Hlavní obsah

Žáci jako priorita? Přednost dostal maloobchod i fanoušci na stadionech

Foto: Úřad vlády ČR

Nejdřív fanoušci, pak žáci. Není to rozvolnění, ale pilotní projekt, komentuje to ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

Reklama

Česká vláda opakovaně ukazuje, jakou prioritu dává vzdělávání. Na podzim zavřela jako první střední školy, pak málem otevřela hospody dříve než první stupně a nakonec pustí dříve žáky na tribuny stadionů než do lavic.

Článek

Scénář vlády s rozvolňováním školní docházky je i na třetí pokus během pandemie koronaviru stále stejný – jako první zavřít, jako poslední otevřít. Takhle to ve zkratce vypadá od března 2020:

První vlna: Středa 11. března 2020, uzavírají se všechny školy. Dále fungují hospody i obchody. V pondělí 27. dubna se obnovuje provoz posiloven, první stupně základních škol mohou prezenčně fungovat až 25. května, a to jen ve skupinách do 15 dětí.

Druhá vlna: Od pondělí 5. října se uzavírají střední a vysoké školy. Až 500 lidí se ale stále může sejít v kinosále nebo divadle. A to ještě 14. října málem zůstaly otevřené hospody, ale už ne základní školy. Už 23. listopadu se otevřely obchody se zbraněmi a střelivem, do školy se ale třeťáci, čtvrťáci a páťáci vrátili až o týden později.

Třetí vlna: Naposledy jdou žáci do školy 18. prosince. Obchody zůstávají otevřené. Na druhou stranu bary se uzavírají o den dříve než školy. S opětovným rozvolňováním se dostáváme už do současnosti. Do lavic zasednout žáci druhého stupně nemohou, ale na tribunu fotbalového nebo hokejového stadionu ano.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) však v případě otevření některých sportovních zápasů pro diváky nejde o „rozvolnění“, ale o „pilotní projekt“.

„Priority jsou naprosto stejné stále, školy jsou číslo jedna. Tady hovoříme o pilotních projektech, které jsou na základě toho, že se jedná o významné akce, kde je velmi omezený počet lidí,“ uvedl na jednání sněmovního zdravotnického výboru Arenberger.

A ve čtvrtek ještě dodal, že rozhodnutí o fanoušcích na stadionech jsou plně v kompetenci hlavní hygieničky. Například fotbalové kluby mohou od 1. května maximálně z 10 procent zaplnit kapacitu tribun.

Je to hloupý signál společnosti, říká Levínský

Koronavirus ale na rozdíl od ministra zdravotnictví nerozlišuje mezi „rozvolněním“ a „pilotním projektem“. Prostřednictvím každého dalšího místa, kde se mohou lidé setkávat, se navyšují sociální kontakty, a tím i doba, kdy se budeme s epidemií vyrovnávat.

Hokejoví fanoušci sice museli projít PCR testováním, ale to vyvolává jen další otázku, tentokrát směrem ke společenské odpovědnosti. Proč neběží takováto masivní pilotáž s PCR testováním třeba na středních školách namísto hokejových stadionů?

„Jako společnost tím dáváme dost hloupý signál, že jsme schopni testovat PCR testy fanoušky před finále hokejové ligy, ale už ne otestovat děti ve školách. Pokud otestujeme 900 lidí na hokeji, nebo 900 lidí ve škole, pomůže nám to sice ve zvládání epidemie stejně, ale je škoda, že si vybíráme raději diváky než žáky,“ popisuje ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů a člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace René Levínský.

Jak postupuje otevírání škol

Zatím jsou po celém Česku otevřené pouze první stupně základních škol, a to ještě jen v týdenních rotacích. V Karlovarském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji pak mohou všechny děti chodit do mateřských škol, v ostatních regionech jen předškoláci.

Od 3. května se v těchto třech krajích otevřou rotačně také druhé stupně. Ve stejný den se k nim přidají druhostupňoví žáci také ve Středočeském, Libereckém, Pardubickém kraji a v Praze, kde se rovněž otevřou i všem dětem mateřské školy. V ostatních regionech se počítá s návratem první skupiny tříd z druhého stupně společně s celým maloobchodem a službami 10. května.

Navzdory prohlášením, že jsou školy pro vládu priorita, se nepočítá se zrušením rotací ani prezenční výukou na vysokých školách. Na těch středních by mohla začít nejdříve při celostátním týdenním průměru 75 nových nakažených na 100 tisíc obyvatel. Tedy ve stejnou dobu, kdy se „bez rotací“ otevřou zahrádky restaurací.

24 procent trhu před školami

To samé platí pro maloobchod. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jde „jen“ o otevření zbývajících 24 procent trhu. Jenže opět – epidemie se neptá na „jen“.

Představme si to jako dvě řady na oběd v jídelně. Ministerstvo průmyslu vlastně tvrdí, že nezávisle na sobě fungují také dvě rozvolňovací výdejová okénka – maloobchodní a školní. Ale ve skutečnosti se obě řady sbíhají jen k jednomu. Pokud tedy maloobchod předběhne školy, budou si muset na oběd / návrat do lavic děti počkat déle právě o tu dobu, kterou je zdrží otevření obuvnictví, kadeřnictví, knihkupectví, prodejen nábytku a dalších provozoven.

„Rotace ve školství, slovy klasika, splnily svou historickou úlohu. Díky nim jsme mohli otevřít školy i za vyšší incidence, nicméně dalším logickým krokem je otevřít školy zcela a s PCR testy. To by měla být jasná priorita a je škoda, že se to neděje, protože na tom je jak odborná, tak politická shoda. To by měl být další krok, a ne otevírání maloobchodu,“ dodává Levínský.

Jenže tento pohled nedokázal ministr školství Robert Plaga (za ANO) dosud na jednání vlády prosadit. Školy se tak opět musí zařadit za maloobchod, alespoň co se týká středních škol a plné prezenční výuky.

„Rotační výuka je doporučována epidemiology a má významný vliv na epidemické riziko ve školách. Ministerstvo respektovalo a respektuje názor epidemiologů, a pokud situace bude umožňovat plný návrat do škol bez rotací, tak se tomu rozhodně nebudeme bránit,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr školství Plaga.

Distanční týden výuky = 33 miliard

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), která funguje jako nezávislý poradní orgán vlády, přitom jednoznačně a dlouhodobě tlačí na přednostní otevírání škol.

Nedává totiž smysl z logického, společenského ani ekonomického pohledu, aby se kterýkoliv sektor ekonomiky rozvolňoval dříve než školy.

„Vycházíme-li z priority školství a vzdělávání, doporučujeme v dalších krocích striktně prioritizovat otevření všech úrovní škol. Ekonomické i společenské ztráty způsobené distanční výukou jsou dlouhodobě vyšší než ztráty v maloobchodě, službách nebo sportu a jsou v menší míře kompenzovatelné formou ekonomických stimulů,“ uvedla ve své situační zprávě k 28. dubnu.

Ostatně podle studie think-tanku IDEA stojí jeden plně distanční týden vzdělávání minimálně 33 miliard korun, a to ještě za předpokladu, že se během domácí výuky podaří nahradit tu prezenční alespoň z poloviny.

Jednoduše to pak shrnuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

„Budoucí náklady, které ve školství čekají, jsou obrovské. Na rozdíl od jiných ekonomických odvětví ale nejsou vidět. Když se zavře prodejna, máme pro ni různé kompenzační Covid programy. Žádná dotace Covid - vzdělávání ale neexistuje, protože není potřeba v tuto chvíli, ale bude nutná v následujících letech ve vztahu ke snižování vzdělanostních rozdílů mezi žáky i školami nebo pro práci s dětmi, které ze vzdělávání vypadly,“ dodává Zatloukal.

Reklama

Doporučované