Záchranka není PR agentura, primátor Prahy zastavil další školení čínských záchranářů

Byla to jedna z vlajkových lodí pražského partnerství s čínskými velkoměsty Pekingem a Šanghají. A také pomyslný příspěvek Prahy k nadcházející zimní olympiádě v Pekingu v roce 2022.

Pražští záchranáři z letecké posádky během loňského roku učili kolegy z čínských megapolis, jak k záchraně lidí využívat vrtulníky. Sedmadvacetimilionová Šanghaj v té době již nakoupila potřebnou letku, Peking se na podobný krok, vzhledem k blížícímu se datu zahájení her, chystal.

„Čínští partneři chtějí vedle zdravotnických postupů pomoci i s transferem know-how v oblasti plánování a financování. Ve všech těchto aspektech je pražská záchranná služba výborně vybavena a představuje světovou špičku,” nešetřila chválou v roce 2017, kdy se Praha na výcviku čínských záchranářů dohodla, primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Ona a tehdejší radní pro zdravotnictví Radek Lacko byli hlavními iniciátory celé akce za českou stranu.

Jenže zatímco Číňané se zpět do vlasti vrátili obohacení o vysoce kvalifikované a ceněné know-how, pro české záchranáře spolupráce srovnatelně užitečná nebyla.

„Asi za největší přínos považujeme vznik manuálu pro leteckou výjezdovou skupinu, který může sloužit například pro adaptační proces nových kolegů nebo studenty oboru zdravotnický záchranář,“ říká šéf pražské záchranky Petr Kolouch.

Nástupce Adriany Krnáčové v čele Prahy, primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ale neskrývá, že s takovou bilancí úplně spokojený není. „Osnovy stejně nevznikaly na úrovni Prahy, spolupráce s čínskými záchranáři byla jen jedním z impulsů, vzniknout to mohlo i bez toho,“ myslí si. „Benefitem asi byl i pozitivní ohlas projektu u nás i v čínských médiích. Ale záchranka tady není od toho, aby šířila dobré PR Prahy v zahraničí. Odborný přínos projektu měl být oboustranný. Nejen, že se Číňané naučili něco nového od nás, ale i čeští záchranáři se měli dozvědět něco přínosného, co dosud neznali. A to se nestalo,” dodává vystudovaný lékař Hřib.

Veškeré náklady projektu za českou stranu platila společnost Home Credit patřící do portfolia skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera. Právě na čínský trh Home Credit před více než deseti lety vstoupil a svůj byznys tam od té doby úspěšně rozvíjí. Podporu výcviku čínských leteckých záchranářů v Praze označil ředitel komunikace Milan Tománek „za jeden z největších jednotlivých programů HC ve sféře sociální odpovědnosti“.

Přesto podle Hřiba po Pekingu a Šanghaji už žádná další školení čínských záchranářů u pražské záchranky nebudou. „Z mého pohledu ty benefity nejsou tak výrazné, aby bylo vhodné v té spolupráci pokračovat,“ říká s tím, že záchranka nemá kvalifikovaného zdravotnického personálu nazbyt.

Praha tak pokračuje v utlumování takzvané pandí diplomacie bývalého vedení metropole.

Ochota pražských záchranářů předávat své znalosti a dovednosti čínským partnerům se totiž měla – spolu s mnoha dalšími vstřícnými kroky – zhmotnit mimo jiné i v jeden zcela konkrétní benefit: černobílého medvěda pandu. „Čínský národní diamant“, o jehož zapůjčení Krnáčová usilovala, se měl stát trhákem pražské zoo a pomyslným pomníkem éry první ženy v čele Prahy.

Nakonec ale snahy vyzněly na prázdno a pražská zoo zastavila i výstavbu nového pavilonu, kde měly pandy najít nový český domov.

Nová pražská rada pod Hřibovým vedením teď také zvažuje revizi partnerské smlouvy právě s Pekingem. Zmizet by z ní měl bod, ve kterém předchozí vedení města ujišťuje Čínu o respektu k politice jednotné Číny a oprávněnosti nároku na Tchaiwan.

Přestože proklamace plně odpovídá oficiální české pozici vůči Číně, je podle Prahy v partnerské smlouvě mezi dvěma městy úplně zbytečná. „Chceme apolitické partnerství,” zdůvodnil Hřib, proč hodlají znění smlouvy upravit, „byl to jednostranný ústupek Číně. Vnímám to jako chybu předchozího vedení.”