi lesů, protože samozřejmě orientace je tam velmi špatná, nehledě na to, že tam je poměrně velký vývoj kouře. Ovlivňuje to dneska už i leteckou dopravu, ovlivňuje to i města, která nedaleko požárů jsou. Je to samozřejmě komunikace. Dneska se používají lokalizační systémy. Je toho poměrně spousta, ale je právě nutné, aby zasahující nejenom hasiči, ale i armáda a dobrovolníci, kteří se tam pohybují poměrně hodně, dodržovali tyto podmínky a aby takový ten management, který se snaží to tam řídit, měl o těch lidech přehled.

Lidé také masivně přispívají na pomoc Austrálii. Co konkrétně z té finanční pomoci by mohlo pomoci hasičům, co vidíte, že by potřebovali?

Zcela určitě oni teď potřebují dostatek energie. To znamená, nějakou kvalitní stravu, doplňky stravy. Předpokládám, že spousta peněz bude směřována i do techniky, protože technika, kterou tam zasahují, se poškodí, zanáší se poměrně hodně prachem, který se tam v rámci tepla víří. A do hasiv, protože tady už je potřeba hasit i speciálními prostředky, nejenom vodou.

Reklama

Související témata:

Doporučované